Odborníci objevují určité shodné rysy mezi některými formami moderní psychoterapie a zkušenostmi šamanů. Ti navíc znají i účinky léčivých rostlin, často ještě botanicky nezařazených, jejichž vědecký rozbor může odhalit převratný lék. Stále více odborníků, především farmaceutů a terapeutů, se tak nyní zajímá o šamany.
Šamanismus je zřejmě nejstarší světovou náboženskou tradicí, která přetrvala až do dnešních dnů. Tento duchovní systém, ve kterém hraje důležitou roli i péče o zdraví, však nelze ztotožňovat se šarlatánstvím, čarodějnictvím či dokonce černou magií. Vědci dokázali, že existoval už v době kamenné. Přesvědčují o tom mj. i jeskynní malby.
Přírodní psycholog i sociolog
Jako sběrači a lovci byli kdysi lidé neustále v bezprostředním kontaktu s přírodou, jejíž některé jevy si však mnohdy nedokázali vysvětlit. A právě tady začíná posvátná úcta k přírodě, řekám, horám, rostlinstvu (například i tabáku či kukuřici). Šamanské kultury proto najdeme v historii a někde i současnosti Indiánů, Eskymáků, australských domorodců i příslušníků četných přírodních národů Jižní Ameriky, Afriky i Asie nebo Oceánie. Snad v každém lidském společenství existují „vyvolení“ jedinci, šamani, kteří působí jako prostředníci mezi lidmi na jedné straně a přírodou i mytickými bytostmi na straně druhé. Plní tak trojjedinou úlohu jasnovidců, duchovních i léčitelů. V případě nutnosti uklidňují mezilidské vztahy, takže jsou vlastně i jakýmisi přirozenými sociálními psychology a sociology. K tomu všemu se také dokonale vyznají v užívání přírodních léčiv.
Vidiny z rostlin
Při řešení problémů se šamani v různých koutech světa dokážou uvést do transu – silnou vůlí, vytrvalým zvláštním bubnováním, tancem, zpěvem, půstem, ale i meditací nebo i omamnými látkami s halucinogenními účinky. Stav, do kterého se uctívaní muži uvádějí, připomíná příznaky schizofrenie či různých stupňů epilepsie a jsou často provázeny vidinami. Principem je ovlivňování centrální nervové soustavy.
Obluzující účinky některých rostlin šamani pochopitelně znali a znají. V různých končinách světa se jejich favority stala celá škála druhů. Například v Mexiku je tradičně oblíbeným zdrojem halucinogenních drog nenápadný kaktus Lophophora williamsii („peyotl“), v Peru zase jedna z nejstarších posvátných rostlin, kaktus Trichocereus pachanoi („cimora“), označovaný jako San Pedro (Svatý Petr). Objevuje se již na keramice z doby 1000 – 700 př. n. l. Aztékové zas znali omámení z hub lysohlávek (Psilocybe), které nazývali teonacatl („božské tělo“). Něco obdobného znala i Evropa ve středověku, kdy se vyráběly různé „čarovné“ nápoje z kořenu mandragory lékařské (Mandragora officinarum L). Šamani indiánských kmenů zas uctívají liánu Uncaria tomentosa, u které nyní vědci zjistili značné protirakovinové účinky.
Šance v boji s rakovinou
Seriózní učenci považovali praktiky šamanismu pouze za jakési primitivní rituály. Díky lepší orientaci vědců v labyrintu šamanismu však ubývá těch, kteří tvrdí, že šamani těží jen ze zneužívání davové psychózy, k jejímuž vytváření přispívá i magické dějiště rituálů, zvláštní hudba, tanec, zpěv a často omamné látky.
Experti se přesvědčili, že díky perfektní znalosti darů přírody dokážou šamani často zdárně vyléčit nejrůznější onemocnění (s tím někdy souvisí i pojmenování medicinman). Šamani se však domnívají, že zatím nedokážou úplně vyléčit rakovinu a četné civilizační choroby rozšířené mezi bělochy.
Nedávno však vědci zažili doslova šok, když v peruánské liáně Uncaria tomentosa neboli Vilcacora, kterou šamani indiánských kmenů používali k léčení zánětů a onemocnění souvisejících s látkovou výměnou, objevili velmi účinné látky proti zhoubnému bujení.
Závěry klinických studií potvrzují účinné působení při prevenci a léčbě akné, herpesu (oparů), alergií, astmatu, vředů, cukrovky, zánětu prostaty, artritidy, zánětu kloubního váčku, ortopedických zánětů, potíží trávicího ústrojí, menstruačního cyklu, hypertenze, postižení oběhového systému (zužování cév a trombóz) a především rakovinných nádorů. Celý výzkum je nyní ve stádiu ověřování, ale díky umění a zkušenostem šamanů opět svitla velká naděje na získání účinného léku proti rakovině!
Jak se rodí šaman?
Slovo „šaman“ má prapůvod v tunguzské sibiřštině, kde označuje člověka, který je „vzrušený, dojatý či rozhněvaný“. Šaman zpravidla své magické schopnosti zdědí, podobně jako i u nás existují lidé, kteří od předků přebírají v genetické výbavě psychotronické schopnosti. Mnohdy šaman takové umění údajně získává díky jakémusi vizionářskému vnuknutí, kdy ho osloví a jeho poslání prý určí nadpřirozená bytost, aby ho učinila prostředníkem při působení na pozemšťany z jeho okolí.
Tyto stavy se často vážou k vážnému onemocnění, někdy dokonce nebezpečné duševní poruše, které organismus záhadným způsobem překoná – věda však zatím neodhalila jak.
Většina šamanů žije v ústraní, aby je nerušil běžný život. Existují oblasti, kde šaman může mít manželku. Spíš výjimkou jsou ženy – šamanky.
Mandragora
Měla se vykopat za tajemné noci pod šibenicí. Lidé totiž věřili, že vyroste jen v místech, kam dopadne moč či sperma odsouzence. Z této pověry vzniklo i české lidové pojmenování „šibeničník“ nebo „ďáblova panenka“. Kořenová část rostliny připomíná lidskou postavu (podobně jako žen–šen). Dnes už u nás stěží kořen mandragory běžně neseženeme, některé z jejích šesti druhů však hojně rostou od Středomoří, hlavně v Řecku, až po Himálaje. Je považován za účinné afrodisiakum.
Více se dozvíte:
Tajemství kolem nás, Reader’s Digest Výběr, 2000
Almanach tajemna, Reader‘s Digest Výběr, 2001
