Nové důkazy založené na analýze DNA nasvědčují tomu, že psi (Canis lupus familiaris) přišli na americký kontinent teprve před 10 tisíci lety. Tedy až tisíce let poté, co se v Novém světě objevili první lidé.

Ti se sem dostali během poslední doby ledové přes Beringovu úžinu, která se tehdy dala přejít suchou nohou. Autory studie jsou Kelsey Wittová a profesor antropologie Ripan Malhi – oba z University of Illinois.

Zabývají se v ní genetickými rysy 84 psů z více jak tuctu vykopávek z celé Severní a Jižní Ameriky.

Psi se na rozdíl od vlků – svých divokých předchůdců – naučili tolerovat lidskou společnost a postupně z tohoto soužití začali těžit. V blízkosti lidských sídlišť se cítili ve větším bezpečí, především však získali přístup k novým zdrojům potravy.

Prospěch z toho měli i lidé – využívali psy například jako tažná zvířata. Psi jim byli nejenom užiteční, zároveň k nim chovali velikou úctu. Po objevu několika psích hrobek vyšlo najevo, že je pohřbívali se slávou a pompou. Právě zde nalezené ostatky se staly předmětem bádání.

„Mapování genetické rozmanitosti psů ukázalo, že migrovali na americký kontinent před pouhými deseti tisíci lety,“ shrnuje Kelsey Wittová výsledky zkoumání DNA. Ripan Malhi ji doplňuje:

„To zároveň odpovídá nejstarším nalezeným psím ostatkům na tomto území. To nemůže být náhoda.“.