Barevná fotografie představuje 140krát zvětšený okraj listu máty peprné (Menta piperita).
Listy rostlin jsou vlastně orgány uzpůsobené k příjmu plynu (především CO2), avšak mohou být i místem, kde se zajišťuje mimokořenová výživa rostlin. Plochu listu tvoří zelené povrchové (epidermální) buňky a zřetelně zde také vidíme póry listu (stomata), jejichž prostřednictvím probíhá výměna plynů mezi rostlinou a okolním prostředím. Jsou tvořeny dvěma svěracími buňkami, mezi nimiž je průduchová štěrbina. Na straně u štěrbiny mají tlustší buněčnou stěnu. Pohyb svěracích buněk je ovlivňován světlem, teplem, koncentraci iontů (K+) a chemickými a fyzikálně chemickými poměry v buňce.
Šedé kulovité olejové žlázy na povrchu listu jsou vlastně přetvořené chlupové buňky (trichomy). Vylučují mátový olej, obsahující silice s typickou mentolovou příchutí. To je také jedním z důvodů, proč se mátové listy a mátový olej tak často užívají v přírodní medicíně, ale i v kuchyni.
