Tvář našich měst se díky novým zobrazovacím technologiím může velmi rychle změnit. Dokážete si představit domy, jejichž celý povrch bude velký displej?
Billboardy jsou nedílnou součástí měst, o českých to platí dvojnásob. Při pohledu na přelepování billboardů vás jistě napadlo: není to zbytečná práce? Když se totiž podíváte hned vedle, do prodejny elektroniky, zjistíte, že rozměry obrazovek různých zobrazovacích technologií se pomaličku začínají billboardům blížit. Kdy technologie pokročí natolik, že ve městech budeme obklopeni displeji? Tuto vizi přece dobře známe z vědecko-fantastických románů a filmů.
Statický, nebo dynamický?
Masové nasazení velkoplošných displejů do reklamy přinese jednu zásadní změnu, konec výměn reklamních ploch. Obraz bude možné měnit velmi rychle, dokonce i v průběhu dne. Reklamní agentury budou schopny pružně reagovat na pouhou změnu počasí. Takové propojení elektronických billboardů s počítačem by umožnilo i přehrávání reklamních spotů. Zde ovšem existuje problém: reklamní spot v tradiční televizní podobě je pro venkovní použití nevhodný. Vyžaduje příliš mnoho pozornosti, kterou mu kolemjdoucí nemohou věnovat. Dalším specifikem je fakt, že takové reklamy nemohou být ozvučeny. Spoty proto budou mít podobu velmi krátkých videosekvencí s rychlým, jednoznačným sdělením.
Síť displejů
Ve světě je již několik měst, která disponují sítí digitálních reklamních ploch. Americká společnost ClearChanell provozuje na newyorském Manhattanu síť Digital Street Network (DSN), kterou tvoří 80 reklamních displejů technologie LED. Jedná se o kvalitní modely firmy Lighthouse se svítivostí 2 000 cd/m2. Pro představu 1 candela je přibližně svítivost jedné obyčejné parafínové
svíčky, LCD panel pro domácí použití má svítivost 250 cd/m2. U venkovních ploch se sice používají displeje až 7 000 cd/m2, ale díky stínům, které výškové budovy okolo vrhají, taková svítivost není v tomto případě nutná. Displeje jsou umístěny rafinovaně na místech, kde je oči chodců nemohou minout (například u vchodů do podchodů). Zobrazují 6 spotů po 10 vteřinách a nový obsah je do panelů dodáván bezdrátově – každý přístroj je vybaven všesměrovou wi-fi anténou.
Největší překážkou, s níž se musí tvůrci venkovních reklamních systémů vypořádat, je světlo. Pro vnější použití jsou na tom nejlépe právě zmíněné LED displeje.
Líheň na Times Square
Největším displejem na světě byl donedávna informační billboard amerického trhu s akciemi NASDAQ. Od roku 2000 je k vidění na Times Square v New Yorku a je vysoký 36,6 metrů (jako pražský Nuselský most).
Times Square je skutečně hnízdištěm velkoplošného elektronického obrazu. Najdeme zde několik billboardů zajímavé konstrukce. Nepřehlédnutelný je například LummaPanel australské společnosti Lumacom (leden 2005). Je pozoruhodný hned v několika ohledech: Má plochu bezmála 300 m2 (16 x 17 m) a zároveň je ve výšce 213 metrů nad úrovní ulice (to je výška pražské Žižkovské věže). Je proto považován za jeden z nejviditelnějších billboardů na světě. Současně je to hybridní panel – přes den je nosičem běžného papírového billboardu, v noci se změní v LED video displej. Pozoruhodná je i struktura jeho matice diod. Displej je tvořen panely 1×1 metr a jeho celková plocha je diodami pokryta jen z deseti procent – diody jsou od sebe vzdáleny 3 cm. Mezery mezi nimi nejsou vidět jednak kvůli výšce, ale především díky použité technologii, která využívá toho, jakým způsobem člověk obraz vnímá. Konstruktéři použili minimální počet diod (bodů), nutný k ošálení lidského oka. Podstatně se tím snížila cena výroby i spotřeba displeje.
Mistrovský kousek
Coca-Cola v roce 2003 sejmula z Times Square velký štít tvaru láhve a rozhodla se ho nahradit výjimečným elektronickým displejem. Ale jak zaujmout v záplavě plochých displejů? Jedině členěným displejem. V červenci 2004 byl na náměstí instalován LED displej, který se skládá z 32 samostatných, ornamentálně zaoblených segmentů. Jsou to displeje o vysokém rozlišení, hlavní plocha má rozlišení 1200 x 848 bodů (rozteč bodů 16 mm), vedlejší pak stejné rozlišní s roztečí 23 mm. Celý modul měří 13 x 20 metrů a obsahuje 2,6 miliónů LED diod. Zobrazuje buď jeden obraz dělný do segmentů nebo samostatné obrazy v jednotlivých segmentech. Instalace tohoto skvostu byla náročná. „Všechno je jedinečné – konstrukce segmentů i jejich sestavní, řídící elektronika i způsob přípravy obrázků,“ říká Jerry Young, projektový manažer firmy Daktronics, která displej instalovala. Firma bude dál rozvíjet možnosti tohoto zobrazovače, počítá se zobrazováním živého obrazu z kamer, uvažuje se o interaktivních funkcích.
Roh plný displeje
Zajímavé řešení pro svou pobočku na Times Square zvolila i banka J.P. Morgan. Křivka 41 metrů dlouhého a osm metrů vysokého displeje totiž opisuje poloměr kulatého rohu v úhlu 170°. Za displejem jsou ve třech podlažích servisní místnosti. Celý obrovský zobrazovač nelze z pozice chodce ani přehlédnout, proto byl rozdělen do tří obrazovek – hlavní sdělení se nachází vždy uprostřed. Do zobrazovače proudí data konstantní rychlostí 8 GB/s, a aby byl obraz co nejkvalitnější, přepočítává se video na fyzické rozlišení zobrazovače (3 200 x 608 bodů). Náměstí v centru New Yorku je skutečně plné nápaditých displejů, zdaleka jsme nevyjmenovali všechny.
Future
Zcela novou technologií na trhu s elektronickými billboardy jsou průhledné displeje firmy Provision Interactive Technologies. Jsou to v podstatě jednoduché LCD displeje ve skle. Pokud jsou segmenty vypnuté, jsou průhledné, po zapnutí zčernají (výroba barevných je teprve v plánu). Je to vlastně 20 let stará technologie, stejné displeje v malém jsme hrdě nosili v digitálkách na zápěstí. V okamžiku tedy můžete z okna udělat reklamní plochu. Pokud tento materiál použijí architekti pro všechny stěny moderních montovaných budov, mohou vzniknout obrovité zobrazovací plochy. V interiérech zas mohou být použity jako příčky, které nebrání výhledu a orientaci. A zároveň vydělávají.
Magický inkoust
Cena velkých displejů všech jmenovaných technologií jde do miliónů korun. Stále se hledá technologie, která by umožnila rychlou a levnou výrobu velkoplošných zobrazovačů – a reálnou alternativou se zdá digitální inkoust. Tato technologie umožňuje displeje tisknout.
Vývoj elektronického inkoustu trvá již poměrně dlouho. Průkopníky jsou firmy E Ink a Xerox, ta druhá svůj vynález nazývá „elektronickým papírem“. Již na konci 90. let se podařilo sestavit monochromatické „papírové“ displeje. Jak fungují? Inkoust je tekutina, která se nanáší na speciální maticový povrch. V inkoustu je velké množství mikrokapsulí o průměru pouhých 100 mikrometrů, uvnitř kapsulí plavou v modré kapalině záporně nabité bílé mikročástice. Ty se přesunou na tu stranu kapsule, kam přivedeme kladný náboj a tak se vytvoří bílý bod.
Toto médium má velmi mnoho výhod. Má opravdu mizivou spotřebu elektřiny, až 100 krát menší než LCD. Spotřebovává ji totiž pouze při změně obrazu, jeho setrvávání žádný zdroj nepotřebuje. Denní přímé světlo viditelnosti těchto displejů pomáhá, neoslabuje je – je to stejné, jako když na papír svítí slunce. Nosič inkoustu může být dokonce i ohebný.
Největším oříškem této technologie je substrát. Aby se dosáhlo vysokého rozlišení, musí být v substrátu velké množství vodičů obsluhujících jednotlivé body. Papír ale zároveň musí být velmi tenký. E Ink proto koupil od Lucent technologies práva na používání plastický tranzistorů a v současnosti na výrobě substrátu spolupracuje s Philipsem. Pro elektronické knihy se podařilo dosáhnout rozlišení až 200 dpi, což je lepší hodnota, než má běžný LCD panel.
Obraz na několik let
Velkým překvapením se staly výsledky práce firma Magink Display Technologies. Zatímco různé firmy halasně vytrubovaly své úspěchy v oblasti jednobarevných displejů, Magink v tichosti představil displeje schopné zobrazit jakoukoliv barvu a schopné výsledný obraz udržet i několik let. Díky velikosti jednoho bodu 5 milimetrů jsou tyto zobrazovače vhodné právě pro velkoplošné reklamy. Takový elektronický billboard je velký 1 x 2 metry a má rozlišení 192 x 384 bodů. Změna celého obrazu přitom trvá zhruba dvě vteřiny. Systém využívá změny velikosti a úhlu uložení spirálových molekul „inkoustu“ pro vytvoření vybrané barvy spektra. Další vývoj bude směřovat k urychlení změny obrazu – konečným cílem je možnost zobrazovat video. Digitální inkoust do několika let zcela změní tvář venkovní reklamy, cena velkoplošných displejů je totiž oproti LED desetinová.
Zatím jsou displeje z digitálního inkoustu určeny především pro použití ve veřejném prostoru, ale později by se měly dostat i domácností. Nesmělejší vize mluví o elektronických stěnách, kdy si uživatel bude moci zvolit takovou barvu stěn, která mu právě vyhovuje, ale může si na stěnu zobrazit i libovolný obraz.
Největší LED v Praze
Reklamní LED displeje honkongské firmy Lighthouse zná i Praha. Při příjezdu do centra po Nuselském mostě nemůžete minout obří svítící billboard. Je složen z 32 LED panelů o rozměru 2 x 1,5 metru, celkem 96 m2. Nad jednotlivými řadami diod jsou stříšky, které zabraňují dopadu přímého slunečního světla na obrazovku. Plocha je vybavena čidlem, které dopad světla měří a při příliš ostrém slunci zesílí svit diod (v noci svítí jen osmiprocentním výkonem).
Současné technologie pro velkoplošný obraz
LED (Light-emitting Diode)
Displeje jsou tvořeny maticí LED diod, které fungují na principu elektroluminiscence. Tyto displeje s dlouhou životností jsou vysoce účinné, ale bohužel také velmi drahé. Billboard o rozměrech 3×3 metry by přišel téměř na milion a půl korun.
Plazmové obrazovky
Plazmové displeje jsou tvořeny malými komůrkami, které jsou vyplněny směsí dvou netečných plynů xenonu a neonu a doplněny elektrodami. Přední plocha obrazovky je vyrobena ze dvou skleněných desek vzdálených od sebe pouze 100 mikronů. Plyny jsou ionizovány silným elektrickým polem, vyvolaným přivedením proudu na elektrody. Výsledkem je vznik plazmového efektu, emitujícího (vydávajícího) ultrafialové záření, které rozsvítí barevné luminofory (látky měnící neviditelné záření na viditelné) na čele komůrek. Každý obrazový bod je vytvářen třemi komůrkami emitujícími červenou, zelenou a modrou barvu. Někdy se tyto procesy v plazmové obrazovce populárně přirovnávají k řízené polární záři.
OLED – (Organic Light-emitting Diode)
Displeje OLED jsou založeny na podobném principu jako LED. Na rozdíl od nich využívají ovšem vlastností organických materiálů, které emitují světlo v okamžiku, kdy jimi prochází elektrický proud. LED diody jsou nahrazeny vrstvami polovodičů, nejdůležitější horní vrstva může být vytvořena z vysoce svítivých organických molekul nebo polymerů. Výhodou technologie OLED je, že jednotlivé body displeje svítí samy o sobě (není třeba podsvícení). Zatím se nepodařilo vyrobit velké displeje (největší je zatím televizor Samsungu – úhlopříčka 21″), ale velikost jednoho bodu (diody) není teoreticky ničím omezena.
