Domů     Zajímavosti
Panorama
21.stoleti 17.11.2006

Mamut na ústeckém náměstí Centrum města vydává pravěká tajemství Při vykopávkách na náměstí v Ústí nad Labem bylo letos objeveno 6500 let staré obřadní místo.

Překvapením ale ještě nebyl konec, na podzim archeologové narazili na kosti mamuta srstnatého. Jde o převratný objev, který posouvá dějiny města Ústí nad Labem o tisíce let zpět. Mamuti srstnatí se do Ústí nad Labem dostali nejspíše podél toku Labe z Německa. Zvířata byla v kohoutku vysoká 2 až 2,8 m, měla metr dlouhou srst a vážila až 4,5 tuny.
Archeologický výzkum probíhá přímo v centru města, v místě, kde v budoucnu vyroste moderní budova. S takovými nálezy ovšem nikdo nepočítal. Investor nyní hradí náklady na archeologický výzkum a „vinou“ mamuta se stavba zřejmě ještě dále odloží.
V současnosti probíhají jednání o možnosti zakomponovat některé historické fragmenty nálezů do útrob projektovaného Paláce Zdar. Pokud by se to zdařilo, získalo by Ústí nad Labem unikátní turisticky zajímavý prostor v samém srdci města, který by připomínal jeho nejstarší historii.

Golfský proud v ohrožení
Ochladí se v důsledku oteplování Evropa?

Dlouhodobá měření severního Atlantského oceánu ukazují pokles obsahu soli. Vědci to připisují zvýšenému přítoku sladké vody z řek a tání ledovců. Mezi roky 1965 a 1995 údajně přiteklo do Atlantiku o 20 000 kilometrů krychlových více vody, než bylo běžné před rokem 1965. To odpovídá množství, které by zvládla dopravit řeka Mississipi za 40 let.
Klimatologové jev připisují intenzivnějším srážkám, jež jsou důsledkem globálního oteplování. Voda z ledovců a mořských ker se za stejné období postarala o dalších 17 000 krychlových kilometrů.
Změna salinity pravděpodobně způsobí odklon teplého Golfského proudu (čemuž napovídají změny v tlakových poměrech nad Atlantikem) a způsobí tak výrazné ochlazení Evropy.

Přizpůsobivé mušky
Octomilky už se na oteplování připravily.

Vědci z Washingtonské univerzity v Seattlu (USA) přistihli mušky octomilky při nečekaně rychlém převlékání kabátu. Během třiceti let začali v populaci původně mírného pásma převládat jedinci s geny zaručujícími odolnost vůči vysokým teplotám.
Že se nejedná o úspěšný nájezd příbuzných z jižních končin, ale o evoluci způsobenou selekční výhodu horkuvzdorného genu, napovídá jeden podstatný fakt. Nezávisle na sobě se úplně stejně mění populace z 26 různých míst v Evropě i Americe. Tropický genotyp se podle vědců rozšiřuje do chladnějších  pásem rychlostí 100 km za 25 let (za tu dobu se „urodí“ přibližně 120 generací octomilek).

Mona Lisa byla matkou
Laserem proti zubu času

Kanadští vědci podrobili slavný obraz Leonarda da Vinci laserové analýze, která přinesla několik zajímavých zjištění. Především to, že tajemný úsměv ženy na obraze je výrazem čerstvé matky. Vědci usuzují, že Mona Lisa byla zahalena závojem, který nosívaly těhotné ženy nebo právě čerstvé maminky.
Podle kanadských odborníků však obraz neschovává žádné z tajemství, o kterých psal Dan Brown v knize Šifra mistra Leonarda. Je však patrné, že Leonardo během práce měnil některé detaily, například vlasy Mony Lisy, které byly původně rozpuštěné a až poté na ně umělec domaloval čepec.

Papír z ovčího trusu
Na co se hodí obyčejný hnůj

Britská firma Creative Paper Wales bojuje proti mýcení lesů po svém. Začala vyrábět papír z ovčích exkrementů. I když to na první pohled vypadá podezřele, celá technologie výroby tohoto zvláštního papíru je jednoduchá. Ovčí trus se pod tlakem sterilizuje. K samotné výrobě pak poslouží nestrávená vláknina.
Tímto způsobem dokáže společnost Creative Paper Wales za rok vyrobit až dvě tuny papíru. Ten se pak využívá například pro výrobu pohlednic. Návštěvník Walesu, který posílá domů pozdrav z cest, tak možná ani netuší, co vlastně svým blízkým zaslal.

Imunologie je hračka
Počítačové hry jako pedagogická pomůcka

O tom, že interaktivní zábava v sobě skrývá obrovský výukový potenciál, se už mezi odborníky debatuje hodně dlouho. Například armáda již zcela běžně využívá k výcviku simulátory, které se ve zjednodušené podobě velmi dobře prodávají jako počítačové hry.
Letos na jaře byl v USA dokonce oficiálně spuštěn projekt, jenž si klade za cíl dostat hry jako vzdělávací prostředek do školních lavic. V září byl uveden na trh jeden z prvních takových produktů, který je oficiálně doporučován jako výuková pomůcka. Jedná se o hru Imunne Attack, vyvíjenou pod hlavičkou Federation of American Scientist. Hráč v roli nanobota musí za pomoci spouštění imunitních mechanismů odrážet útoky různých mikrobů a ochránit tak svěřený organismus před nebezpečnou infekcí.

Jak se učí lidoopi?
Co se v bedně naučíš…

O šimpanzech je poměrně dlouho známo, že se jejich schopnosti v jednotlivých skupinách z různých oblastí výrazně liší. Vědci chtěli vědět, jestli je to zapříčiněno předávanými zkušenostmi, nebo pouze rozdílnými životními podmínkami.
Tým britských a amerických etologů připravil pro šimpanze bednu s dveřmi, které lze otevřít dvěma způsoby. Stačí buď nadzdvihnout západku, nebo je odsunout stranou. Jednoho z lidoopů naučili zvedat západku a nechali jeho počínání přihlížet dalšího jedince. Po nějaké době „učitele“ přeřadili do jiné skupiny a k jeho žákovi poslali dalšího adepta. Schopnost se tímto způsobem úspěšně předávala po 6 „generací“ zvedačů západek. Všichni šimpanzi otevírali dveře tímto způsobem.
Stejně dopadl i test s posunovacím způsobem. Ve skupině, kde vědci naopak šimpanze nic neučili a nechali je, ať si poradí sami, se lidoopi do bedny dobývali oběma způsoby.
Podle autorů studie výsledky jasně ukazují, že šimpanzi mají velmi silně vyvinutou schopnost předávat svou „kulturu“ učením dalších generací. „Opičení“ je pro ně zkrátka mnohem důležitější než vymýšlení vlastních způsobů řešení různých problémů.

Lodí až k severnímu pólu?
Souvislá ledová vrstva oceánu se zmenšuje

Vinou velmi bouřlivého počasí došlo letos v srpnu k rozlámání 10 % plochy  dosud celoročně souvislé ledové vrstvy. Postižené ledové pole svou rozlohou odpovídá zhruba velikosti britských ostrovů a zasahovalo až k severnímu pólu. Podle oceánologů se něco takového stalo poprvé v historii sledování zalednění severního pólu.
Minimální plocha souvislé ledové vrstvy se zmenšuje již dlouhodobě. Zatímco na počátku 80. let pokrývala v nejteplejších měsících roku kolem 8 milionů čtverečních kilometrů, v roce 2005 už to bylo pouze 5,5 milionu kilometrů, tedy o třetinu méně. Přitom rozdíl mezi rokem 2004 a 2005 činil varujících 14 %. Odborníci odhadují, že v létě bude severní pól rozmrzat do té míry, že jím bude do 10 až 20 let možné proplout lodí.

Nabití telefonu během okamžiku
Nová generace baterií 
Kondenzátor nebo baterie? Oboje má své výhody. Kondenzátor vydrží dlouho, do baterie se zase dá uložit slušné množství energie. Proč ale oba principy nedát dohromady?
Experti z americké Massachusetts Institute of Technology (MIT) pracují na takovém energetickém zařízení, které mobilní telefon nabije během několika sekund. Elektrody jsou zde pokryty velkým množstvím nanotrubiček, které do sebe dokáží vstřebat mnohem více energie než obyčejný kondenzátor a přitom si udrží svou dlouhověkost. Podle vědců pak může být nabíjen v mnoha tisících případech po sobě, aniž by se rapidně snižovala jeho kapacita.

Inspirace přírodou
Motýlí technologie do obrazovek

Mezinárodní tým vědců z Evropy a Spojených států podrobil důkladnému zkoumání povrch křídel motýla druhu Cyanophrys remus. Fotonické krystaly představují strukturu s opakujícím se vzorem o rozměrech blížících se vlnové délce světla. Díky tomu se od nich světlo odráží jen v určitém směru a v určité frekvenci. U motýlů jsou vytvořeny z chitinu, sacharidového polymeru, ze kterého si hmyz běžně staví tuhé části svého těla. Tento materiál vytváří šupiny o šířce několika desítek mikrometrů, které se na sebe skládají podobně jako tašky na střeše.
Cyanophrys remus má na každé straně křídel jinou fotonickou strukturu. Líc je určen pro lákání samiček, a tak produkuje metalickou modř. Tu vytvářejí šupiny poskládané tak, aby výsledný efekt odpovídal vlastnostem jediného krystalu. Rub je naopak pokryt neuspořádanými šupinami. Výsledkem je nevýrazná zelená, která se motýlovi hodí jako maskování.
Zajímavé na tom je, že jednotlivé krystaly ve skutečnosti dokáží v závislosti na své orientaci odrážet červenou, zelenou a modrou. Motýlí mimikry jsou pak celkovým výsledkem interference těchto barev a taková paleta se přímo nabízí pro využití na ploché elektronické displeje. Každý pixel by mohl produkovat jednu z těchto základních barev tím, že se jednoduše jinak natočí.
Materiál by se hodil i pro kosmetické barvy, jelikož dokáže vytvářet odstíny barev, které lze jinak získat pouze za využití zdraví nebezpečných těžkých kovů. Vědci doufají, že komerčního využití by se motýlí technologie mohla dočkat už za několik málo let.

Kolečkové křeslo s výtahem
Uveze i 150 kg těžkého pacienta

Vědci z amerického National Institute of Standards and Technology vyvinuli přístroj, který napomůže vozíčkářům k větší nezávislosti. Kolečkové křeslo s netradičním rozmístěním kol za sedadlem je doplněno o rám, vybavený zdvižným zařízením, které uživateli umožňuje bezpečný přesun například na židli, do vany nebo do postele bez pomoci další osoby. Případně může sloužit k jednoduchému vysazení do vyšší polohy.
Jeho funkce se ovládají za pomoci páček nebo tlačítek na opěradlech a celé křeslo je dostatečně malé na to, aby se vešlo do standardní koupelny. Veškerá elektronika, motor a baterie, je ukryta mezi koly a její váha tak co nejvíce snižuje těžiště. Díky tomu se křeslo nepřevrátí ani v případě, že nese dokonce i 150 kg těžké tělo. Rám lze navíc nastavit do polohy, ve které slouží jako „chodítko“, a pacienti si tak s jeho pomocí mohou procvičovat dolní končetiny.

Pivo jako univerzální lék?
Do hospody místo k lékaři

Zatímco odpůrci alkoholismu bijí na poplach, hned několik letošních vědeckých studií prokázalo, že rozumné pití piva naopak může zdraví prospět. Samozřejmě to neznamená, že když člověk vypije za večer deset piv, jeho zdraví se zocelí.
Půllitr piva denně dokonce pomůže i proti rýmě a nachlazení. Podobně jako víno nebo zelený či černý čaj posílí i imunitní systém. Pivo má blahodárné účinky i pro ženy, které prochází klimakteriem. Zlatavý mok totiž obsahuje přírodní křemík, který při omezené spotřebě posiluje kosti a brání osteoporóze. Podle jiných vědců zase snižuje riziko vzniku Alzheimerovy nemoci.
I když pivo asi nebude zázračný všelék, jedna jeho sklenice denně se zdá být zdraví prospěšná.

Objev kostry dítěte, staré 3,3 milionu let
Kdo byl nejstarší předek člověka?

Antropologové našli v Etiopii zachovalou kostru dítěte stejného druhu, k jakému patřila i legendární Lucy (Australopithecus afarensis), objevená rovněž v Etiopii v roce 1974. Nový nález představuje nejzachovalejší pozůstatky, jaké se kdy podařilo odkrýt.
Vědci z Ústavu Maxe Plancka v německém Lipsku nalezli první kost u etiopské řeky Awash již v prosinci roku 2000. Jednalo se o tutéž oblast, ve které byla před 32 lety objevena první kostra tohoto druhu, který je považován za jednoho z nejstarších předků moderního člověka. Vědci se domnívají, že se tělo krátce po smrti říční proud stočil do klubíčka a záhy bylo zaplaveno usazeninami. Predátoři jej tak nestihli roztrhat a zbytky roztrousit po okolí.
Antropologové uvádějí, že kostra je minimálně z 50 % kompletní a napomůže odhalit mnohé zákonitosti z vývoje těchto primátů. Že se jedná o tříleté dítě, napověděla počítačová tomografie lebky, která ukázala zuby odpovídající právě tomuto věku. Objem mozkovny činí přibližně 330 krychlových centimetrů, což představuje asi 70 % objemu dospělých australopitéků. Zdá se tedy, že u tohoto druhu docházelo k pomalejšímu růstu mozku než u šimpanzů, kteří ve 3 letech věku dosahují 90 % konečné velikosti mozku (což nasvědčuje podobnost s člověkem).
Postavení dolních končetin ukazuje na to, že dítě chodilo nejčastěji po dvou, zatímco stavba ramenních kloubů a délka horních končetin napovídá, že dokázalo velmi obratně šplhat po stromech. Stejně tomu bylo i u Lucy.

Jak nenabourat jelena?
Mikrovlnné senzory jako prevence nehod

Některá americké státy se potýkají s nepříjemně častou příčinou dopravních nehod. V tamních lesích se to hemží zvěří, která silničnímu značení nevěnuje žádnou pozornost. Odborníci z Montany spočítali, že průměrná nehoda zapříčiněná například jelenem končí hmotnou škodou 7900 dolarů, losi mají na triku v průměru 17 100 dolarů a sobi dokonce 28 100 dolarů. V celých spojených státek se tak ročně vinou srážky se zvěří zabije 200 motoristů, více než 15 000 jich je zraněno a poškozeno je 300 000 vozidel.
Při takových škodách už se vyplatí investovat do speciálního systému, který by dokázal odhalit neukázněné paroháče a motoristy včas varovat. Díky kombinaci detekce infračervených vln, mikrovln a seizmického vlnění dokáží nyní panely umístěné v nebezpečných oblastech zobrazovat výstrahu a upozornit řidiče, aby snížili rychlost jízdy. Podle výsledků testů prováděných švýcarskými odborníky se frekvence srážek se zvěří v oblastech s instalovanými detektory snížila o 80 %.  Varovné panely mají být rozmístěny zatím jen na úsecích s vysokou nehodovostí.

Malé velké informace
Japonská Agentura pro výzkum vesmíru vypustila v září z kosmodromu Učinura satelit pro výzkum Slunce. Jeho hlavním úkolem bude sledování magnetických polí. Družice váží 900 kilogramů a společně ji sestrojili inženýři z Japonska, Velké Británie a USA.

Podmořský výzkum u indonéské Papuy odhalil 24 nových druhů ryb a paryb, 20 korálů a 8 garnátů. Nejzajímavějším objevem byl drobný druh žraloka, který ploutve namísto k plavání využívá k „chůzi“ po dně. Některé druhy žraloků (máčky) obývají mělké vody a většinu času tráví u dna prohledáváním usazenin, nicméně při chůzi byl žralok přistižen poprvé.

Podle výzkumů NASA každoročně zamrzne u severního pólu mnohem méně plochy než v minulosti. V letech 2005 a 2006 přibylo v zimních měsících o 6 % méně ledu, než kolik činil průměr z předchozích 26 let. Vědci to považují za jasný důkaz oteplování arktických oblastí. Na druhou stranu doufají, že takto silný výkyv by mohl být jen sezónní záležitostí.

V každé pohádce, kde se objevuje myš, si tento hlodavec rád zaleze do spíže, kde pak způsobí značnou spoušť v zásobách sýra. Realita je však jiná. Vědci z Manchesterské univerzity přišli na to, že si myši mnohem raději pochutnají na potravě, která obsahuje větší množství cukru, tedy například na obilí nebo na ovoci. Sýr se v jejich přirozeném prostředí nevyskytuje, a proto o něj myši nejeví nijak zvláštní zájem.

Vědci z Arizonské univerzity v Tusconu (USA) odhalily zajímavé hnízdní praktiky hýla mexického. Za běžných okolností klade hýl vajíčka se samičkami a samečky ve vyrovnaném poměru a nijak se nestará o to, v jakém pořadí se potomci budou klubat. Jakmile ale tělo matky ovlivní látky naznačující přítomnost nebezpečných parazitických roztočů, zcela změní taktiku. První přijdou na řadu samičky, které na sebe nalákají pozornost většiny nezvaných hostů, a teprve později se do relativního bezpečí rodí samečci. Hýl tímto způsobem dosáhne toho, že synové v zamořeném hnízdě stráví méně času a nájezd roztočů snáze přežijí.

Firma Siemens vyvinula zvukový senzor, který dokáže spustit airbagy až dvakrát rychleji než běžně řešené modely, jež zvládaly nafouknout polštáře do 30 milisekund. Využívá totiž zvukové vlny šířené pevnými materiály rychleji, než hlubší vibrace, využívané nárazovými a akceleračními senzory.

Britský podnikatel Richard Branson představil model malé lodě, určené pro vesmírnou turistiku. Vejde se do ní 6 cestujících a jeden pilot. Výlet k naší oběžné dráze, který zahrnuje i pět minut trvající stav beztíže, vyjde turisty v přepočtu přibližně na 5 milionů korun. Testovací lety mají začít příští rok a první zákazníky by měly lodě začít vozit v roce 2008.

V USA byl otevřen první komerční kosmodrom provozovaný nevládní organizací. Zprovoznění Spaceport Amerika v Novém Mexiku přišlo v přepočtu na 5 miliard korun a v září tu odstartoval i první zkušební let malé nákladní lodě. Skončil však nezdarem, když raketa SpaceLoft XL společnosti Aerospace, se ve výšce 12 200 m vychýlila z kurzu a následně spadla do pouště.

Francouzští lékaři poprvé v historii provedli chirurgický zákrok ve stavu bez tíže. Jednalo se o nenáročné odstranění tukové cysty na ruce dobrovolníka a zkušební operace proběhla ve speciálně upraveném Airbusu 300. Test měl ukázat, jakým způsobem se budou provádět zákroky za dlouhodobých kosmických letů.

V září bylo zprovozněno nejdelší podvodní elektrické spojení na světě. Jedná se o kabel dlouhý 270 km mez Tasmánií a Austrálií. Tasmánie vyrábí elektřinu z vodních elektráren a vzhledem k řídkému osídlení ji část nevyužije. Přebytky teď tedy mohou směřovat přímo do nenasytného Melbourne.

V září úspěšně proběhl desetidenní pobyt první vesmírné turistky v kosmu. Stala se jí čtyřicetiletá Američanka iránského původu Anousheh Ansari a za svůj luxusní výlet na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) ruskou kosmickou lodí Sojuz zaplatila, podobně jako její tři mužští předchůdci, v přepočtu přibližně půl miliardy korun.

Společnost Suzuki Motor představila invalidní vozík, který pohání metanolový palivový článek o objemu 4 litrů. Ten stroji vydrží na 40 km.

Stalo se
Před 232 lety, 6. prosince, byla u nás provedena reforma nižšího školství, která stanovila povinnou školní docházku pro děti mezi 6 a 12 lety a zavedla jednotný systém základních škol.
Před 219 lety, 17. prosince, se v Libochovicích na Litoměřicku narodil fyziolog, anatom a biolog Jan Evangelista Purkyně, který definoval buňku jako základní stavební jednotku živých organismů. Zemřel 28. 7. 1869.
Před 174 lety se 15. prosince ve francouzském Dejonu narodil inženýr a architekt Gustave Eiffel, autor pařížské Eiffelovy věže a spolutvůrce americké Sochy svobody. Zemřel 27. 12. 1923.
Před 147 lety, 21. listopadu, vyšla v Anglii kniha Charlese Darwina O původu druhů, v níž byla formulována evoluční teorie. K revoluční myšlence jej inspiroval několikatýdenní pobyt na Galapágách.
Před 84 lety, 26. listopadu, vstoupili britští archeologové Howard Carter a Lord Carnarvon jako první po 3000 letech do Tutanchamonovy hrobky v egyptském Údolí králů. Jednalo se tehdy o jedinou nevykradenou královskou hrobku.
Před 68 lety, 30. prosince byla u jihovýchodního pobřeží Afriky ulovena 60 kg těžká zvláštní ryba, později pojmenovaná jako latimerie podivná a zařazena mezi lalokoploutvé, do té doby skupiny dávno vymřelých ryb. Její druh je starý 65 milionů let.

Související články
Kvantové technologie zažívají boom. Spolu s ním také výrazně roste počet odborných publikací, které tuto technologii zkoumají. Od stostránkových článků přiznávajících, že algoritmy bude možné nasadit nejprve za 10 let, až po třístránkové zprávy oznamující zdařilou implementaci algoritmů, avšak s velmi omezenými výsledky. Jen málo odborných článků splňuje obojí, a tak je i pro řadu […]
Tomáš Jungwirth z Fyzikálního ústavu Akademie věd obdržel nejvyšší české vědecké ocenění – Národní cenu Česká hlava. Cena vyjadřuje uznání za celoživotní úspěšné a excelentní působení ve výzkumné, vývojové a inovační oblasti, zejména za výzkum spintroniky. Jungwirthův výzkum spintronických pamětí je zásadní pro vývoj procesorových čipů budoucnosti. Tradiční magnetické materiály, které dnes nacházíme i v […]
Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR našli během letoška čtyřicet nových sladkovodních virů, které napadají vodní mikroorganismy. První, který se jim podařilo izolovat a podrobně popsat, dostal jméno podle jihočeské metropole – Budvirus. Jedná se o takzvaný obří virus, který napadá jednobuněčné vodní řasy skrytěnky. Výzkumníci potvrdili, že tento virus má významnou roli v ekosystému, protože […]
Ostatní Zajímavosti 15.11.2024
Před objevem elektřiny trávili lidé noci ve tmě a potřebné činnosti vykonávali maximálně za svitu měsíce, ohně a později petrolejových lamp. Dnes je asi 80 % světové populace vystaveno večer vysoké úrovni umělé světelné záře. Podle vědců může mít toto nadměrné světelné znečištění negativní vliv na lidské zdraví, od špatného spánku po rakovinu prsu, mrtvici […]
Příroda Zajímavosti 14.11.2024
Díváte se na 10krát zvětšený zvláštní organismus, který se pohybuje na hranici mezi houbami, zvířaty a prvoky. Jde o rod Lamproderma a patří mezi pravé slizovky, obzvláště známé svými lesklými, kovově zbarvenými spory. Slizovky jsou záhadnými organismy, které překvapují nejen vědce, ale i amatérské biology. Patří do skupiny pravých slizovek, známé jako Myxomycetes, a rod […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz