Spory kolem lebek!

Objev zcela nečekaného lidského druhu Homo floresiensis, (21. STOLETÍ č. 2/05) žijícího prokazatelně ještě před 18 tisíci lety a pravděpodobně ještě mnohem později na indonéském ostrově Flores, rozvířil opět naplno spor zastánců dvou základních teorií o vývoji člověka.Objev zcela nečekaného lidského druhu Homo floresiensis, (21. STOLETÍ č. 2/05) žijícího prokazatelně ještě před 18 tisíci lety a pravděpodobně ještě mnohem později na indonéském ostrově Flores, rozvířil opět naplno spor zastánců dvou základních teorií o vývoji člověka.

Spory kolem lebek!
 

Je to jednak médii velmi popularizovaná teorie „všichni pocházíme z Afriky“, ztrácející však posledními nálezy (např. Homo georgicus) neustále půdu pod nohama, jednak teorie o původu lidí ze dvou odlišných oblastí – Asie a Afriky. 

Pochází člověk z Afriky?
První teorie dlouho tvrdila, že se člověk vyvinul v Africe a odtud se potom zhruba před jedním milionem let vydal osídlit Asii a nakonec i Evropu. Tímto druhem měl být Homo erectus, poslední předchůdce dnešního člověka i neandrtálce. Pro tuto teorii svědčilo hodně argumentů. Nejstarší nálezy hominidů pocházely z Afriky. Louis Leakey, přední světový odborník v této otázce, jehož objevy v tanzánské rokli Olduvaj i jinde posunuly naše znalosti o předchůdcích člověka z období nesmělého tápání do současné éry, se dokonce domníval, že Homo erectus představuje slepou větev vývoje, vedoucí snad k neandrtálci, nikoli však k modernímu člověku. Za první článek naší vývojové větve považoval druh Homo habilis, žijící v Olduvaji asi před 1,5 – 1,9 miliony let. K tomuto závěru ho vedla skutečnost, že lebka, kterou nalezl v Olduvaji ve stejné vrstvě jako pozůstatky Homo habilis (stáří asi 1,5 milionu let) a kterou považoval za lebku Homo erectus, nesla ve srovnání s asijskými zástupci tohoto druhu řadu archaických znaků a měla překvapivě nízkou kapacitu mozkovny. Podle pozdějšího názoru nešlo však o Homo erectus, ale o vyspělého příslušníka rodu Paranthropus či o dosud nepojmenovaný jemu blízce příbuzný rod. Všeobecně je však dnes názor o vzniku současného člověka z některého nebo některých druhů ze skupiny Homo erectus zastáván většinou vědců. Problémem však zůstává, že se tento druh dosud v Africe prokázat nepodařilo. Jak se tedy odtud mohl rozšířit do ostatního světa? Další ránu této teorii zasadil v roce 2000 nález Homo georgicus, žijícího v Gruzii před 1,8 milionem let. Je mnohem primitivnější než Homo erectus a v Africe nebylo dosud objeveno nic, co by se mu podobalo. Snahy udělat z něj poutníka, který se vydal z Afriky osídlit asijský kontinent, vyznívají proto dost hluše. „Měli to raději hned zase zahrabat,“ prohlásili zastánci původu člověka z Afriky, když se o nálezu Homo georgicus dověděli.    

Má lidstvo kolébky dvě?
Druhá teorie zastává názor, že existují dvě ohniska vzniku člověka – jihovýchodní Asie a Afrika. A měla to být právě druhově velmi rozvětvená agresivní populace Homo erectus a jemu příbuzných druhů pocházející z jihovýchodní Asie, která se postupně rozšířila do celé Asie a následně asi před 800 tisíci lety i do Evropy (např. Homo antecessor, lokalita Atapuerca ve Španělsku). Africká populace zůstala podle této teorie dlouho věrna svému kontinentu, až nakonec i ona zhruba před 800 tisíci lety pronikla do Evropy, a to pravděpodobně přes Gibraltar. Právě na lokalitě Atapuerca ve Španělsku došlo ke střetu dvou odlišných lidských druhů, přičemž se afričtí kolonisté stali obětí kanibalských choutek Homo antecessor, jak o tom svědčí dochované nálezy. 

Čína odkrývá svá tajemství
Nejstarší známí primáti se objevili asi před 55 miliony let v Číně (Teilhardina asiatica). Z indických lokalit (např. Siwalik Hills) pocházejí také pokročilé formy lidoopů, z jejichž okruhu se mohl později vydělit prapředek člověka i dnešních afrických lidoopů. Ten se mohl rozšířit jak do jihovýchodní Asie, tak i do Afriky, a obě větve mohly pak v těchto lokalitách pokračovat v samostatném vývoji. Z Afriky jsou známy nejstarší druhy australopitéků, kenyanthropus i první příslušníci rodu Homo (Homo rudolfensis, Homo habilis – stáří 2,3 – 1,5 milionů let). Odpovídající nálezy z oblasti jihovýchodní Asie dlouho chyběly. V roce 1996 vyhodnotila však skupina vědců vedená americkým paleontologem Russellem Ciochonem fragment čelisti se zuby z čínské jeskyně Longgupo (stáří 1,8 – 2 miliony let) jako fosílii primitivního asijského druhu člověka, s vývojově hlubšími kořeny než druhy skupiny Homo erectus a stojícího zhruba na úrovni Homo habilis.
V roce 2000 byl v Gruzii v lokalitě Dminisi objeven další asijský basální hominid, nazvaný Homo georgicus (kapacita mozkovny 600 – 770 ccm). Jeho stáří bylo určeno na 1,8 milionu let. V několika ohledech (např. tlamovitě vystupující čelisti) je jeho lebka ještě primitivnější než u Homo habilis.  Homo erectus, tak četný na mnoha asijských lokalitách, nebyl dosud v Africe objeven.

Mozek je měřítkem
Tvarově podobný, ale zřetelně odlišný a vývojově primitivnější Homo ergaster (s kapacitou mozkovny asi 700 ccm) z nálezových oblastí Ileret, Karari a Koobi Fora v Keni, vykazuje stáří 1,25 – 1,6 milionu let. Na jiných lokalitách v Africe byly nalezeny i jeho pozdější vývojové formy. Homo erectus (kapacita mozkovny 830 – 1060 ccm) pochází z Jávy (lokalita Trinil) a jeho stáří se odhaduje na 800 – 830 tisíc let. Nejstarší jemu příbuzné jihoasijské exempláře pocházejí však již z doby před 1,9 milionem let (Homo modjokertensis z Jávy s kapacitou mozkovny dospělého jedince asi 850 – 870 ccm). Další druh z Číny (provincie Hubei) nezůstává ve svém stáří příliš pozadu (1,8 milionu let). Také množství asijských lokalit, na nichž jsou nacházeny fosílie Homo erectus nebo jemu příbuzných druhů ve všech vývojových formách (např. čínské nálezy Homo lantianensis (kapacita mozkovny 780 ccm, stáří asi 1 milion let) nebo pozdějšího Homo pekinensis (kapacita mozkovny 915 – 1225 ccm), starého zhruba 450 tisíc let, až po nejpokročilejší druh z tohoto širokého příbuzenstva Homo soloensis (kapacita mozkovny 1055 – 1300 ccm), proslulého kanibala, žijící na Jávě na lokalitě Ngandong ještě před 20 tisíci lety, svědčí pro teorii, že se Homo erectus a jemu příbuzné druhy vyvinuly v Asii a nikoli v Africe.

Proč ta podobnost?
V Africe se z početných větví nejstarších hominidů vyvíjely jiné pokročilejší druhy. Asijská, evropská a africká populace současného lidstva mají podle této teorie odlišné kořeny. Dnešní člověk se v Asii, Evropě i Africe vyvíjel nezávisle na několika místech z tamějších předků. Souběžný vývoj však morfologicky (vzhledově) všechny lidské větve postupně neustále sbližoval. Tak např. nejstarší africká forma, již velmi blízká současnému člověku, žila před 160 tisíci lety na lokalitě Herto v Etiopii (Homo sapiens idaltu) a je zatím nejstarší známou formou moderního člověka. Proces, v němž se různě druhy žijící stejným způsobem stávají postupně navzájem podobnější, než byli jejich předchůdci, je velmi mocnou vývojovou silou. 

Hádanka před rozluštěním?
S novými objevy se náš pohled do prehistorie člověka neustále rozšiřuje a upřesňuje. Dosavadní uznávané teorie padají a vytvářejí se nové, aby později zase ustoupily jiným. K definitivnímu zodpovězení hádanky o původu člověka, jako snad v každé detektivce, nemají vědci dosud dostatek fosilního materiálu. Jedno je však jisté už teď. Vývoj neprobíhal tak, že by dokonalejší forma přímo navazovala na méně dokonalou formu předchozí, jak se to až donedávna hlásalo a jak se to mnohdy objevuje v populárních článcích i dnes. Vždy vedle sebe po celém starém světě existovalo několik současných druhů člověka, z nichž některé vytvářely odnože dalšího vývoje, jiné vymíraly a mnohé slepé větve přežívaly ve své primitivní formě velmi dlouho vedle druhů výrazně pokročilejších. Poslední objevy podnítily vlnu nebývalého zájmu především o vykopávky v Asii, která byla ve srovnání s Afrikou dosud hodně zanedbávána. Možná, že hádanka vývoje člověka bude rozluštěna dřív, než sami tušíme.

Mongolové nebo Číňané
Po prostudování dvou starých lebek nalezených v čínské provincii Hubei se k názoru o různých kořenech současného lidstva přiklonili i členové americko-čínské expedice, kteří zveřejnili výsledky svého bádání v roce 1992. Tzv. čínský člověk se podle nich vyvíjel nezávisle na ostatních lidských druzích a s údajnou africkou kolébkou lidstva nemá nic společného. Mongoloidní rasa se podle této studie vyvinula v Číně zcela nezávisle z čínských sinantropů (druhy z okruhu Homo pekinensis). Konečně, čínští antropologové již dlouhou dobu zastávají názor, že vývoj člověka na tomto území byl zcela svébytný a vlivy z ostatních oblastí ovlivněný jen minimálně. Svědčí o tom určité znaky fosilních lebek čínských hominidů z okruhu Homo pekinensis (např. plochý obličej) shodné s rysy současné mongoloidní populace. „Již i Homo pekinensis, žijící v Číně, byl typickým Číňanem,“ říká k tomu čínský paleontolog Dr. Wu.

Dvě kolébky lidstva
Genetická analýza, publikovaná v roce 1999 dvěma americkými vědci (Eugene Harris a Jode Hey) z univerzity v New Jersey, mluví rovněž ve prospěch teorie o dvou kolébkách lidstva. Oba vědci provedli u obyvatel Evropy a Asie a u stejně zhruba stejně velkého vzorku Afričanů rozbor určité části lidského chromozomu X. Všichni zkoumaní Evropané a Asijci byli nositeli stejné mutace  v části chromozomu nazývané AHDP 1. Ta však nebyla zastoupena u žádného z Afričanů a nepodařilo se ji objevit ani u nejstarších fosílií současné formy člověka pocházejících z Afriky, kde ve zkoumaném materiálu zůstala zachována DNA. 

Usvědčení lidožrouti
O tom, že kanibalismus není vynálezem současného člověka, svědčí doklady o těchto kulinářských preferencích našich prapředků z dávné minulosti, a to jak z Asie, tak z Afriky. Prvním usvědčeným lidojedem byl španělský Homo antecessor z jeskyněv Atapuerca, žijící před 800 tisíci lety. Je však otázkou, zda ho lze nazvat pravým kanibalem, neboť si pochutnával na jiném druhu člověka, který sem doputoval přes Gibraltar z Afriky. Dalším v řadě je čínský Homo pekinensis (dříve nazývaný rodovým jménem Sinantropus). V jeskyni v Ču ku tien, kterou tento druh lidí asi před 450 tisíci lety obýval, bylo nalezeno několik rozbitých lebek. Nepatřily však obyvatelům jeskyně, ale jejich obětem. Lebky byly do jeskyně přineseny jako trofeje, neboť s výjimkou několika úlomků nebyly nalezeny žádné dlouhé kosti, obratle a pod. Jejich poškození svědčí o tom, že lovci lebek rozbíjeli lebeční spodinu, dokud byly hlavy čerstvé, aby si mohli pochutnat na mozku. Mnohé z těchto lebek také dokazují, že jejich původní majitelé zemřeli v důsledku lebečních fraktur, způsobených prudkými údery do hlavy. Podobné důkazy lidojedství byly zjištěny i u Homo soloensis, žijícím na Jávě ještě asi před 20 tisíci lety. U osady Ngandong bylo nalezeno jedenáct lidských lebek a pouhé dvě holení kosti, jasně prokazující, že jde o oběti kanibalské hostiny. A konečně stejný materiál usvědčuje i jednoho z prvních předchůdců dnešních Afričanů, nedávno objeveného Homo sapiens idaltu, žijícího asi před 160 tisíci lety. Na nalezišti u vesničky Herto v Etiopii byly objeveny jen lebky nebo jejich části, jakékoliv jiné kosti chyběly. To dokazuje, že sem byly přineseny jako trofeje podobně jako u druhu Homo pekinensis na čínské lokalitě v Ču ku tienu. Na lebkách byly nalezeny zřetelné stopy po řezech kamenným ostřím. A stejně jako v Ču ku tienu nesly stopy po rozbití lebeční spodiny, kudy byla vyňata oblíbená lahůdka – mozek. 

Rubriky:  Historie
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Jak se pomáhalo a chránilo ve starověkém Řecku?

Jak se pomáhalo a chránilo ve...

Spolu s tím, jak se lidé ve starověku začali shlukovat do měst...
V Asii se objevili lidé již před 2,12 miliony lety

V Asii se objevili lidé již před...

Až do nedávna patřil k nejstarším nálezům objev lidských ostatků na...
Co skrývá záhadný sarkofág nalezený v Egyptě?

Co skrývá záhadný sarkofág...

V Egyptě probíhají výkopové práce prakticky každý den. A tak není překvapením,...
Jak vypadaly první krémy na opalování? Zapáchaly a byly velmi husté

Jak vypadaly první krémy na...

Sluneční paprsky jsou pro lidský organismus prospěšné, protože ho stimulují k...
Barvy hrály v životě Vikingů důležitou roli, zjistili vědci

Barvy hrály v životě Vikingů...

Vikingové  bývají na většině uměleckých děl vyobrazováni v nahnědlé zbroji...
V císařské hrobce byl nalezen dosud neznámý vyhynulý gibon

V císařské hrobce byl nalezen dosud...

Archeologové v Číně při výzkumu jedné z císařských hrobek narazili na nečekaný...
Závod o póly

Závod o póly

Dnes si připomínáme 90. výročí umrtí norského polárníka a badatele Roalda...
Čeští archeologové přepsali hranice pradávné Baktrie

Čeští archeologové přepsali...

Česko-uzbecká archeologická expedice v těchto dnech přepsala dějiny pomezních...
Ján Jesenský a první pitva v českých zemích

Ján Jesenský a první pitva v...

Právě 8. června roku 1600 navštívil lékař, politik a filozof Ján...
Den, kdy došlo k vylodění v Normandii

Den, kdy došlo k vylodění v...

6. června 1944 došlo k nejrozsáhlejší akci v dějinách vojenství, když se...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Fenomén dějin: Není řád jako řád!

Fenomén dějin: Není řád jako řád!

V roce 1775 se rozhoří válka o nezávislost USA. Nadejde čas...
Cesta a pád nadzvukového letounu Concord 

Cesta a pád nadzvukového letounu...

Představoval vrchol technologie. Létal dvakrát rychleji než běžná letadla....
VIDEO: Když stovky jelenů přecházejí silnici

VIDEO: Když stovky jelenů...

V civilizovaných zemích je dobrým zvykem, byť ne vždy dodržovaným, že...
Balonem na severní pól? Špatný nápad, který se šeredně vymstí

Balonem na severní pól? Špatný...

Má to být třešnička na dortu za mocným stoletím páry a elektřiny....
Přehledně: České objevy, které změnily svět!

Přehledně: České objevy, které...

Ačkoliv v naší zemi vzniklo mnoho významných objevů a vynálezů, jen málokterému...
Volvo: Hrom a blesk severského pantheonu

Volvo: Hrom a blesk severského...

Volvo jede. Každoročně rostou prodeje a produkce o desítky...
VIDEO: Informace o 11. září, které bychom měli znát

VIDEO: Informace o 11. září, které...

O útocích z 11. září slyšel asi každý, ale víte, kolik lidí...
Vychytralost kukaček nezná mezí!

Vychytralost kukaček nezná mezí!

Příroda občas prokazuje, že má docela smysl pro černý humor. Vyprávět by o tom mohli...
Britský spisovatel George Orwell: Co ho inspirovalo při tvorbě díla 1984?

Britský spisovatel George Orwell:...

„Neničíme kacíře proto, že nám odporuje; nikdy ho nezničíme, dokud nám...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.