Přestože byla léčba antibiotiky důležitým milníkem dvacátého století, v dnešní době není již tak účinná, jako tomu bylo v minulosti. Nadměrné užívání antibiotik, jejich nedobírání a nové rezistentní kmeny vedou k naléhavé potřebě vývoje nových účinných antimikrobiálních látek.
Vědci se tak nyní soustředí na syntézu látek, které by mohly nahradit funkci antibiotik..
Laboratoř mikrobiální genetiky a genové exprese na Akademii věd ČR ve spolupráci s laboratoří z ústavu Organické chemie a biochemie studuje nově objevené skupiny látek zvané lipofosfonoxiny, které by mohly pomoci v boji s rezistentními bakteriálními patogeny.
LPPO mají výhodu v tom, že nejsou toxické vůči lidským buňkám a mají nízkou tendenci k rozvoji rezistence.
Výhodou lipofosfonoxinů je to, že jsou chemicky jednoduché, jejich syntéza je levná a nabízí velkou škálu modifikací. Systematickou modifikací lipofosfonoxinů první generace vyvinuli vědci generaci druhou s vylepšenými parametry, jako je vyšší účinnost a bakteriální aktivita, která působí i proti vážným patogenům.
LPPO vykazují významnou antibakteriální účinnost proti širokému spektru bakterií. Působí tak, že v lipidové bakteriální membráně vytvoří praskliny, což vede k narušení buněk a jejich smrti. Antibiotika způsobující poruchu funkce cytoplazmatické membrány mají několik výhod, mezi které patří například jejich rychlé působení a účinnost proti rezistentní a multirezistentním kmenům.
Lipofosfonoxiny nejsou při baktericidní koncentraci (nejmenší koncentrace látky potřebná k usmrcení mikroorganismu) cytotoxické vůči lidským buňkám a jsou dobře tolerovány u savců, kterým jsou podávány perorálně.
Tyto látky jsou tak vhodnými kandidáty pro léčbu gastroinestinálních a kožních infekcí či pro léčbu infekcí v chirurgii kloubů.