Projekt Věže svobody (Freedom Tower), která má v New Yorku vyrůst na místě teroristy zničených „Dvojčat“, stále mění svou tvář. Jak celý spor architektů dopadne?
Výběrového řízení pro stavbu nového manhattanského mrakodrapu se zúčastnilo přes sedm tisíc projektů z padesáti států světa. V konečném klání se utkalo sedm architektů, mezi kterými se nakonec svým vzdušným projektem Věže svobody prosadil Polák Daniel Libeskind (nar. 1946). Jeho projekt předpokládá stavbu věže o výšce 1776 stop (541 metrů), která tak má symbolizovat rok získání nezávislosti Spojených států (1776). Špice má připomínat ruku nedaleké Sochy svobody. Budova má být po dokončení nejvyšší obytnou stavbou světa.
Symbol nebo nádraží?
Od roku 2003 ale Libeskindův návrh prodělal mnoho změn a dosud není zcela jasné, jak bude mrakodrap v roce 2010 ve skutečnosti vypadat. Jisté je, že budova bude stát na 61 metrů širokém podstavci z železobetonu odolného výbušninám. Na žádost policie se stavba Věže svobody posune proti původnímu záměru o 20 metrů směrem na východ od rušné West Street. Opatření má znesnadnit potenciálním teroristům přijet až k Věži svobody s nákladními auty naloženými trhavinou.
Ohroženy jsou však bohužel i emocionální architektonické prvky, právě díky nimž Libeskindův projekt zvítězil. Z návrhů již investoři vyškrtli „světelnou škvíru“, která měla každý rok 11. září ráno vést sluneční paprsek na dvě náměstí. Část prostoru, kudy měly sluneční paprsky směřovat, má nyní zastínit nádraží regionální železniční dráhy PATH. Právě tak už památník nemá stát v prohlubni 20 metrů pod úrovní země na základech někdejších „Dvojčat“, nýbrž nad parkovištěm turistických autobusů, které bylo také do projektu včleněno dodatečně.
Investorem najatý architekt David Childs chce dokonce nahradit Libeskindovy otevřené zahrady v horních podlažích mrakodrapu kancelářemi. Z praktických důvodů se také změnil futuristický úhel, který měl Věž svobody opticky oddělovat od okolních budov.