Záhadné vymírání žabích druhů ze středo- a jihoamerických oblastí je spojováno s plísňovým onemocněním, jehož šíření značně napomáhají klimatické změny.
Alan Pounds, ekolog z kostarického Monteverde Cloud Forest Preserve and Tropical Science Center o podivném výskytu žabí plísně říká „Ta nemoc je střela, která žáby zabíjí, nicméně tím, kdo tiskne spoušť, jsou klimatické změny.“
Odborníci varují, že houba Batrachochytrium dendrobatidis, která napadá žabí kůži, by mohla znamenat smrtelné nebezpečí pro obojživelníky na celé planetě. Tropická Amerika je jen jednou z mnoha oblastí, ve kterých v posledních několika dekádách došlo k dramatickému úbytku druhů obojživelníků. V roce 2004 totiž vyšla první celosvětová studie zabývající se počtem obojživelníků a její závěry nebyly nijak povzbudivé. Téměř třetině všech známých druhů hrozí vyhubení. Vědci tehdy uváděli několik různých důvodů včetně infekcí, ztráty životního prostředí a změny teplotních nebo srážkových poměrů. Nicméně prvotní příčiny problémů zůstaly na mnoha místech obestřeny tajemstvím.
Pounds klimatickým změnám přičítá záhadné vymizení 70 druhů pestrobarevných pralesniček z horských oblastí Střední a Jižní Ameriky. Mnoho z nich vyhynulo i navzdory tomu, že obývaly chráněné rezervace. Sledováním teplotních změn se vědci dobrali zjištění, že vymírání žab v jednotlivých oblastech vždy následuje několik let po oteplení. Nicméně to ve vztahu k vražedné plísni nedávalo žádný smysl. Onemocnění totiž zabíjí s větší razancí v chladnějším klimatu.
Po prozkoumání 50 lokalit od Kostariky až po Peru přišly na to, že obojživelníkům nejméně svědčí situace, kdy se zvýší noční a zároveň sníží denní teploty, tedy přesně takové podmínky, které vyhovují plísním. Podle ekologů za vším vězí globální oteplování. To v tropických oblastech zrychluje vytváření oblačnosti, která je příčinou menších rozdílů mezi nočními a denními teplotami.
