Domů     Vesmír
Je na Europě tekutá voda?
21.stoleti 22.6.2005

Jeden z Jupiterových měsíců, je zvláštní a výjimečný již na první pohled. Jeho povrch je totiž hladký. Nyní už víme proč!Jeden z Jupiterových měsíců, je zvláštní a výjimečný již na první pohled. Jeho povrch je totiž hladký. Nyní už víme proč!

Narozdíl od dalších srovnatelně velkých jupiterovských měsíců Callisto a Ganymedes, které jsou zbrázděny meteoritickými krátery, je povrch Europy hladký, přerušovaný jen křížícími se prasklinami, kráter aby zde pohledal. Protože se Europě meteoritické bombardování nemohlo vyhnout, musely být krátery něčím zahlazeny. A to něco byla tekutá voda, která se v geologicky krátké době vylila z podpovrchových oceánů prasklinami, které pozorujeme dnes.

50 metrů silný led
To, že je Europa pokryta ledem víme z fyzikálních měření z počátku 70. let minulého století. Při podrobném studiu fotografií povrchu můžeme vidět, že části kůry mezi „prasklinami“ vypadají jako posunuté nebo otočené, což naznačuje přítomnost mnohem „tekutějšího“ podpovrchového materiálu – nejpravděpodobněji kapalné vody. V některých oblastech se Europa dokonce podobá Zemi, neboť připomíná ledovou kůru, kterou lze spatřit v Severním moři na Zemi. Z pozorování učiněných nedávno sondami Voyager a Galileo lze odhadovat, že ledová kůra je tlustá asi 5 km a pod ní se skrývá 50 až 100 km hluboký oceán tekuté vody, který obklopuje celou Europu.
 
Proč voda nezmrzne?
Otázkou, která napadne snad každého je: Jak to že voda nezmrzne, vždyť teplota povrchu je přibližně –170 ºC? Pokud by Slunce bylo jediným zdrojem tepla na Europě, měsíc by byl samozřejmě zcela promrzlý. Jelikož se ale Europa pohybuje na lehce výstředné dráze kolem Jupiteru, periodicky působící přitažlivé síly (slapové síly) vytvářejí dostatek tepla potřebného k vyhřívání oceánu. Podobně slapové síly například zahřívají Io, další  Jupiterův měsíček, tak, že vykazuje silnou vulkanickou aktivitu.
 
Chystá se první sonda
Doposud nebyla žádná kosmická mise směřovaná výhradně k Europě, máme ale samozřejmě množství údajů od sond, pro které byl Jupiter a jeho měsíce hlavním výzkumným programem (Pioneer 10 a 11, Voyager 1 a 2, Galileo) nebo kolem něj jen prolétaly na své cestě za jiným cílem (Ulysses, Cassini).
NASA nyní plánuje vypustit v roce 2012 první sondu, která by měla za cíl výhradně ledové měsíce Jupieru – Europu, Callisto a Ganymedes. 
 
Vzdálenost od Slunce
Země       1 astronomická jednotka (150 milionů km)
Jupiter     5,2 astronomických jednotek
 
Vývoj objevů Jupiterových měsíců
V poslední době nezadržitelně roste počet Jupiterových měsíců. V roce 1999 jich měl 17, počátkem roku 2003 se toto číslo dostalo na 52 a nyní je jich 63. Je to zřejmě důsledkem stále lepšího technického vybavení vyhledávacích teleskopů a také zvětšováním jejich průměru, používáním digitálních kamer a v neposlední řadě počítačovým prohledáváním snímků.

Srovnání jupiterovské Europy a zemského Měsíce
 Europa Měsíc
Průměř (km) 3122 3475
Hmotnost (1021 kg) 48,0 73,5
Hustota (g/cm3) 3,01 3,34
Úniková rychlost (km/s) 2,0 2,4
Doba rotace (hodiny) 85,2 655,7
Střední vzdálensot od mateřské planety (103 km)  671 384
Oběžná doba (dny) 3.6 27,3
Oběžná rychlost (km/s) 13,7 1,0
Průměrná teplota na povchu (ºC) -170 -20

Předchozí článek
Související články
Vesmír 1.3.2026
Astronomové zveřejnili mimořádně rozsáhlý snímek centrální části Mléčné dráhy, který v bezprecedentním rozlišení ukazuje propletenou síť vláken kosmického plynu. Datový poklad vznikl díky radioteleskopu Atacama Large Millimeter/submillimeter Array (ALMA) a vědcům otevírá cestu k detailnímu studiu zrodu i zániku hvězd v nejdramatičtější oblasti naší galaxie, která se nachází v těsném sousedství supermasivní černé díry v […]
Vesmír 28.2.2026
Americká NASA oznámila zásadní úpravu architektury programu Artemis. Agentura přidává novou misi a posouvá první návrat astronautů na měsíční povrch až na rok 2028. Změna se týká především mise Artemis III. Ta se původně měla stát historickým okamžikem, kdy se lidská noha po více než půlstoletí dotkne měsíčního povrchu. Nově však mise s trojkou v […]
Vesmír Zajímavosti 23.2.2026
Je to ničivá exploze! Obrovská síla vyvrací masivní stromy, jako by neměly vůbec žádné kořeny. A šíří se oheň. Zkáza proniká do široké oblasti kolem epicentra a pohltí stovky kilometrů čtverečních. Právě vybuchl asteroid. Možnost, že se modrá planeta střetne s nějakým vesmírným tělesem, je samozřejmě reálná. Dinosauři by o tom mohli vyprávět. Pro to […]
Vesmír 22.2.2026
Mezihvězdná kometa 3I/ATLAS se stala ústřední postavou jednoho z nejzajímavějších astronomických příběhů roku 2025. Objevena byla 1. července 2025 pomocí dalekohledu ATLAS v Chile a je to po ʻOumuamua z roku 2017 a kometě 2I/Borisov z roku 2019 teprve třetí potvrzený objekt, jehož porodnice se nacházela mi Sluneční soustavu. Jak to tak bývá, i kolem […]
Vesmír 21.2.2026
Když se v lednu 2019 kolem vzdáleného tělesa jménem Arrokoth prohnala sonda New Horizons, vědci koukali trochu překvapeně. Před nimi se objevil objekt připomínající sněhuláka, přičemž na něm nebyly patrné žádné dramatické krátery ani žádné známky jiné násilné minulosti. Bylo to pět let poté, co sonda New Horizons dosáhla svého primárního cíle, totiž průletu kolem […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz