Velkou pozornost v současné době věnují vědci z Mikrobiologického útvaru AV ČR studiu několika skupin hub, které mají velký význam pro člověka. Zajímají se především o jejich využití v medicíně či v průmyslu..
Výzkumy jsou zaměřeny především na mikroskopické houby, které obecně nazýváme plísně. Ve zkumavkách, baňkách i Petriho miskách laboratoře genetiky a metabolismu hub, tak nalezneme například štětičkovce z rodu Penicillium, z nichž se vyrábí penicilin, ale mohou se také přidávat do půdy pro zvýšení její úrodnosti či jim vděčíme za chutné plísňové sýry.
Vědci se zabývají také výzkumem sněti či mikrosporidie („hmyzomorky“). Vědci studují jejich škodlivé působení na rostliny, živočichy i lidi, ale i jejich diverzitu, evoluci a genetiku, především však určují a analyzují nepřeberné množství tzv.
sekundárních metabolitů, což jsou chemické látky, které houby produkují buď mimobuněčně, nebo vnitrobuněčně. Každý druh jich může vytvářet i desítky a mohou mít nejrůznější účinky: odpuzovat hmyz, zvyšovat odolnost rostlin proti stresům, často mají dokonce antibiotické nebo protinádorové účinky.
Podle vedoucího laboratoře genetiky a metabolismu hub dr. Miroslava Kolaříka houba produkuje rozmanité sekundární metabolity proto, aby si vyklidila prostředí od bakterií nebo rostlinných buněk. Na vědcích je, aby účinné sloučeniny nalezli, popsali jejich působení a případně otevřeli cestu k jejich využití v medicíně, při ochraně rostlin apod.