„Chtěli jsme vytvořit vysokohodnotné červené krvinky, které by dělaly víc, než jen roznášeli po těle kyslík. Navrhli jsme proto metodu, která dokáže pozměnit červené krvinky myší a lidí tak, aby se daly použít k terapeutickým a diagnostickým účelům,“ uvedl spoluautor výzkumu Harvey Lodish z Whiteheadova ústavu MIT.
Klíčem je použití bakteriálního enzymu sortáza A, který vytváří silnou chemickou vazbu mezi povrchem červené krvinky a požadovanou látkou. Samotné červené krvinky přitom zůstávají nezměněné a mohou v těle obíhat až čtyři měsíce.