Podle expertů je to důkaz, že Svaté dějiny se v tehdejší společnosti šířily písemným způsobem. Na tabulce už zahlodal zub času, takže zatím není jasné, zda se jedná o písmo hebrejské či fénické. Pochází pravděpodobně z prvního sjednocování Izraele králi Šalamounem, Davidem a Saulem. Její stáří se tedy pohybuje mezi roky 1000 až 930 př. n. l. Cenný nález byl objeven při archeologických výzkumech v oblasti Tel Zaitu.
Myšáci okouzlují své vyvolené zpěvem
Ptáci by se mohli učit
Pokud chce myší sameček zaujmout samičku, zazpívá jí. Nedrží sice v ruce kytaru a nepěje pod oknem, ale i tak je tento druh námluv v myší říši úspěšný. Vědci v z Washingtonovy univerzity v americkém St.Louis provedli experiment, při kterém nechali myší samečky čichat k vatě napuštěné močí samiček. Myšáky to samozřejmě vzrušilo a začali vydávat lidskému uchu neslyšitelné zvukové signály. Vědci tvrdí, že se jedná o skutečné písně, takové, které známe například od ptáků a přirovnali je k jednoduchým hudebním kompozicím. Myši nejsou jedinými savci, kteří takto při milostných dobrodružstvích postupují. Podobný styl používají například i velryby.
Gravitací proti asteroidu
Hlavně to vědět včas!
Experti z amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) navrhují vyrobit obrovský vesmírný gravitační traktor, který by Zemi chránil před zásahy asteroidů. Proti eventuálnímu ohrožení naší planety asteroidem vymýšlejí vědci nejrůznější zbraně. Najdeme mezi nimi celou škálu projektů od nukleárního rozmetání až po umístění motorků na povrch asteroidu.
Američtí astronauti Edward Lu a Stanley Love navrhují podstatně jednodušší variantu, jak zneškodnit vesmírné těleso. Nutná je pouze dostatečně těžká kosmická loď, umístěná v pravý čas na správné místo. Astronauti vypočítali, že loď o váze 20 tun dokáže vlastní přitažlivostí během ročního působení dostatečně vychýlit dvousetmetrový asteroid. To vše za předpokladu, že varování bude k dispozici včas.
Dánská armáda může klidně spát
Polštáře proti stresům
Vojáci dánské královské armády by už neměli mít problém s usínáním. Vědci z Kodaně pro ně vyvinuli speciální uspávací nástroj, polštáře, které dovedou hrát. Vojenské mise probíhající daleko od domova bývají velmi stresující. Dánové sloužící v Kosovu si však od stresu mohou aspoň na chvíli oddechnout. Jednotka dánského vojska totiž testuje polštáře MusiCure, ze kterých se linou zvuky přírody, které jsou podbarvené hudbou. Podhlavníky si mezi vojáky získaly již značnou popularitu. Armádní velení dokonce počítá s tím, že v budoucnosti se tyto polštáře stanou základní výbavou každého vojáka. Ti totiž nemohou kvůli pohotovosti používat prášek na spaní, takže pro jejich klidný spánek jsou tyto polštáře přímo ideální.
Umí sloni plakat?
Pouta mezi slony jsou silnější, než se čekalo
Nejen člověk oplakává své zesnulé. Podle posledních výzkumů se zdá, že i sloni dokážou truchlit nad svými zemřelými kamarády. Biologové sledovali 17 slonů, kteří žijí ve volné přírodě. Zjistili, že pokud při svých toulkách narazí na uhynulého příslušníka svého druhu, chobotem hladí jeho kosti. A nejen to! Z temporální žlázy, která je umístěna mezi okem a uchem každého slona, vytéká tekutina. Tak vypadá sloní pláč. Někteří badatelé jdou ještě dál. Podle některých teorií totiž sloni pravidelně navštěvují pozůstatky svých příbuzných. Dosud byli vědci přesvědčeni, že kromě člověka dokáží po svých mrtvých smutnit jen šimpanzi.
Mluvící kamery odhání zloděje
Jste v obraze!
Americké město Baltimore přišlo s originálním řešením, jak předcházet vandalským skutkům. Na ulicích města budou instalovány kamery, poháněné sluneční energií, které dokážou dokonce i mluvit. Pokud kamera zachytí pohyb v místech, kde nemá nikdo co pohledávat, rozsvítí světlo a případného nenechavce či vandala upozorní, že byl právě vyfocen a poté ho vykáže pryč. Podobně funguje bezpečnostní systém v Cincinnati. Místní radní tvrdí, že počet vandalských činů ve městě po zavedení mluvících kamer výrazně klesl.
Už i koberec umí myslet
Past na zloděje
Německé firmy Vorwerk Teppichwerke a Infineon Technologies představily inteligentní koberec Thinking Carpet, do něhož se podařilo vetkat síť senzorů. Dokáží tak sledovat naše kroky a dohlížet nad technickým chodem interiéru. Tvůrci předpokládají, že v budoucnu se právě takové koberce stanou podlahovou krytinou skoro ve všech bytech a kancelářích na světě. Koberec připojený k počítači dokáže rozeznat kroky vítaného návštěvníka. Pod kroky zloděje naopak spustí alarm. Díky teplotním senzorům ovládá tato podlahová krytina i klimatizaci v místnosti a zaregistruje vznikající požár – signál předá počítači a ten přes internet zavolá hasiče. Pokud je požár rychlý a není možné ho ihned uhasit, zapne koberec automaticky své světelné navigační diody a ukazuje lidem, kudy mají místností opustit.
Mládě pandy ve Washingtonu
Zahraniční majetek Číny
Panda velká se stala symbolem všech ohrožených živočišných druhů na celé planetě. Vždyť v současnosti žije ve volné přírodě jen okolo 1500 pand. Každé mládě pandy odchované v zajetí je proto považováno za velký úspěch. Jedno takové se v listopadu loňského roku představilo ve washingtonské zoologické zahradě. U malých pand se složitě rozeznává pohlaví, takže ještě není jasné, zda se jedná o samečka nebo samičku, nicméně jméno už má – Tai Shan. Pandy velké jsou do mimočínských zoologických zahrad zapůjčovány jen na deset let za poplatek jeden milion dolarů ročně. Zároveň je každé mládě, které se v cizí ZOO narodí, majetkem Číny.
Nové technologie – nové závislosti
S SMS k psychiatrovi
Psychologové již delší dobu varují, že nové komunikační technologie mohou vést až k patologickým závislostem. Jedinec se snadno může odtrhnout od reality a žije pouze ve virtuálním světě. Případ z Velké Británie dokazuje, že ona varování mají svá opodstatnění. Do protialkoholní léčebny v Paisley se dostal devatenáctiletý mladík, který je závislý na rozesílání SMS zpráv a e-mailů. Každý týden ze svého mobilního telefonu odeslal na 700 zpráv a během roku tak byla jeho peněženka lehčí o 4500 liber (téměř 200 000 českých korun). S rozesíláním e-mailů to bylo obdobné, z jeho schránky bylo za měsíc odesláno neuvěřitelných osm tisíc emailů. Většina z nich byla určena jeho bývalé přítelkyni. Poté, co mladíkovu závislost zjistil jeho zaměstnavatel, muž raději nastoupil odvykací terapii.
S africkou plísní proti malárii
Krev už moskytům nechutná
Malárie je jednou z nejzávažnějších tropických chorob. Každý rok se jí na světě nakazí na 300 milionů lidí, z nichž více než jeden milion zemře. Onemocnění se přenáší komářím bodnutím. U postiženého se projevuje horečkou, která zpravidla trvá několik hodin a pravidelně se vrací. Přitom mohou být poškozeny vnitřní orgány. V jihovýchodní Asii se přitom již lze setkat s formami malárie, které jsou rezistentní vůči běžně používaným lékům.
Tým vědců objevil druh plísně pocházející z východní Afriky, jenž by mohl být důležitým prostředkem v boji proti malárii. Vědci z Nizozemska, Tanzánie a Británie tvrdí, že když se moskyt touto plísní nakazí, přestane se živit krví, což zabraňuje přenosu parazitů způsobujících malárii na člověka. Testy prováděné v Tanzánii, při nichž byli moskyti vystaveni bavlněným pokrývkám pokrytým zmíněnou plísní, vedly k poklesu přenášení malárie o 76 procent. Délka života moskytů infikovaných danou plísní se také zkrátila o dvě třetiny, na pouhých sedm dní. Podle vědců není pravděpodobné, že by si moskyti mohli vůči plísni vyvinout imunitu, protože plíseň napadá mnohem více moskytích genů.
Evropská sonda k Venuši
První návštěva po patnácti letech
Evropská kosmická agentura ESA vyslala svoji vůbec první raketu k Venuši. Celých patnáct let nevyrazila k našemu nejbližšímu vesmírnému sousedu jediná sonda. Ruská raketa vynesla na oběžnou dráhu Země evropskou vesmírnou sondu Venus Express. Sonda se poté od rakety úspěšně odpoutala a vydala se na pětiměsíční let k planetě Venuši. Potvrdili to vědci v řídícím středisku ESA v německém Darmstadtu. Úkolem sondy bude především získat více informací o dlouho opomíjené planetě. Venus Express dorazí k Venuši za 155 dní a počátkem příštího června by tak měla zahájit vědecké experimenty. Sonda má více než rok obíhat kolem Venuše a zkoumat její okolí a povrch.
Rychlý test odhalí chřipku
Souboj s časem
Badatelé z Coloradské univerzity oznámili, že se jim podařilo vyvinout metodu, díky které se zásadním způsobem urychlí diagnóza chřipkových kmenů. Mezi druhy chřipek, na které by měl být test účinný, patří i strašák posledních dnů, ptačí chřipka. V současnosti trvá podobná diagnóza až čtyři dny. V případě, kdy ptačí chřipka zmutuje do podoby přenosné mezi lidmi, je však nutné zahájit léčbu nejpozději už do dvou dnů.
Nová metoda pracuje s čipy, které jsou schopny odhalit druh chřipky bezprostředně po odebrání vzorků. Její přesnost dosahuje až devadesáti procent. Pokud bude testování této metody úspěšné, výrazně by se mohl snížit počet úmrtí na chřipku. Ročně na ni po celém světě zemře až půl milionu lidí.
Objev pravěkého krokodýla
Godzilla s hlavou dinosaura
Argentinští vědci oznámili, že objevili dosud neznámý druh pravěkého krokodýla, který měl hlavu dinosaura a ocas ryby. Žil přibližně před stovkou miliónů let.
Vědci plaza, kterého přezdívají Godzilla, identifikovali na základě kosterních pozůstatků, objevených na jihu a západě Argentiny. Z ostatků vyplývá, že zvíře bylo velmi nebezpečným asi čtyřmetrovým predátorem. Narozdíl od ostatních mořských krokodýlů má pozoruhodně krátkou a vysokou tlamu. Vedoucí výzkumného týmu Diego Pol nález komentuje: „Má veliké po krajích vroubkované zuby, které jsou dobře přizpůsobeny pro řezání a trhání potravy, takže předpokládáme, že se „Godzilla“ živila i dalšími mořskými plazy. „
Ostatky, které mají vědci k dispozici, se omezují jen na části lebky, takže jejich úvahy vycházejí hlavně z údajů o hlavě. Objev podle vědců naznačuje, že v minulosti žilo více druhů předchůdců dnešních krokodýlů, než se dosud soudilo.
Pes, přítel srdce!
Léčitel s obojkem
Lékaři v USA provedli zajímavý experiment. Pacienty, kteří prodělali srdeční příhodu, rozdělili na tři skupiny. Za první skupinou chodili dobrovolníci se psy, druhou navštěvovali pouze lidé a třetí zůstala o samotě. Podle očekávání, pacientům, kteří byli navštěvováni, se zdravotní stav začal mírně zlepšovat. Ale u těch, kteří přišli do kontaktu se psy, se výrazně zlepšilo dýchání a podle jejich slov cítili i menší tlak na prsou. Výzkumy v této oblasti budou i nadále pokračovat.
Je to skutečně Koperníkův hrob?
Objev polských vědců
Polští vědci oznámili, že pravděpodobně našli hrob zakladatele moderní astronomie Mikuláše Koperníka. Ten se proslavil na svou dobu revoluční teorií, že Země obíhá kolem Slunce a ne naopak, čímž zpochybnil církevní učení a položil základy moderní vědy.
Doposud se pouze vědělo, že byl pohřben roku 1543 ve Fromborku v severovýchodním Polsku, kde mnoho let pracoval. Přesné místo však nebylo známo. Archeologové nyní nejmodernější analytickou a srovnávací technikou prozkoumali nález z fromborské katedrály. Byly porovnávány dobové Koperníkovy portréty s nalezenými lebečními fragmenty a vše nasvědčuje tomu, že by opravdu mohlo jít o Koperníka.
Upíři okupují Brazílii
Další oběti kácení pralesů
Od září v Brazílii pokousali netopýři přes tisíc lidí. Útočí v noci. Zakousnou se do měkkých tkání a začnou sát krev. Přitom svou oběť infikují virem způsobujícím vzteklinu. Dosud zemřelo 23 lidí, z toho osmnáct dětí.
Pokračující kácení deštných pralesů v Amazonii způsobuje i vyšší výskyt vztekliny. V Brazílii dnes není nejčastějším přenašečem této nemoci pes ani liška, nýbrž netopýr zvaný upír obecný (Desmodus rotundus). Tento druh přichází díky razantnímu kácení pralesů o přirozené prostředí. Stáda krav, která se na vymýcených plochách chovají, navíc poskytují krvelačným netopýrům dostatek potravy, takže mohou vytvářet mnohem větší kolonie. Za normálních okolností jsou upíři plaší. Lidi začnou napadat například tehdy, když je dobytek odvezen do jiné oblasti a nemají dostatek hovězí krve.
Jak nahlédnout do vlásečnic?
Se zlatem v těle
Vědci z americké Purdue University možná učinili první krok k vývoji další, velmi citlivé techniky zobrazení vnitřku těla. Do krevního oběhu v uchu myši vpravili podlouhlá tělíska zlata o délce 49 nm a průměru 16 nm. Ozáření blízkým infračerveným záření o vlnové délce 830 nm v nich vyvolá červenou fluorescenci, kterou mohou odborníci pozorovat. Signál je asi 60krát silnější než dosud užívaná fluorescenční barviva. Získávají se tak informaci o průtoku krve i v těch nejmenších vlásečnicích.
Vínem proti kornatění tepen
Nejnovější studie českých vědců
Zapřísáhlí abstinenti by měli své názory přehodnotit. Studie českých vědců z Ústavu klinické biochemie a hematologie Fakultní nemocnice v Plzni ukazuje, že pití vína v rozumné míře podstatně snižuje riziko kornatění tepen a dalších chorob. K předcházení srdečních a cévních nemocí stačí podle vědců vypít denně dvojku bílého vína. A nejen to, bílé víno se ukazuje jako „univerzální“ lék. Podle zmíněné studie jeho konzumace snižuje nebezpečí infarktu, mozkových příhod, ale například i rakoviny.
Výzkum plzeňských lékařů trval tři roky, kdy 200 dobrovolníků vypilo denně 375 mililitrů bílého vína. Po určité době se v jejich organismu zvýšily hladiny látek, které kornatění tepen zabraňují, například HDL-cholesterolu. Naopak, počet rizikových volných radikálů se snížil. Podle odborníků však jen samotné pití vína k udržení zdraví nestačí. Důležitá je i pestrá strava a zejména pravidelný pohyb.
Původní obyvatelé Peru měli rádi pivo
Pivovar ve výšce 2500 metrů nad mořem
Archeologové zkoumající náhorní plošiny na území Peru objevili pradávný pivovar. Jeho stáří ještě není přesně určeno, ale odhaduje se, že patřil příslušníkům kultury Wari, která tomto území obývala ještě před Inky. Archeology velmi překvapilo, že stavba se nacházela o 600 metrů výše, než osada, ke které patřil. U pivovaru se nenacházel ani zdroj vody, takže všechny suroviny se sem musely vynášet. Z mleté kukuřice a bobulí pepřovce obecného se zde vařilo více než 8000 litrů piva najednou.
Promiskuita zachraňuje medvíďata
Čí jsou to mláďata?
Aby medvědí matky zachránily svá mláďata před hněvem rozzuřených samců, raději se s nimi spáří. Medvědí samec je poté přesvědčen, že medvíďata jsou jeho potomky a neútočí na ně. V době medvědího páření, které probíhá od května do července, se každý medvědí samec snaží svůj genetický potenciál předat co největšímu počtu samic. V případě, že se medvědice už o nějaké potomky stará, medvědí samec se nerozpakuje je zabít. Poté jsou samice ochotny se spářit znovu.
Tým rakouských vědců, který pozoroval několik hnědých medvědů žijících ve Skandinávii, dospěl k zajímavému zjištění, že pro záchranu svých mláďat jsou medvědí matky ochotné spářit se s velkým počtem samců. To samce uklidní a medvíďata se tak díky promiskuitě svých matek mohou dožít dospělosti.
Nový lék proti AIDS?
Na úspěchu se podíleli i Češi
Na vývoji léků proti AIDS pracuje mnoho výzkumných týmů po celém světě. Mezinárodnímu týmu, v němž najdeme i vědce z České republiky, se podařilo připravit novou organickou látku z bóru a uhlíku, která v sobě uzavírá dva atomy kovu. Tato podivná sloučenina při nízkých koncentracích funguje jako inhibitor důležitého enzymu (proteázy), který virus HIV nezbytně potřebuje ve svém životním cyklu. Důležité je, že nová látka zpomaluje enzym vazbou na různých místech jeho molekuly, takže pro virus není tak snadné získat odolnost jednoduchou mutací.
Celosvětová epidemie AIDS dosáhla v loňském roce dalšího vrcholu. Podle OSN mělo v krvi virus HIV, který nemoc způsobuje, 40,3 milionů lidí. Více než tři miliony lidí přitom na tuto nemoc v uplynulém roce zemřely. V ČR bylo registrováno 800 lidí HIV pozitivních a AIDS propukla u 191 z nich. Této celosvětové hrozbě zatím u nás podlehlo 118 lidí.
Z Tokia do New Yorku za 6 hodin
Japonci testovali nadzvukové letadlo
Japonští inženýři vyzkoušeli konstrukci nadzvukového letadla, které bude schopno urazit cestu z Tokia do New Yorku za méně než šest hodin, což je polovina obvyklého času. Jedenáctimetrový model nového letadla odstartoval na raketě z testovací základny Woomera v australské poušti a podle plánu letěl patnáct minut dvojnásobnou rychlostí zvuku. Zástupci japonské agentury pro letecký vývoj oznámili, že test byl úspěšným a stal se důležitým krokem ve vývoji nadzvukových technologií.
Nové nadzvukové letadlo má mít podle konstruktérů tři sta míst a bude schopno létat stejně rychle jako stroje Concorde, které byly před dvěma lety vyřazeny z provozu. Bude ale méně hlučné a ekologičtější. Do provozu by mohlo být uvedeno během patnácti až dvaceti let.
Dočkáme se léků na Alzheimerovu chorobu?
Bude se léčit i preventivně?
Vědci z Kalifornské univerzity jsou na dobré cestě k vytvoření testů, které dokáží odhalit Alzheimerovu chorobu ještě před tím, než naplno propukne. Projekt je sice zatím ve stadiu experimentů, ale první výsledky dávají důvod k optimismu. Pokusy z osobami staršími šedesáti let trvají zatím tři roky. Důraz byl kladen především na rozpoznávací schopnosti a na paměť. Během experimentu se u šesti pokusných osob objevila demence a srovnání snímků mozků ukázalo výrazné změny. Nicméně k určitým proměnám u nich došlo již na začátku testů, což vědcům dává naději, že s léčením obávané Alzheimerovy nemoci u lidí, kteří k ní mají vrozené předpoklady, se může začít i preventivně.
Malé velké informace
Poslední pozorování Hubbleova teleskopu ukazují, že planeta Pluto nemá pouze jeden měsíc zvaný Charón, ale hned tři. Dva nové se zatím jmenují P1 a P2 a jejich průměr se pohybuje okolo 100 km. Jsou tedy výrazně menší než jejich bratříček Charón, objevený v roce 1978. Ten dosahuje přibližně poloviny průměru Pluta, tedy 1172 km
Vědci z Univerzity v New Jersey objevili gen „strachu“. Jeho ovládnutí by znamenalo novou naději pro lidi, kteří trpí různými fobiemi.
Britští vědci objevili další výhodu kojení. Děti, které jsou kojeny jsou zpravidla ochráněny před celiakií. Lidé trpící touto nemocí se nedokáží vyrovnat s lepkem a musí se po celý život vyhýbat pečivu.
Čínští studenti, kteří navštěvují jednu univerzitu v jihovýchodní části země, mají zajímavou možnost, jak si vybít stres. Vedení školy jim zřídilo místnost, kde se mohou vykřičet, popřípadě mlátit do pytlů s pískem.
Badatelé z univerzity v kanadském Quebecu oznámili, že podle výsledků jejich výzkumů je pocit hladu dědičný. Někdo má totiž v sobě zlotřilý gen, který svého nositele zle informuje o tom, kolik potravy může sníst.
Věřící v Rusku objevují internet. Server molitva.ru již zveřejnil více než 15 000 motliteb za dobré zdraví i za úspěchy v práci.
Tisíce kamer a pohybových senzorů by v budoucnosti mělo chránit metro v New Yorku před hrozbou teroristického útoku. Nainstalovány budou na nástupištích i v tunelech. Dokážou pořídit snímek zapomenutého předmětu až na 100 metrů a poté jej i přiblížit.
Astronomové objevili hvězdu, která vesmírem uhání rekordně rychle – dosahuje rychlosti až 723 kilometrů za sekundu. Oběh Země by jí trval pouhou minutu.
Telekomunikační unie OSN zveřejnila na konferenci o informačních technologiích v Tunisku zprávu o tom, jak v blízké budoucnosti budou vypadat domácnosti. Podle ní se například pračky budou domlouvat s textiliemi o způsobu praní nebo ledničky budou do obchodů oznamovat, které potraviny v nich chybí.
Díky kamerám, které japonští vědci umístili na hřbety několika velryb a tuleňů, bude možné nahlédnout na dno oceánů a prozkoumat tamní ekosystémy. Velryby se mohou ponořit až do hloubky tisíc metrů a tuleni dokáží při hledání potravy urazit i 3 tisíce kilometrů.
Jistá americká korporace hodlá postavit podle plánů NASA z 80. let vesmírné plavidlo pro turisty. Technici Národního úřadu pro letectví a vesmír tehdy vytvořili jeho prototyp jako alternativu k raketoplánům. Plavidlo ale reálně nikdy nevzniklo.
Po zkušenostech s ničivými vlnami tsunami, začal u břehů Indonésie vznikat systém, který by měl před tímto živlem včas varovat. První bójky lze nalézt u ostrava Sumatra a postupně přibývají další.
Že konopí má blahodárný vliv na pacienty trpící roztrošenou sklerózou už některé experimenty prokázaly. Ve Velké Británii se již zahájilo podávání léků s konopím. Jeho hlavní výhodou je, že tiší bolest.
STALO SE
Před 99 lety, 2. února, zemřel slavný ruský chemik a fyzik Dmitrij Ivanovič Mendělejev. Do dějin vstoupil především svou definicí periodického zákona chemických prvků.
Před 538 lety, 3. února, zemřel vynálezce knihtisku Johannes Gensfleisch, zvaný Gutenberg. Roku 1445 vyšel z jeho tiskárny první úspěšný tisk a začala nová éra civilizace.
Před 60 lety, 3. února, měkce přistála na Měsíc sovětská sonda Luna 9. Byla první, které se to podařilo.
Před 37 lety, 9. února, se uskutečnil první let slavného Boeingu 747. Práce na jeho vývoji však byly zahájeny už v roce 1963.
Před 83 lety, 10. února, zemřel na leukémii v důsledku ozáření německý fyzik Wilhelm Conrad Röntgen, první nositel Nobelovy ceny za fyziku. V roce 1895 objevil nový druh záření, které byly na jeho počest nazvány rengenové.
