Evropská kosmická agentura, jejímž členem je i Česká republika, uvolnila novou dlouhodobou mapu vlhkosti země s globálním pokrytím. Ta vznikla měřeními z vesmíru a lépe pomůže porozumět koloběhu vody nebo klimatu, monitorování zemědělství nebo řízení vodních zdrojů..

Množství vody zadržované celosvětově v zemi představuje jen asi 0,001 procenta jejích celosvětových zásob. Přesto ale hraje kritickou roli v regulaci růstu rostlin, tvorbě počasí a klimatu.

Jde o to, že půdní vlhkost je klíčová proměnná řídicí výměnu vody a energie mezi zemí a atmosférou: suchá země vydává minimum nebo rovnou žádnou vlhkost do atmosféry a naopak se během horkého dne ohřívá mnohem silněji, čímž zintenzivňuje horké vlny. Naopak vlhká půda má na atmosféru ochlazující efekt.

Data o vlhkosti půdy mohou být sbírána družicemi měřícími mikrovlny odražené nebo emitované zemským povrchem. Intenzita měřeného signálu závisí na množství vody v půdě. Tato informace je důležitá pro zlepšení krátkodobých a dlouhodobých meteorologických předpovědí, stejně jako pro předvídání nebezpečných událostí typu povodní, sucha nebo veder.

Vědci pracující na projektu sledování vlhkosti půdy v rámci iniciativy ESA CCI (Climate Change Initiative) nyní sladili data z různých družic od roku 1978, aby mohli získat představu o dlouhodobé podobě vlhkosti půdy, stejně jako o odchylkách a trendech v koloběhu vody.

Když letos v létě potkalo silné sucho centrální Itálii, byla zkontrolována datová sada a vědci zjistili, že podprůměrná vlhkost půdy začala již loni v prosinci: ta se následně podílela na závažnosti sucha.

V dalších částech světa ukázala datová sada mnohem vyšší než běžnou vlhkost půdy, což bylo spojené s katastrofickými záplavami způsobenými letošními hurikány v Karibiku a monzuny v Jižní Asii.

Datovou sadu společně vyvinula Vídeňská technická univerzita (TU Wien), nizozemská firma VanderSat BV a rakouské Datové středisko dálkového průzkumu Země. Založená je na údajích z jedenácti družicových senzorů včetně misí ESA SMOS a ERS. Počínaje příštím rokem bude k dispozici v téměř reálném čase skrze službu CCCS (Copernicus Climate Change Service).

Avšak již nyní si z webu ESA mohou badatelé potřebná data stáhnout a ověřovat.