Domů     Technika
Jak pracuje dalekohled…
21.stoleti 19.8.2005

Když člověk uslyší o astronomovi, ihned si k němu představí dalekohled. Tento přístroj však zdaleka nenajdeme jen v rukou hvězdářů, ale je nedílnou součástí výbavy i mnoha dalších profesí.Když člověk uslyší o astronomovi, ihned si k němu představí dalekohled. Tento přístroj však zdaleka nenajdeme jen v rukou hvězdářů, ale je nedílnou součástí výbavy i mnoha dalších profesí.

Dalekohledy se v zásadě dělí na dva druhy – na čočkové (refraktory) a  zrcadlové (reflektory). Základním principem fungování dalekohledu je vedení paprsku přes soustavu čoček a hranol. Čočky slouží k tomu, aby byl obraz dobře zpracovatelný pro oko, nebyl rozmazaný nebo převrácený. Hranol prodlužuje dráhu paprsku, důsledkem čehož se obraz zvětší. Zrcadlo je pak v dalekohledu určeno k tomu, aby se světlo nerozkládalo na spektrální barvy. Bez něho totiž mají pozorované předměty charakteristicky zbarvené okraje.
Nejdůležitější částí dalekohledu je objektiv, který zajistí, aby po průchodu či odrazu světla byly jeho paprsky nasměrovány tak, že se v ohniskové rovině spojí a vytvoří obraz sledovaného objektu.
Další základní součástkou dalekohledu je okulár, který umožňuje oku spatřit obraz vytvořený objektivem. Zvětšuje obraz vytvořený objektivem v ohniskové rovině.
Protože oči každého z nás vidí trochu jinak, patří k vybavení každého slušně se tvářícího dalekohledu nezbytné jemné doladění ostrosti obrazu, které dokáže redukovat i krátkozrakost nebo dalekozrakost. Koukat se do objektivu skrze brýle totiž není dvakrát příjemné.
Speciálním doplňkem některých dalekohledů je zařízení na noční vidění. To
funguje na principu zesilování světla. Do objektivu vstupuje zbytkové světlo, které je pomocí elektro-optického měniče zesíleno a přivedeno do okuláru. K tomu aby se světlo dalo zesílit musí být alespoň trochu vidět, postačí měsíc nebo jen hvězdy.
 

Galileo nebyl první…
V historických pramenech se první zmínky o zvětšovacích sklech objevují již na konci 13. století. Italští renesanční vědci již s čočkami experimentovali, nicméně až Holanďan Hans Lippershey při svých pokusech zjistil, že předměty pozorované dvěma čočkami za sebou, se oku jeví přiblížené. Na tomto principu zkonstruoval jednoduchý dalekohled s tří až čtyřnásobným zvětšením, jehož součástí byla trubice a v ní dvě čočky – jedna vypouklá a druhá vydutá. V roce 1608 si nechal tento vynález patentovat. 
Vynález se šířil Evropou, až o něm uslyšel nikdo jiný než Galileo Galilei. Ten jen o rok později, kdy si Lippershey nechal svůj vynález patentovat, přichází s dalekohledem, který ke schopen předměty zvětšit až dvacetkrát. Galilei však doplatil na to, že slunce pozoroval normalním čirým sklem a nedlouho po sestrojení svého dalekohledu oslepl. To Němec Jan Keppler byl opatrnější a do dalekohledu navrhl sklo tmavé.
Další významný mezník do historie okuláru přináší anglický fyzik Isaac Newton. Při experimentování s trojbokým hranolem (prizmatem) objevil jeho schopnost rozkládat barvy spektra. Uvědomil si, že vady dalekohledů způsobuje sklo špatně rozkládající barvy a tak jednu z čoček nahradil zrcadlem. Dalekohledy na tomto principu fungují dodnes.

Související články
Technika 12.3.2026
Rok 2025 se zapsal do historie evropské energetiky jako přelomový pro oblast akumulace energie. Podle nejnovější zprávy bylo v Evropské unii během jediného roku instalováno celkem 27,1 GWh nových bateriových úložišť. Pro srovnání: Loni Temelín vyrobil více než 600krát víc, celkem 17,38 tisíc GWh! Jde o nejvyšší roční přírůstek, jaký byl na evropském trhu dosud […]
Může třeba nadávkovat léky nebo monitorovat stav člověka, stiženého vážným chronickým onemocněním. Když na to přijde, klidně si „poklábosí“ s osamělým seniorem. Je to ale něco, co jsou Češi ochotni přijmout? Jak vlastně vnímají role sociálních robotů? Pokrok nezastavíš, říká se. V současnosti je na vzestupu mnoho odvětví, spojených s moderními technologiemi. To platí i […]
Když myši provádějí, s nadsázkou řečeno, inspekce spižíren, rozhodně je lidé neberou jako vítané návštěvníky. Ovšem „myší“ roboti byli pro inspekční činnost přímo stvořeni – nikoli však v komorách plných jídla, ale ve Velkém hadronovém urychlovači (LHC). LHC je dosud největší a nejvýkonnější urychlovač částic, zprovozněný roku 2008. Spadá pod známou organici CERN, sídlící ve […]
Jak rychle, levně a efektivně určit dobu, kdy je pro včelaře nejvýhodnější stočit med? To určují takzvané včelí váhy, jejichž ceny se na trhu pohybují od 5 do 20 tisíc. Zlevnit a zpřístupnit tuto technologii se rozhodli dva studenti Fakulty elektrotechnické ČVUT. V rámci inkubačního programu Make-iton sestavili prototyp a budou hledat investory. Lukáš Kalenda […]
Technika 5.3.2026
Civic – jedno z nejikoničtějších jmen automobilového světa. Už více jak půl století dokazuje, jak na něj v Hondě nahlíží. Jako na „vůz pro lidi celého světa“. Ale s více než 28 miliony prodanými kusy ve 170 zemích je 11. generace přece jen v něčem výjimečná. Má špičkovou hybridní technologii… Když před šesti lety přijela […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz