Stejně jako lidstvo samo, proměňují se s časem nejen jeho zvyky, zákony, obyčeje, ale třeba i ošacení či strava. Co se jedlo a pilo ve středověku? Co dnes? A co třeba za 100 let?
Jídlo je neodmyslitelnou součástí lidské kultury. A podobně jako ta, i strava se postupem času proměňuje. Těžko bychom si dnes v restauracích objednali kaši ze žaludů, stejně tak, jako šenkýř ze středověké krčmy neměl v nabídce hamburger či jogurt s živými kulturami.
I přístup k některým potravinám se časem proměňoval. Vezměme si za příklad houby. Dříve se o nich hovořilo jako o masu rostoucím po lesích. Například osvěta v někdejším Protektorátu Čechy a Morava nabádala obyvatele, aby houby hojně sbírali. To bylo samozřejmě dáno i tím, že na trhu byl nedostatek jiných potravin. Jaké pak bylo všeobecné překvapení, když se zjistilo, že houby mají jen minimální výživnou hodnotu.
Nerozteklá čokoláda pro vojáky
Mění se i technologie výroby potravin. Zde má vždy, podobně jako v jiných oblastech, náskok vojenský a kosmický průmysl. Například nelepivá rýže byla speciálně vyvinuta pro jednotky, které za 2. světové války bojovaly v Pacifiku. Američtí vojáci, kteří bojují v pouštích Blízkého východu, zas dostávají zvláštní čokolády, které se neroztékají ani v těch největších vedrech.
Do potravinářského průmyslu vstupují například i nanotechnologie. Jejich uplatnění může být v tomto oboru velice široké, přičemž se očekává, že aplikace nanotechnologie povede ke zvýšení kvality a bezpečnosti potravin. Jedná se zejména o obaly a s tím související vyšší trvanlivost potravin a dále pak o jejich bezpečnost. Nezřídka se totiž stává, že nějaké jídlo obsahuje patogenní látky a důsledky pro konzumenta pak nejsou nikterak příjemné. A právě nanočástice mohou být řešením, jak patogeny zkrotit.
Pracovité potraviny
Zatímco jedna část populace trpí značnou nadváhou, miliony dalších lidí ve světě hladoví. Prvotním úkolem je tedy nakrmit ty, kteří mají nedostatek potravy. Souběžně s tím se ovšem v mnoha laboratořích zkoumá, kterak dosavadní stravu vylepšit tak, aby byla nejen zdravá, ale aby v lidském těle odvedla i nějakou užitečnou práci.
Co to znamená? Funkční potravinou je například jogurt, který obsahuje nejrůznější živé kultury prospívající lidskému organismu. Koneckonců, to známe z reklam. Nejedná se ale jen o jogurty, ale třeba i o džusy, do kterých jsou přidávány žádoucí vitamíny.
Zde je ovšem nutné pamatovat na to, že funkční potraviny nejsou léky. Aby se tedy projevil jejich účinek, musí se konzumovat relativně dlouhodobě. U těchto druhů potravin, se sice účinky mohou projevit již po krátké době (třeba snížení hladiny cholesterolu), nicméně nestačí jen konzumace jedné porce. Je sice příjemné, když nám lékař naměří náhlé snížení hladiny cholesterolu, leč takovéto snížení nemá na kvalitu života a na zdraví žádný větší vliv.
Již existující geneticky modifikované rostliny
Rýže bez alergenů a nelepivá
Brambory, které odolají napadení mandelinkou
Rajská jablka, která vydrží čerstvá až pět týdnů
Sója, která zvládne nevstřebávat herbicidy
Bavlna, jejíž vlákno má předem určenou barvu
Do doby 19. století
Žaludy už nejíme!
Pokud vynecháme lovce mamutů a zůstaneme v našich končinách, tak v minulosti se strava našich předků skládala především z nejrůznějších kaší. Jednalo se především o obilné kaše, později pak placky, které se postupně měnily v chléb. Poté, co mořeplavci pronikli do Ameriky, hojně se rozšířily brambory, zprvu jako doplněk stravy šlechty, ale později se z brambor, díky jejich pěstitelské nenáročnosti stala doslova strava chudých. Postupně byly z jídelníčku vytlačovány i některé suroviny, například žaludy.
V 17. století začala českou kotlinu dobývat kuchyně ze západu. Jednak díky tomu, že se na trůnu usadili Habsburkové a jednak kvůli tomu, že po třicetileté válce se zde začala usazovat italská a německá šlechta, která si s sebou pochopitelně přinesla i své vlastní stravovací návyky. Tato proměna se samozřejmě netýkala lidové kuchyně, ale měšťanů již z části ano.
Od nástupu průmyslové revoluce začalo v kuchyních středních vrstev hrát nejzásadnější roli maso. Zatímco dnes je především populární bílé maso, tedy ryby a kuřata, v 19. století to bylo především hovězí a vepřové. Ryba se na stůl dostávala nanejvýš jednou ročně, a to na Vánoce.
Co se týče nápojů, prostí lidé si museli vystačit s vodou, nanejvýš s mlékem. Jinak bylo velmi rozšířené víno, vždyť za časů Karla IV. byla Praha doslova obehnána hradbou vinicí.
Tolik populární pivo vynalezli zřejmě Sumerové mezi 4. a 3. tisíciletím př. n. l. Pivo, sumersky zvané kaš, připravovali z ječných chlebů a ze sladu ve veliké džbánovité nádobě z vodou. Archeologické nálezy na území dnešní České republiky prokazují, že i naši prapředkové připravovali kvašené nápoje z obilí. Vypovídají o tom podrobné údaje o přípravě piva keltskými Boji, germánskými kmeny Markomanů, Kvádů a Slovany.
Nejstarším zachovaným dokladem, souvisejícím přímo s výrobou piva, je nadační listina prvního českého krále Vratislava II. pro vyšehradskou kapitulu z roku 1088, ve které mimo ostatní dary a privilegia panovník přidělil kapitule desátek chmele na vaření piva.
Čím to bylo zdravé
Hovoříme o době, kdy naši pradědečkové a naše prababičky příliš neřešili, zda je to, či ono jídlo zdravé. Základem bylo hlavně dostatek potravy sehnat. Jisté je, že vzhledem k tomu, že se v té době nepoužívala žádná průmyslová hnojiva, se v organismech našich předků neukládalo tolik chemie jako dnes. V biosféře nebylo až do nástupu průmyslového věku ani tolik škodlivin, takže potenciální potrava je nemohla nasát. Strava byla pestrá, lidé jedli hodně zeleniny i ovoce a to jim šlo samozřejmě k duhu. O civilizačních nemocech typu obezity nebo anorexie nemohlo být ani řeči.
Čím to bylo nezdravé
Zvláště masitá strava tehdy z pochopitelných důvodů nemohla procházet tolika hygienickými kontrolami jako dnes. Proto se mohlo mnohem snáze stát, že do zažívacího traktu se dostalo něco, co tam provedlo pořádnou neplechu. Ona hygiena vůbec nebyla tolik protěžovaná, proto tehdy byly rozšířeny nejrůznější nemoci, o kterých se dnes už naštěstí dočteme jen v kronikách.
Proč se u nás pilo víno?
Český král a římský císař Karel IV. vydal v roce 1358 privilegium, jímž nařídil osazování nevyužitých pozemků v okruhu tří mil (33,675 km) okolo Prahy vinnou révou. Díky tomu pak vinice obklopovaly Prahu v souvislém pásmu, od svahů Petřína, přes Smíchov, Vyšehrad, Nusle, Vršovice, Vinohrady, Libeň, Vysočany, Prosek, Troju, Dejvice, Střešovice a Břevnov. Jen na území Dejvic bylo na začátku třicetileté války 128 vinic.
20. století
Obezita či vyzáblost?
Je bezesporu zajímavé, jak se strava mění v souvislostech s tím, co se odehrává ve společnosti. Padesátá léta minulého století probíhala u nás ve znamení nadšeného budování socialismu. Úderníci museli mít hodně sil, tudíž jídlo pro ně bylo masité a výživné. Od let šedesátých však nastupuje idol modelky Twiggy a s tím spojené zeštíhlování. Své vítězné tažení světem zahajují v té době těstoviny.
Zároveň se však masově rozšiřují i restaurace rychlého občerstvení. Že by produkty z nich vycházející byly bůhvíjak zdravé, to si dovolí tvrdit jen málokdo. Vždyť jen v USA stojí léčba obezity téměř 100 miliard dolarů ročně, tedy stejně tolik, jako léčení nemocí, které jsou způsobeny kouřením. Není se čemu divit, vždyť celá třetina Američanů zápasí s obezitou. Evropa jim v tom zdatně sekunduje a Češi patří mezi nejtlustší národy v Evropě.
Čím to bylo zdravé
Od doby, kdy západní svět postihla horečka zdravého životního stylu, se na kvalitu potravin hledí stále pozorněji. Kuřecí maso postupně získalo vrch nad vepřovým a drůbež je přece jen zdravější, i když někteří škarohlídi tvrdí, že je jen méně škodlivá. Západní svět opět objevil zeleninu a lehké těstoviny, o jejichž blahodárném vlivu na organismus nemůže být sporu.
Čím to bylo nezdravé
O obezitě už řeč byla, zvláště u dětí se zdá být velkým problémem. Ve 20. století se masově rozšířila i průmyslová hnojiva. Týká se to například DDT, přípravek k hubení škodlivého hmyzu v zemědělství, ale především k lividaci komárů a moskytů v tropických zemích. Později se zjistilo, že tento druh hnojiva je pro biosféru vysoce nebezpečný. Dost tučná strava vedla nejen k tloustnutí populace, ale i k nemocem kardiovaskulárního systému.
Co je DDT?
DDT je zkratka sloučeniny dichlordifenyltricholrethan, jednoho z nejstarších a nejznámějších insekticidů. Byl poprvé syntetizován již v roce 1874. Jeho insekticidní účinky však objevil až švýcarský chemik Paul Hermann Müller v roce 1939.
Od druhé světové války byl DDT byl používán v masovém měřítku hlavně v zemědělství. Výroba a používání DDT je dnes zakázáno ve většině zemí, ale v řadě afrických a asijských zemí se DDT stále používá.
21. století
Současnost však nenabízí jen hamburgery. Doslova boom zažívá v posledních letech pizza a vůbec italské těstoviny. Populární jsou mexické restaurace. V souvislosti s životním stylem se zvláště mezi mladými lidmi stává stále oblíbenější i vegetariánství. Dietologové však doporučují co možná nejpestřejší stravu, kde by maso, alespoň ryby a drůbež, nemělo chybět.
Nápoje přece jen neprocházejí takovými proměnami jako pevná strava. Voda byla, je a bude základem asi vždy. V současnosti jsou velmi rozšířené limonády, kterým konkurují zejména minerálky. Mezi alkoholickými nápoji dominuje pivo, které dobývá i takové netradiční bašty, jakou je například Rusko.
Čím to je zdravé
Mnozí zemědělci dnes už od průmyslových hnojiv ustupují. Tzv. zelené zemědělství získává stále větší popularitu a řada konzumentů si potraviny již vybírá podle toho, zda byly ekologicky vyrobeny. Velký důraz je kladen na přítomnost vitaminů, vlákniny nebo stopových prvků. Na trhu je už dnes zdravých potravin dostatek a je na každém, zda si vybere je, nebo zůstane věrný bůčku.
Čím to je nezdravé
Zvláště děti dnes jedí málo ovoce, zeleniny a celozrnného pečiva a naopak v nepřiměřené míře konzumují smažené brambůrky a jiné nezdravé pochoutky. To má za důsledek obezitu, ale i nemoci jako bulimie či anorexie. Dalším problémem je stále ještě nezdravé životní prostředí, zvláště v některých lokalitách.
Budoucnost
Dočkáme se amarounů?
V českých zemích je velmi populární televizní seriál Návštěvníci, v němž lidé přicházející z daleké budoucnosti, jedí cosi, čemu říkají amarouny. Je to zřejmě něco neuvěřitelně zdravého, leč bez jakékoliv chuti.
Těžko však předpokládat, že by strava budoucnosti postrádala jakoukoliv chuť. To, co se možná bude jíst v budoucnosti, si už možná užívají kosmonauti při svých dlouhodobých pobytech na oběžné dráze. Sýry, opět těstoviny, lehké maso, to je zřejmě směr, kterým se kuchyně budoucnosti vydá.
Velký význam bude mít i ovoce a zelenina. Například jablka, která vydrží čerstvá po několik měsíců, či luštěniny, které nebude nutné vařit.
Velké diskuze a vášně vzbuzují geneticky modifikované potraviny. Mnozí lidé jsou vůči nim skeptičtí, zejména z toho důvodu, že jejich produkce může narušovat zaběhlé ekosystémy. Nicméně, již nyní existují například geneticky upravené brambory, které obsahují více cukru a škrobu, takže se dají nejen přímo jíst, ale dá se z nich i vyrábět mouka. Ve světě, kde značná část obyvatelstva trpí nedostatkem potravy, jsou mnohé takové technologie využitelné. Nelze vyloučit, že postupem času se z kuchyně stane vlastně laboratoř.
Čím to bude zdravé
Dá se předpokládat, že v budoucnosti bude dáván ohromný důraz na to, aby potraviny byly co nejzdravější. Koneckonců, tento trend je patrný už v současnosti. Už nyní se vědci, kteří řeší problémy zdravé výživy, pokoušejí vymyslet technologie, které by odstranily například přebytečný tuk z masa. Strava už nebude jen přispívat k udržování rovnováhy v organismu ale bude se na jeho prospívání aktivně podílet. Do brambor se vkládají geny, které vlastně slouží jako vakcína proti různým typům onemocnění, například proti žloutence. Možná se i v blízké budoucnosti dočkáme toho, že očkování bude probíhat bez jehel a místo toho si dáme kuřecí steak proti chřipce.
Čím to bude nezdravé
Mnozí ekologové varují před používáním geneticky modifikovaných potravin. Naše civilizace zatím nemá dlouhodobou zkušenost, co jejich dlouhodobé užívání provede s lidským organismem. Dalším problémem mohou být zatím nepoznané nemoci. Vzpomeňme jen na masové vybíjení skotu, poté co se objevila hrozba BSE nebo vybíjení drůbeže, co svět zaplavila panika z ptačí chřipky. Podobné nemoci se mohou zjevit ze dne na den.
Kuriozity z historie i ze současnosti
Rané recepty na výrobu piva zahrnovaly takové přísady jako mák, houby, med, bobkové listy, máslo nebo dokonce i drobky chleba.
Restaurace rychlého občerstvení typu McDonalds začaly v některých evropských zemích prodávat i alkohol. Ospravedlňují to tím, že jinak by rodiče byli méně ochotni vzít své děti do těchto restaurací
Jistý William Sokolin zaplatil více než půl milionu dolarů za láhev archivního vína z roku 1787, kterou vlastnil třetí prezident USA Thomas Jefferson. Poté, co si Sokolin přinesl láhev domů, uklouzl na podlaze a láhev rozbil.
V Pensylvánii se daň z vína nazývá od roku 1936 Jamestown Flood. Právě v tomto roce totiž postihly městečko Jamestown ničivé záplavy, a z vybrané daně šly prostředky na jeho obnovu.
Německá mořská bioložka Inez Linkeová vyrábí víno z mořských řas. Víno má chuť sherry a obsahuje 16% alkoholu. Podle Linkeové obsahují řasy množství minerálů, solí, vitamínů a bílkovin, díky čemuž je tento netradiční nápoj zdraví prospěšný.
Neobvyklou cenu patnáct kilogramů masa zaplatil klub ze čtvrté rumunské ligy za obránce Mariuse Cioaru z druholigového UT Arad. Pro tým Regal Horia to však ani tak nebyl dobrý obchod – hráč totiž okamžitě po přestupu ukončil kariéru.
