Domů     Příroda
Britové byli v epicentru první
21.stoleti 20.5.2005

Oceánografické centrum v Southamptonu právem patří mezi světově významné a uznávané vědecké instituce. Tamní odborníci sice nepracují na vývoji zázračných léků, ale i jejich výzkum může zachránit tisíce lidských životů.Oceánografické centrum v Southamptonu právem patří mezi světově významné a uznávané vědecké instituce. Tamní odborníci sice nepracují na vývoji zázračných léků, ale i jejich výzkum může zachránit tisíce lidských životů.

Proslulé centrum je součástí univerzity v britském Southamptonu. Organizují se zde výukové programy a krátkodobé i déle trvající výzkumné projekty, na nichž místní odborníci spolupracují s vědci z podobně zaměřených pracovišť z celého světa. Jak sami představitelé southamptonského centra připomínají, oceánografie je totiž „mezinárodní vědou“.

Výzkum pod hladinou
Pozornost oceánografů se soustřeďuje na několik základních témat. V první řadě se zdejší odborníci věnují prozkoumávání podmořské přírody, protože právě v hloubce oceánu se skrývá největší souvislý ekosystém naší planety. Studují vliv oceánu na klimatické změny i působení člověka na život v oceánech. Zkoumají sedimenty, které pokrývají jeho dno, nebo rozložení a pohyb tektonických zemských desek. Pracují i na výrobě unikátních přístrojů, které lze využít například v těžebním průmyslu pro detekci zásob ropy a plynu. 

Poprvé v místě epicentra
Dvěma vědcům ze southamptonského institutu, Dr. Timu Henstockovi a Dr. Lise McNeillové, se dostalo zvláštního pozvání na palubu inspekční lodi britského námořnictva HMS Scott, která se na počátku letošního roku vydala do oblasti jihovýchodní Asie postižené ničivým zemětřesením. Šlo o vůbec první misi, při níž člověk zkoumal mořské dno v tak krátkém čase po otřesech o síle 9 stupňů Richterovy škály přímo v epicentru. Odborníci zmapovali oceánské dno prostřednictvím výkonného sonaru, který v pravidelných intervalech vysílá zvukové vlny, jež se odrážejí od tvrdého povrchu dna. Na základě těchto reflexí vznikají barevné trojrozměrné mapy a právě jejich analýzy v southamptonském oceánografickém centru povedou k vytvoření účinného varovného systému, který by obyvatele v dané oblasti mohl včas upozornit na blížící se nebezpečí. Díky nim totiž odborníci vytipují místa, kam uloží senzory, jež zaznamenají jakoukoli seismickou aktivitu.

Unikátní robot
Odborníci z Oceánografického centra v Southamptonu nedávno sestrojili podmořského robota s názvem Autosub. Jedná se o výzkumné vozítko, které se dostane do větších hloubek a do vzdálenějších míst, než bylo doposud možné. V hloubce 2000 metrů vydrží bez přestávky pět dní a za tu dobu urazí vzdálenost až 1000 kilometrů. Díky němu mohou vědci sbírat data i v místech, kde by výzkum, vedený například z lodi, byl nebezpečný nebo finančně velmi nákladný. Nyní se Autosub připravuje na misi do ledových vod Antarktidy a Grónska.

Související články
Už 18 let propojuje soutěž E.ON Energy Globe inspirativní projekty, které dokazují, že udržitelnost není jen velké téma pro politiky nebo firmy, ale tvoří především konkrétní činy lidí napříč celou Českou republikou. Letošní ročník tuto roli potvrzuje naplno. Porota složená z členů Akademie věd vybrala z celkem 289 přihlášených projektů pět finalistů, kteří se budou ucházet o […]
Všichni dnešní psi pochází ze společného předka, dávno vyhynulého vlka. Tito se začali objevovat již po boku lovců a sběračů, tedy tisíce let před tím, než vzniklo zemědělství. Kdy se ale psi a vlci vlastně geneticky odlišili a co umožnilo, že dnes existuje tolik odlišných psích plemen? Při pohledu na malou roztomilou čivavu či klidného […]
Ve dne téměř nehnutě odpočívá. Po setmění vyráží na několikahodinovou loveckou výpravu. A nad ránem bez zaváhání zamíří zpět na své oblíbené místo. Nový výzkum českých vědců ukazuje, že candát obecný má mnohem lepší orientační schopnosti, než si biologové dosud mysleli. Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR sledovali pohyb candátů v jihočeské nádrži Římov […]
Gepard štíhlý je bezesporu ikonickou kočkovitou šelmou. Charakteristické jsou pro něj černé „slzy“ pod očima. Lidé jej znají především díky obdivuhodné rychlosti, kterou při pronásledování kořisti dokáže vyvinout. Že jich ve volné přírodě žije v současnosti jen asi 7 000, se už tolik neví. Rovněž odchov v lidské péči nemá aktuálně příliš povzbudivý vývoj. Naopak, […]
Rostoucí koncentrace CO2 a s ní spojené okyselování oceánů může mít pro fatální následky pro olihně. Nový výzkum jejich neurologie varuje, že budoucí kyselost vody by mohla zmenšit objem jejich mozku až o 50 %. Tento drastický úbytek tkáně postihuje především zraková centra. Olihně kvůli tomu ztrácejí schopnost správně vyhodnocovat vizuální podněty, což přímo vede […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz