Domů     Technika
TEHDY A TEĎ: Čím se měří čas nejpřesněji?
21.stoleti 17.11.2006

Čas je neodmyslitelnou součástí našeho světa. Lidé JEJ měli potřebu měřit od nepaměti. Základem měření času bylo poznání, že délka stínu, který vrhá předmět ozářený sluncem, se v průběhu dne mění.Čas je neodmyslitelnou součástí našeho světa. Lidé JEJ měli potřebu měřit od nepaměti. Základem měření času bylo poznání, že délka stínu, který vrhá předmět ozářený sluncem, se v průběhu dne mění.

Prvními měřidly času byly sluneční hodiny. Ty používali už staří Řekové a od nich je převzali Římané – při jednom vzájemném konfliktu se Římanům podařilo jedny ukořistit. Teprve až po sto letech zjistili, že u nich ukazují špatný čas, neboť jsou zkonstruovány pro jinou zeměpisnou šířku.
Sluneční hodiny jsou spolehlivé, ovšem jen do chvíle, dokud svítí Slunce. Proto začaly vznikat hodiny na Slunci nezávislé, přesýpací a vodní. Ve 13. století se pak objevily mechanické hodiny se závažím a o sto let později pak světlo světa spatřily i ručičky a ciferník. V 16. století obohatil Galileo Galilei hodiny i o kyvadlo.
Jednou z nejvýznamnějších postav historie časoměřičství byl Švýcar Edouard Heuer. Svoji hodinářskou dílnu založil v roce 1860 a po několika patentech ve svém oboru uvedl v roce 1916 na trh první stopky s přesností měření na 1/100 sekundy. Díky tomu se stal v následujících letech oficiálním časoměřičem všech významných sportovních událostí.
Čas pokročil, 1/100 sekundy již byla pro lidstvo příliš dlouhým časovým úsekem, a proto od roku 1966 začala firma Heuer vyrábět první miniaturní časomíru s přesností na 1/1000 sekundy. Přes tento vynález se propracovala, již pod novým názvem TAG Heuer, k oficiální časomíře Formule 1.
Současnost přinesla světu miniaturizaci a další zrychlení. Časoměřičský stroj z 60. let se vměstná do náramkových hodinek a jeho nástupce v americké formuli Indy dnes měří s přesností na 1/10 000 sekundy.
Nejpřesnější časomírou jsou atomární hodiny. Jako atomární oscilátor zde slouží molekuly čpavkového plynu, které mají konstantní kmity. Jejich odchylka od přesného času je téměř nepozorovatelná. Není bez zajímavosti, že Československo bylo třetím státem v Evropě, po Švýcarsku a SSSR, který měl v provozu tento přístroj vlastní konstrukce a výroby.

Další článek
Související články
Český národní pavilon na světové výstavě EXPO 2025 byl oficiálně otevřen veřejnosti a hned od začátku zaujal nejen svou architekturou, ale i pestrým programem. Významným bodem je účast středoškolského týmu LASAR, který představí inovativní řešení problematiky kosmického odpadu. Pavilon navržený studiem Apropos Architects je architektonickým skvostem, jehož dřevěná a skleněná konstrukce ve tvaru spirály symbolizuje […]
Technika 10.4.2025
V Brně vzniklo České polovodičové centrum, které propojí výzkum s průmyslem a pomůže nastartovat polovodičový ekosystém. Má ambici posílit nejen českou, ale i evropskou technologickou suverenitu. Nově otevřené České polovodičové centrum (Czech Semiconductor Centre – CSC) má za cíl propojit výzkumné instituce, univerzity a technologické firmy. Pomůže především malým podnikům a startupům s vývojem čipů, […]
Technika 10.4.2025
Společnost Toyota Engineering Society začala loni pracovat na sférickém mobilním zařízení, které bude schopné přepravovat lidi v průhledné kulaté kapsli. Po čtyřech měsících vývoje představila funkční prototyp. Připomíná mobilní kapsli, kterou se pohybovali návštěvníci parku dinosaurů ve filmu Jurský svět. Vozidlo funguje na stejném principu jako kolo pro křečky. Na vnitřní straně koule jsou položeny […]
Tým z laboratoře CAPADS na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze provedl průlomové měření v oblasti intenzitní optické interferometrie, která je zásadní pro přesné měření směrů a vzdáleností ve vesmíru. Zlepšení v přesnosti by mohlo dosáhnout až několika řádů a výrazně přispět k hlubšímu pochopení kosmických struktur a jevů. Výzkum týmu se zaměřil na tzv. Hanbury […]
Může technologie zrušit smrt, jak ji známe? Možná ano. Uchování mozku by podle jednoho mladého australského vědce mohlo být možnou cestou k tomu, aby lidstvo překonalo své největší biologicky dané omezení. V roce 1918 bylo Elizabeth Hughes Gossettové jedenáct let. Místo, aby si hrála s jinými dětmi, pomalu umírala. Lékaři jí totiž diagnostikovali diabetes 1. […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz