Domů     Příroda
Medvědům se nechce na kutě
Pavel Šmejkal 8.12.2015

https://www.youtube.com/watch?v=v1PH2qQr3Ts

Medvědi se vracejí. To je jistě pozitivní zpráva, protože tyto nádherné šelmy jsou neodmyslitelnou součástí přírody. Na příznivý vývoj poukazuje i nová studie švédských vědců, podle které medvědi, vlci, rysové a rosomáci již obývají celou třetinu Evropy. A to do sčítání nebyla zahrnuta Ukrajina, Bělorusko a evropská část Ruska.

I v naší zemi je tento trend patrný. Rys se již zabydlel na Šumavě, v Krkonoších, v Českém Švýcarsku, v Jeseníkách a v Beskydech. Zde se vyskytuje i vlk, který navíc překročil i česko-německé hranice a usídlil se v oblasti Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko. I medvěd se k nám občas ze Slovenska zatoulá.

Medvěd v krmítku

Lidé však soužití s velkými šelmami již odvykli, což s sebou přináší i problémy. Ty mohou být navíc znásobené teplými zimami. Medvěd si obvykle v listopadu najde nějaké suché místo, ve kterém zalehne a oddává se snění.

Jen tu a tam občas vykoukne přes zimu ven. K plnému životu se vrací koncem února, ale někteří huňáči dokážou spát až do dubna.

Mírnější zimy ovšem vedou k tomu, že medvědům se do brlohu nechce. Své o tom vědí třeba na Aljašce. Tam během letošní zimy dokonce místní úřady vydaly varování pro obyvatele. Medvědi se totiž začali stahovat k lidským obydlím, kde s oblibou zkoumali obsah popelnic a nepohrdli ani ptačími krmítky. Podobná situace se opakuje již poněkolikáté.

Podle aljašského biologa Davea Battlea za to může nejen relativní teplo, ale i nedostatek sněhu: „Dostupná ptačí krmítka s poměrně kalorickým obsahem medvědy zrovna nevybízejí, aby se už uložili k zimnímu spánku.“.

 

Související články
Podle nové, dosud nerecenzované studie získal virus ptačí chřipky, který momentálně šíří mléčnými farmami ve Spojených státech, desítky nových mutací. A to včetně těch, které jej mohou učinit schopnějším v šíření mezi druhy a méně citlivým na antivirotika. Žádná z těchto mutací není sama o sobě důvodem k obavám. Nová zjištění však poukazují na skutečnost, […]
Moderní kukuřice může být až dvakrát vyšší než dospělý člověk, pro děti je chůze v kukuřičném bludišti zábavou. Ovšem výška rostliny ji činí náchylnou ke zničení během silných poryvů větru. Proto byla vyvinuta nižší varianta kukuřice, která skýtá řadu výhod. Kukuřice je starobylou zemědělskou plodinou Ameriky, známá byla již 4000 let před naším letopočtem. Její […]
Mezi přední světové producenty kakaa (Theobroma cacao) patří i africká Ghana. Její produkci však decimuje nemoc zvaná viróza zduřelých výhonků kakaovníku, přenášená drobným hmyzem vlnatkou. Od roku 1946 muselo být kvůli tomu v Ghaně vykáceno přes 254 milionů kakaovníků. Pomocnou ruku zemi nabídl profesor matematiky z Texaské univerzity. Až polovina světové produkce čokolády pochází z […]
Říká se, že není malých rolí. A že i nicotný jedinec může dokázat velké věci. To se potvrdilo v savaně v Keni, kdy jeden druh mravenců zapříčinil malou změnu v přírodním prostředí, která ale měla dalekosáhlé důsledky. Celá desetiletí působil a žil na pastvinách v africké Keni původní druh mravenců akátových (Crematogaster). Ten svými jedovatými […]
Vinaři používají dvě metody k detekci toho, zda bylo jejich bílé víno kontaminováno nežádoucími mikroby, a to čichovou zkoušku a testování vzorků vína v Petriho misce. Nyní by se k nim mohla přidat ještě třetí, hi-tech metoda, a to testování vína pomocí elektronického jazyka. Elektronický jazyk se tomu lidskému vůbec nepodobá co do vzhledu, ale […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama