Vznik a funkci zcela nových genů v DNA popsal tým Petra Svobody z Ústavu molekulární genetiky AV ČR ve spolupráci s týmem Kristiana Vlahovičky z Univerzity Záhřeb. „Víme, že množení mobilních elementů vytvořilo zhruba polovinu genomů člověka i myši,“ říká český vědec.

„V našem výzkumu jsme se zaměřili na rodinu mobilních genomů, zvané MaLR, které umí fungovat jako kompletní genový počátek. Přitom si genom můžeme představit jako stavebnici, kde MaLR elementy jsou kostičky pro počátek genů, které se množí, náhodně zapojují a zkouší, jestli budou fungovat,“ dodává.

MaLR elementy jsou skoro všude a v okamžiku zabudování do genomu každý mohl fungovat jako genový počátek. Je to úžasný generátor genetické variability, který za posledních 80 milionů let podnikl 400 tisíc náhodných experimentů v myší linii a ve více než osmi stech případech se mu podařilo vytvořit dodnes fungující počátky genů.

„Naše práce tak ukazuje, že jak úzké může být soužití hostitele a jeho genetických mobilních elementů,“ říká Svoboda.

Jaké nové funkce těchto osm set případů představuje, se teď vědci snaží zjistit. „Musíte si uvědomit, že máme přes osm set případů, z nichž jen část bude mít zjistitelnou biologickou funkci. Než přikročíme k drahým experimentům, musíme ještě doanalyzovat několik terabytů dat,“ upozorňuje Svoboda.

Vodítka pro další výzkum vědci už mají. Jedním takovým je zcela nový myší protein-kódující gen, který příbuzný potkan nemá. Takové geny jsou vzácné. Vědci dosud zrekonstruovali proces jeho vzniku a ukázali, že jeho evoluce stále probíhá i u laboratorních myší. Nyní se snaží zjistit jeho funkci.