Je jako voda a oheň. Oheň tu ale neuvidíme. Barcelonský mrakodrap Torre Agbar je totiž v současnosti považován za jedenu z nejbezpečnějších architektur svého druhu.
Barcelonský mrakodrap Torre Agbar vyrůstá z umělé vodní plochy a tyčí se jako gejzír nad městem. Symbolizuje také vrchol posvátné barcelonské hory Montserrat (1325 m). Jeho hladký plášť pokrývá 4400 oken a 59 619 skleněných žaluzií. Vlastník, vodárenská společnost, nechal výškovou budovu vybavit unikátním protipožárním systémem společnosti Siemens.
Jeho součástí jsou nejmodernější hlásiče kouře a tepla, ruční tlačítkové hlásiče a soustava automatického ovládání dveří. Celý systém je napojen na instalaci stabilního suchého hašení, určeného na ochranu technického zázemí a komunikačních systémů. Včasné zjištění a selektivní likvidace požáru činí budovu téměř nezničitelnou.
Devětatřicetipatrový mrakodrap o výšce 142 m, srovnatelné například s výškou televizního vysílače na Pradědu, navrhl slavný francouzský architekt Jean Nouvel. Budova, dokončená v roce 2005, se jako každé dílo Nouvelova ateliéru vymyká běžným stavbám. Mrakodrap obklopuje zvláštní zvlněná „měsíční krajina“ z asfaltu a profil půdorysu tvoří ovál s excentricky umístěným betonovým jádrem.
Při stavbě bytelného korpusu potřebovali dělníci pět dní na pečlivé odlití každého patra. Od přízemí do 14. patra je stavba svislá, od 14. po 25. patro se začíná zakřivovat a vnější nosný plášť mezi 26. a 32. patrem tvoří ocelová kupole. Výhodou konstrukce s použitím tzv. inteligentní low-technologie, je například absence složitého klimatizačního systému. Díky tlustému dvojitému obvodovému plášti prostě není zvláštní klimatizace nutná.