Slavná Lucy už není první?

V několika posledních letech snad nemine rok, aby nedošlo k objevu, který opravuje vědecká tvrzení o původu člověka. Jako domeček z karet se tak hroutí zdánlivě neměnná fakta (nejen Darwinova), která po generace museli šprtat žáci a studenti.V několika posledních letech snad nemine rok, aby nedošlo k objevu, který opravuje vědecká tvrzení o původu člověka. Jako domeček z karet se tak hroutí zdánlivě neměnná fakta (nejen Darwinova), která po generace museli šprtat žáci a studenti.

Stále vzdáleněji do dějin se posunuje čas, kdy se praprapředci člověka začali vývojově oddělovat od ostatních tvorů ze skupiny primátů. Ty spojuje pět prstů na rukou i nohou a nehty místo drápů. Jisté (snad) je asi jediné – všichni máme prakořeny v horké Africe.

Lidoop nebo pračlověk?
Na začátku letošního roku vědci definitivně potvrdili, že v etiopské oblasti Arami, západně od řeky Awash, v období let 1992 – 2004 nacházeli v čedičovém tufu (zpevněná hornina) po věky ukryté zkameněliny, úzce spjaté s existencí tvora druhu Ardipithecus ramidus. Na místě, které domorodci nazývají Daam Aatu, je odkryl zejména americký paleoantropolog Tim White s dvojicí svých studentů.
Jde o významnou součást vývojové stupnice člověka. Konkrétně fragment kosti nalezený roku 1992 náležel spojovacímu článku mezi člověkem a šimpanzem. Nálezy se týkají zejména části lebky, kostru se zatím podařilo sestavit z necelých 50 procent. Badatelé se však neshodli na stáří druhu Ardipithecus ramidus. (Někteří odpůrci tohoto tvora považují jen za šimpanze!) Původně ho určili na 4, 4 miliony let, po nových nálezech však časový interval poopravili na 5,2 – 5,8 milionů roků. Nicméně, všeobecná shoda panuje v tom, že tento tvor (vysoký asi 122 cm) už chodil vzpřímeně a živil se hlavně rostlinami. Nelze ho však až tak docela připodobnit k dnešnímu člověku. Pohyboval se sice po dvou končetinách, avšak jeho pohyb se podobal spíše šimpanzímu. Díky dalším nálezům je už dnes zřejmé, že ve vývoji, který trval miliony let, se vystřídalo mnoho druhů hominidů – savců nějak podobných člověku.
Připomeňme, že teprve před asi 300 000 lety začal chodit po zemském povrchu náš prapředchůdce Homo sapiens (člověk rozumný). My sami už patříme k vyspělejšímu typu Homo sapiens sapiens. Naše vlastní historie tak začíná někdy před 100 000 roky.

Beatles a antropologie
Přitom po Zemi se už před 65 miliony roky pohybovali první primáti. Když vědci velice podrobně zkoumali stavbu jejich kostry, tkání i zubů, došli k závěru že člověku nejbližší jsou lidoopi. Reprezentují je především gorily a šimpanzi. My v porovnání s primáty chodíme přirozeně vzpřímeně, takže máme volné ruce a můžeme používat celou škálu nástrojů. Navíc se samozřejmě můžeme pochlubit i větším mozkem.
Vědci se veskrze shodují, že na vzniku lidstva měli důležitý vliv austrolopitékové (jižní opi), kteří obývali Zemi někdy před čtyřmi miliony lety. Měli mohutné čelisti, nízké čelo, mozek dosahoval asi třetiny mozku našeho. Nejstarší upomínka na ně byla objevena ve východní Africe, hlavně v Riftovém údolí, které se táhne od Etiopie až k Mosambiku. Doslova vědeckou senzací v pravém slova smyslu se staly téměř kompletní pozůstatky kostry druhu Australopithecus afarensis (jižní op z Afaru), která byla ve zmíněné oblasti odkryta roku 1974. Podle slavné melodie Beatles ji antropologové pojmenovali Lucy. Jak další bádání ukázalo, pravěká Lucy, která zde žila před více než třemi miliony lety, měřila asi 1,2 metru a chodila již vzpřímeně. Měla být součástí skupiny, která se po časem rozdělila na dvě větve: jedna směřovala ke dvěma různými druhům australopitéků, druhá mířila k rodu Homo. Překvapením pro vědce už není ani to, že všechny tři zmíněné druhy v určitém období žily vedle sebe současně. Dokazují to nálezy ve vulkanickém popelu.

Co napoví mozek?
Ovšem poslední výzkumy potvrzují, že zatímco nejranější linie druhu Homo, tedy Homo habilis (člověk zručný), žijícího před 2,3 miliony let, se postupně vyvinula v Homo erectus (člověk vzpřímený – žil cca před 1,9 milionu let), austrolopitékové s menším mozkem postupně vyhynuli. Pro názornost uveďme, že tvor druhu Austrolopithecus afarensis vážil průměrně 35 kg a nosil v hlavě mozek o objemu 400 cm3. Homo habilis (o hmotnosti cca 50 kg) už měl mozek o objemu 700 cm3. Charakterizovala ho už kulovitá lebka, ploché tváře, velké zuby. Tělesná stavba byla podobná jako u Homo sapiens. V lebce dospělého člověka naší doby je mozek o objemu cca 1430 cm3.

Vývoj byl složitější
Nejnovější poznatky ukazují, že si vývoj lidstva nelze představovat jen jako postupný, při němž vyspělejší tvorové navazují na své jediné bezprostřední předchůdce. „Antropologové se až doposud přikláněli k jednodušším schématům, ale to už je překonáno. Strom lidského rodu se jeví mnohem pestřejší,“ upozorňuje Rick Potts z washingtonské muzejní společnosti Smithsonian Institution. A dobře ví o čem mluví, byl totiž u toho, když vědci, které vedla Meave Leakeyová z Národního keňského muzea, v oblasti severokeňských jezer nedávno objevili unikátní tři a půl milionu let starou lebku. Její nález může otřást dosavadními teoriemi o vývoji lidského druhu. Antropologové poté zpochybnili dosavadní převažující trend popisovat evoluci jako nějaký přímočarý proces postupných kroků.
Nález zkamenělých pozůstatků tvora, kterého odborníci pojmenovali Kenyanthropus platyops (do češtiny lze volně přeložit jako „Keňský člověk s plochou tváří“) vzbudil rozruch ještě z dalšího důvodu: Experti ho totiž považují za přímého „vyzývatele“ slavné Lucy, -dosud považované za přímý spojovací článek mezi člověkem a jeho zvířecími předky. „Myslím, že vzrůstá počet hlasů, které dosavadní postavení Lucy zpochybňují,“ říká Rick Potts. Ovšem Maeve Leakeyová, jejíž tým lebku objevil, není tak optimistická: „Mezery mezi fosilními nálezy jsou zatím příliš velké. Měli jsme jednoho kandidáta, teď máme dva. Nechci ale předjímat, zda jsme našli lepšího nebo prostě jen jiného.“
K dnešnímu člověku měl tento tvor ještě dost daleko. Svědčí o tom mj. to, že i seriózní vědci ho mezi sebou označovali za „pravěkého opičáka“. Ovšem, podrobné výzkumy nyní naznačují, že k tomuto druhu by mohl patřit někdejší nositel proslavené „lebky 1470“ objevené již v roce 1972. Většina odborníků se shodla, že patřila jednomu z prvních lidí.
 
Pátrání nekončí ani dnes
Aby nových hypotéz, které bortí dlouho platné představy, nebylo málo, do ohnivé vědecké diskuse nyní přilili olej francouzští paleontologové. Ti totiž v keňském pohoří Tugen nalezli zlomky kostí tvora, který údajně žil na zeměkouli již před 6 miliony lety. Nálezci mu dali jméno Orrorin tugenensis (volně přeloženo: původní předek z Tugenských hor) a tvrdí, že chodil vzpřímeně a měl již zuby značně podobné dnešním lidem. K těm měl údajně také mnohem blíž než již zmiňovaná Lucy. V této souvislosti přišli Francouzi s myšlenkou až kacířskou, kterou rozzlobili mnohé své kolegy. Tvrdí totiž, že tolik zmiňovaná Lucy je pouze na vedlejší, slepé vývojové větvi, zatímco počátky lidstva je nutno hledat právě u „jejich“ Orrorin tugenensis. Zdá se, že bitva o hledání pravdy, kdo vlastně byli první lidé, bude pokračovat. Každopádně by se již dnes měly začít přepisovat školní učebnice.

Jak člověk dobýval svět:
Většina odborníků za nejstarší lidský druh považuje Homo habilis. Měl žít před dvěma miliony lety v oblastech u Koobi Fora (Keňa) a Olduvai Gorge (Tanzanie). Právě v této tanzanské lokalitě archeologové našli vůbec první otesané kameny (olduvany). Tento „premiérový“ člověk žil po jistý čas souběžně s australopitéky, mezi nimiž s hmotností 36 – 57 kg vynikal dvounohý Australopithecus robustus.
Nový lidský druh, Homo erectus,  se poprvé objevil před 1,6 milionu let ve východní Africe. Měl už větší mozek než homo habilis. Dovedl vyrábět a používat dokonalejší nástroje – kamenné sekerky osekané již z obou stran. Z Afriky se rozšířil do Asie, kde přežil miliony let. Přitom se příliš neměnil, dokud ho nevystřídal Homo sapiens.

Světový objev přinesla náhoda
Dodejme, že kostí po předcích prvních lidí se našlo velice málo. Vznikla tak jakási „černá díra“ v nejstarší lidské historii. Poněkud ji vyplnil nečekaný nález z léta roku 1997: Na stráni za etiopskou vesnicí Bouri se procházel jeden z členů mezinárodního vědeckého týmu a všiml si podivné skořápky z kokosového ořechu. Vyčnívala z hlíny a trčely z ní podivné zuby. Byla to část lebky! Předcházející dešťové přívaly asi spláchly většinu úlomků lebky pod svah. A tak na 40 světoznámých vědců téměř dva měsíce rukama pečlivě prohrabávalo hlínu. Nalezli zlomek malé mozkovny a horní čelisti opičího tvaru. Tvar některých zubů v čelisti připomínal zuby prvních lidí. Tajemný tvor, který tady žil před 2,5 miliony lety u sladkovodního jezera a zanechal své ostatky na stráni nad vsí Bouri, dostal jméno Australopithecus garhi – druhové jméno garhi je odvozeno z řeči etiopských domorodců národnosti Afar a znamená „překvapení“. Další nálezy z Bouri se staly nejstarším známým dokladem o využití kamenných nástrojů pro zpracování masité potravy. 

Více se dozvíte
Objevujeme svět, Reader’s Digest Výběr, 2002
Velká obrazová všeobecná encyklopedie, Svojtka+ Co, 1999
http://www.svetvedy.cz/
http://david.orgasoft.cz/

Rubriky:  Historie
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Největší buddhistická stavba: Chrám téměř ztracený v džungli

Největší buddhistická stavba: Chrám...

Buddhismus vznikl v Indii, poté se tato filozofie rozšířila do dalších...
Kde se vzaly obrazce na planině Nazca?

Kde se vzaly obrazce na planině...

Prastaré kultury za sebou zanechávají spoustu tajemství, kterým civilizace...
Co umožňovalo denisovanům žít ve velké nadmořské výšce?

Co umožňovalo denisovanům žít ve...

Analýza čelisti nalezené na Tibetské náhorní plošině ve výšce 3280 m n....
Badatelé zřejmě nalezli nový druh člověka

Badatelé zřejmě nalezli nový druh...

Nově objevený, dosud neznámý, druh pojmenovaný Homo luzonensis žil na...
Co chránilo slavnou terakotovou armádu? 

Co chránilo slavnou terakotovou...

Čínská armáda z 3. století př. n. l., jež byla objevena rolníky...
Čeští dobrovolníci obnovují v Izraeli zpustlý háj

Čeští dobrovolníci obnovují v...

Masarykův les, to je název háje, na který se málem zapomnělo....
Archeologové nalezli pozůstatky antického fast foodu v Pompejích

Archeologové nalezli pozůstatky...

Přestože archeologové učinili v Pompejích již nesčetně významných...
Zrekonstruovali tvář Jana Nepomuckého

Zrekonstruovali tvář Jana...

Odborníkům z Centra kulturní antropologie Moravského zemského muzea v Brně se podařilo...
Tetování lidskou kostí

Tetování lidskou kostí

Archeologům se podařilo najít části nejstarších tetovacích nástrojů,...
Nález největšího pokladu za posledních více než 60 let

Nález největšího pokladu za...

Při nedávném průzkumu systému podzemních jeskyní Balamkú pod městem...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Sevřeni v šiku, zoceleni bojem aneb Proslulé španělské tercie

Sevřeni v šiku, zoceleni bojem aneb...

Přesný čtverec, v němž vedle sebe pochodují pikenýři a arkebuzíři s mušketýry,...
Honba za pokladem na hradě Rabí

Honba za pokladem na hradě Rabí

Šumavský hrad Rabí leží asi osm kilometrů severovýchodně od Sušice....
Slezskoostravský hrad: Kulturní centrum moravské metropole

Slezskoostravský hrad: Kulturní...

Pokud hledáme skvělé místo pro výlet přímo v Ostravě, neměli bychom...
Ostravská zoo, moravský unikát!

Ostravská zoo, moravský unikát!

Lesopark v ostravské části Stromovka se stal už před několika desítkami...
Jihočeská elektrokola pro seniory

Jihočeská elektrokola pro seniory

Poblíž Novohradských hor v obci Nové Hrady funguje pilotní projekt...
Maroko plné kontrastů

Maroko plné kontrastů

Královská města navozující atmosféru z pohádek tisíce a jedné noci se...
Perleťová Žirovnice

Perleťová Žirovnice

V okrese Pelhřimov, na samotné hranici dvou krajů, se nachází městečko...
Záhada Špindlerova Mlýna

Záhada Špindlerova Mlýna

S trochou nadsázky si milovníci záhad na své přijdou i ve...
Archeoskanzen Modrá

Archeoskanzen Modrá

Kdo chce poznat dávnou minulost české země, měl by navštívit areál slovanského...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.