V polovině září uběhne rok od chvíle, kdy se členské státy EU, včetně České republiky, zavázaly naplňovat Strategický a akční plán pro zdraví uprchlíků a migrantů, který vytvořila Světová zdravotnická organizace (WHO)..

Evropské země se v akčním plánu WHO shodly, že budou v zájmu ochrany zdraví svých populací koordinovat spolupráci a zlepšovat zdraví uprchlíků a migrantů. Snahou materiálu je řešit problémy, které částečně nezvládnutá migrační politika a také „neuprchlická“ migrace přináší.

Akademici 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy jsou připraveni poskytnout odbornou podporu veřejného zdraví. „Prvním úkolem kontaktních míst, která WHO v dokumentu přiřkla jednotlivým ministerstvům zdravotnictví, je vytvoření skupiny odborníků, kteří se zdraví migrantů věnují.

Nyní, po roce, začne WHO monitorovat, zda jednotlivé země odsouhlasené aktivity začínají naplňovat,“ komentuje současný stav Mgr. Elena Tulupova, Ph.D., z Ústavu veřejného zdravotnictví a medicínského práva 1. LF UK, kde jsou vedle výuky studentů výzkumným zájmem determinanty zdraví, zdravotní politika, ale právě také zdraví migrantů a národnostních menšin a jeho vliv na zdraví české populace.

Jak dodává Elena Tulupova, jejíž pracoviště je otevřeno spolupráci v pracovní skupině, nelze mluvit o zdraví, pokud opomíjíme zdraví migrantů. „Z výzkumného hlediska potřebujeme sledovat vývoj situace a přesná data o zdraví migrantů.

To ale nelze zajistit, pokud migranti nejsou pro daný zdravotnický systém ‚viditelní‘, a nelze kontrolovat, pokud chybí systém jejich registrace. Příkladem je třeba prevence. Nemluvím teď o uprchlících, ale o migrantech, kteří na našem území několik let pracují a kromě informací o hospitalizaci nemáme o jejich zdravotním stavu, očkování apod.

přesné údaje, protože tyto osoby nejsou součástí systému veřejného zdravotního pojištění a jsou pouze částečně pojištěni u komerčních pojišťoven,“ říká Mgr.

Tulupova, která vnímá migranty jako součást naší populace, jejíž zdraví závisí na zdraví všech jeho členů. Jak dodává, to je také důvod, proč WHO podporuje nediskriminační přístup ke zdravotní péči – kvůli ochraně veřejného zdraví.

WHO se problematice zdraví migrantů věnuje zvláštní pozornost od roku 2008. Letos zorganizovala 1. letní školu v Itálii, kde odborníkům na veřejné zdraví představila situaci v provozu zdejších uprchlických táborů.

Italská zkušenost v péči o uprchlíky zahrnuje především monitoring a přísný zdravotní screening při přijímání migrantů, vypracovaný systém na diagnostiku a péči o osoby s tuberkulózou a další infekční onemocnění, ta ale italští zdravotníci nevnímají jako zásadní zdravotní riziko – takto nemocných zde není více než v ostatních evropských populacích.

Za jeden z nejpalčivějších problémů, který Elena Tulupova tlumočila, jsou zdravotně sociální dopady migrace na tzv. děti bez doprovodu. „Tyto děti nemají možnost a podmínky být bezpečně umístěny v jiných zemích.

Alarmující je, že podle odhadu odborníků zmizelo z Itálie deset až dvacet tisíc dětí, které do Evropy přijely bez dospělého doprovodu. Bohužel se odborníci domnívají, že část z nich byla prodána na orgány nebo do sexuálního otroctví.

Proto by děti měly být převáženy z Itálie mimo sběrné tábory,“ domnívá se Mgr. Tulupova s tím, že v tomto ohledu by mohla pomoci i Česká republika. „Pracuje se na dlouhodobých strategiích, ale v této chvíli jsou v uprchlických táborech děti v ohrožení.

U nás existují zařízení, která už o migrující děti bez doprovodu pečují, mají na to know-how. Kapacita těchto zařízení není naplněna a je zde prostor, jak začít strategický plán WHO uskutečňovat,“ podotýká odbornice.