Domů     Příroda
Hlava krunýřovky krilové
21.stoleti 18.3.2005

Na snímku je desetinásobně zvětšená hlava antarktické krunýřovky krilové (Euphasia superba). Tento asi 4 – 6 cm velký světélkující korýš je hlavním článkem jednoduchého potravního řetězce jižních moří a důležitou potravou pro mnoho mořských živočichů.Na snímku je desetinásobně zvětšená hlava antarktické krunýřovky krilové (Euphasia superba). Tento asi 4 - 6 cm velký světélkující korýš je hlavním článkem jednoduchého potravního řetězce jižních moří a důležitou potravou pro mnoho mořských živočichů.

Korýši mají šest párů končetin (některé jsou vidět na dolním okraji), které používají k filtrování potravy, jíž je fytoplankton (mikroskopické rostliny). Tykadla (senzorické orgány) vidíme vlevo a vpravo nahoře. Oči jsou umístěny vzadu na hlavě, takže na našem obrázku vidět nejsou.
V létě se tito korýši v pobřežních vodách Antarktidy shlukují do ohromných mračen, která zbarví oceán do červena. V jednom metru krychlovém vody v té době bývá více než 20 000 jedinců a echolokační průzkumy dokládají, že celková hmotnost krunýřovek v antarktických vodách je 100 až 500 milionů tun. Tyto několikakilometrové rudé masy jsou viditelné i z vesmíru.

Předchozí článek
Další článek
Související články
V chladných oblastech Sibiře a severní Kanady se vyskytuje sysel Parryův. Ve zkamenělých výkalech předchůdců těchto syslů, kteří obývali kanadský permafrost, objevili výzkumníci DNA dávných zvířat, včetně dnes již vyhynulých mamutů… „Prohledávání syslích výkalů (neboli koprolitu) se může zdát  ‚méně atraktivní‘ než vykopání mamutího klu,“ domnívá se Tyler Murchie, výzkumník v oboru paleogenomiky na kanadské […]
Když se řekne masožravá rostlina, vybaví si většina lidí právě mucholapku, která jako jediná suchozemská rostlina loví drobné živočichy prudkým pohybem pasti. Jak to ale dělá? Mucholapkou podivnou (Dionaea muscipula) byl fascinován už zakladatel evoluční biologie Charles Darwin (1809–1882). Sklapnutí její pasti bylo totiž tak rychlé, že si myslel, že snad rostlina disponuje svaly. Třetí […]
Výlet do australské přírody může na věci neznalého turistu působit jako idyla: Žádné velké šelmy, možná jen pozor na hady. Jenže také na jedovaté pavouky a štíry a co už tuší málokdo, i na nenápadný keř se srdčitými listy. Stačí letmý dotyk a ozve se pronikavá bolest, která přetrvává i týdny. Nenápadný tento keř není […]
Příroda 10.6.2026
Šelmy medvědovité jsou poměrně známou čeledí. Zdaleka ne tolik známé jsou šelmy medvídkovité. Leckdo vůbec netuší, že k nim patří populární američtí mývalové či nosálové. A ještě nedávno byla mezi nimi jako doma také panda červená. Jedná se o zvíře velikostně srovnatelné právě s mývaly a nosály. Na rozdíl od pand velkých si ty červené […]
Příroda 8.6.2026
Obvykle nepřekypuje aktivitou. Teď je ale samice pandy červené netypicky činorodá a přenáší mládě z jednoho hnízda do jiného. Opatrnosti není nazbyt, vždyť se kolem toulá hladový irbis neboli levhart sněžný. Tyto šelmy přitom představují nebezpečí i pro mláďata pand velkých. Oba tito živočichové patří u lidí mezi velmi oblíbené. Něco mají společného – je […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz