V Pákistánu se zuby vrtaly už před 9000 lety.Ač to zní opravdu neuvěřitelně (a nepříjemně),  vynalézaví pralidé dokázali za pomoci pazourkových vrtáků odstraňovat kaz z bolavých zubů. Na jednom ze zkoumaných nalezišť antropologové nalezli zuby s jemnými dírkami kolem 2 mm v průměru a až 3,5 mm hlubokými, které byly vrtány v období 5500 až 7000 let před naším letopočtem. Zásahy byly prováděny ještě za života pacienta, který pak vyléčeným chrupem ještě nějakou dobu zpracovával potravu. Ukazuje na to opotřebení okrajů dírek.
Podle vědců z Kansaské univerzity  pravěcí zubaři pracovali s jemným pazourkovým vrtákem poháněným drobným lukem. Sami si postup vyzkoušeli a dokázali tak do zubu vyvrtat odpovídající dírky během necelé minuty. Otázkou ovšem je, jak se s pazourkovým nástrojem včetně luku dostávali „lékaři“ ke stoličkám živých pacientů, pro které musely být zákroky velmi bolestivou záležitostí. Bez zajímavosti není ani fakt, že tato zubařská praxe se v Pákistánu udržela pouze 1500 let. Novější  nálezy už děrované zuby neobsahují. Jestli byl zánik vrtání důsledkem vynálezu méně bolestivého trhání zkažených zubů, nebo vymření rodu zdatných řemeslníků/umělců, případně zcela jiného faktoru, však zatím vědci určit nedokáží. Autor: Petra Soukupová