Domů     Historie
Jak vymřeli dinosauři? Další teorie o dopadu meteoritu
21.stoleti 18.5.2007

Co způsobilo vymírání na konci druhohor? Byl to meteorit, sopečná činnost, nebo jen obyčejný vývoj ekosystému, který v určitý okamžik přestal nahrávat přerostlým ještěrkám a dal příležitost menším druhům?Co způsobilo vymírání na konci druhohor? Byl to meteorit, sopečná činnost, nebo jen obyčejný vývoj ekosystému, který v určitý okamžik přestal nahrávat přerostlým ještěrkám a dal příležitost menším druhům?

Teorií o konci obřích plazů ovládajících druhohorní Zemi je několik. Asi nejvíce propíranou je ta o obrovském meteoritu, který před 65 miliony let spadl na území dnešního Mexika. Způsobil zemětřesení, tsunami, požáry a vlivem množství zplodin uvolněných do atmosféry i výrazné změny klimatu. Nejnovější výzkumy geologických vrstev však napovídají, že mexický meteorit v tom prsty moc mít nemohl. Přinejmenším na všechny ty katastrofy nebyl úplně sám.

Mnohem silnější výbuch
Stáří obřího kráteru pod mexickým městem Chicxulub, vytvořeného dopadem meteoritu, se dlouhá léta odhadovalo na 65 milionů let, tedy období, kdy vymřeli dinosauři. Někteří paleontologové si obě události dávali do spojitostí, a tak se ze spadlého kusu vesmírné horniny stala pravděpodobná příčina druhohorních změn globálního ekosystému.
Průměr meteoritu je odhadován na 10 km a při svém dopadu měl uvolnit přibližne 500 zettajoulů (5 .1023), což odpovídá výbuchu 100 teratun TNT. Jen pro srovnání s tím, co dokáže napáchat člověk, se sluší uvést, že nejsilnější nálož, tzv. Carská bomba (atomová bomba, kterou v roce 1961 tehdejší Sovětský svaz otestoval v Arktickém moři), měla sílu pouze 50 megatun TNT. Dopad mexického meteoritu byl tedy 20 000krát silnější.

Bylo meteoritů více?
Odhady geologů uváděly, že tento náraz pravděpodobně spustil řadu obřích tsunami po celé planetě a do ovzduší uvolnil obrovské množství pevných částic. To mělo za následek výrazné klimatické změny. Oblak prachu a sazí měl způsobit výrazné zastínění a s tím spojené ochlazení planety.
V posledních letech však vyšlo najevo, že kromě mexického kráteru se na Zemi vyskytuje několik dalších, které spadají do stejného období. Vědci tedy začali uvažovat o tom, že vymření dinosaurů neměl na svědomí jediný meteorit, ale hned několik kosmických „dárečků“. Jako příklad lze uvést kráter Silverpit ve Velké Británii či ukrajinský kráter Boltyš.

Opakované bombardování
Nejnovější výzkumy amerických, švýcarských a německých paleontologů však ukazují na něco zcela jiného. Podle nich měl meteorit do Mexika spadnout o stovky tisíc let dříve, než dinosauři přenechali naši planetu savcům, a jeho vliv údajně nebyl tak výrazný, jak se původně předpokládalo. Společně s ním dopadlo na planetu několik dalších meteoritů a vše měla navíc doprovázet zvýšená sopečná aktivita.
Přesto před 65,5 miliony let odstartovaly klimatické změny, které „nalomily“ dosavadní pozemský řád a pravděpodobně byly nezbytnou podmínkou pro to, aby se dinosauři stáhli ze scény. Započaté dílo pak měl podle této teorie dokonat dopad dalšího obřího meteoritu v období před 65 miliony let. Kráter po něm se však dosud nepodařilo objevit.

Radioaktivní dinosauři
Kromě tradičních názorů na vymření dinosaurů se občas objeví některé, na první pohled až bizarní teorie. Jedna z těch zajímavějších a zároveň vcelku uvěřitelných počítá s vlivem kosmického záření. Fyzik Juan Collar z Kolumbie v Jižní Karolíně vyslovil domněnku, že každých 100 milionů let se do vzdálenosti 20 světelných let od naší planety rozpadne nějaká hvězda. Při výbuchu se uvolní částice, které pak při kontaktu s pevnou hmotou uvolňují velké množství záření, schopného poškodit genetickou informaci. Organismy na konci jury podle něj měli tu smůlu, že existovaly zrovna v době, kdy na naši planetu dorazily neutrina z vybuchlé hvězdy, a v důsledku toho podlehly dědičných poruchám a zhoubnému bujení.

Jak se to seběhlo?
Před 65,5 miliony let

Do naší sluneční soustavy pronikl roj meteoritů a několik z nich si přitáhla i planeta Země. Byli mezi nimi i obři, kteří po sobě zanechali krátery v Mexiku, Silverpit ve Velké Británii a ukrajinský kráter Boltyš. V té době tady panovalo mírné podnebí, víceméně srovnatelné s tím, jaké známe dnes. Samotný dopad meteoritů ale nevyvolal téměř žádné okamžité změny. Potvrdily to nedávné paleontologické studie, které prokázaly stejný výskyt mikrofosílií (zkamenělin drobných mořských živočichů) v geologických vrstvách, časovaných před i po dopadu meteoritu.

Do 30 000 let poté
Obrovské množství energie, uvolněné při dopadu, však pravděpodobně mohlo hrát roli ve spuštění vlny zemětřesení a nebývale silné sopečné činnosti na indické Dekkánské planině. Geologické výzkumy v roce 2005 ukázaly, že se tu na konci jury, tedy v období vymření dinosaurů, rozkládalo čedičové pole o rozloze 1 500 000 čtverečních kilometrů (polovina dnešního Indického poloostrova). Čedič z hlubin Země nevytéká ale jen tak, doprovází ho obrovské množství oxidu uhličitého, metanu a dalších skleníkových plynů. Toto obrovské množství horniny se přitom stačilo vylít za pouhých 30 000 let, což je geologického hlediska opravdu krátký časový úsek. Zvýšení koncentrace oxidu uhličitého a metanu v atmosféře muselo několikanásobně přesáhnout snažení dnešní průmyslové civilizace. Navíc se do ovzduší dostalo i velké množství popílku a sazí, které po dopadu zpět na zem dusilo vegetaci a všechno živé.

Do 150 000 let poté
Skleníkové plyny i částečné zatemnění povrchu Země spadaným popílkem a sazemi vedlo k silnému globálnímu zvýšení teplot. Na souši to bylo kolem 7 – 8oC a oceány se prohřály i do značných hloubek o 3 – 4oC. Zvýšení teploty se navíc odehrálo velmi rychle, v průběhu 20 000 let. Tropické počasí pak na Zemi vydrželo po dalších 100 000 let. Podle výzkumů fosilií se mořské organismy zvýšení teploty svého okolí přizpůsobily tím, že zmenšily svou velikost a zvýšily počet svých potomků. Při větší úmrtnosti tak měli větší šanci, že své geny předají dalším generacím. Tento proces je bohužel doložen jen u menších fosilií, protože nálezy koster dinosaurů jsou spíše vzácností a pro vyhodnocení vývoje v průběhu několika desítek tisíc let jich není dost.

Do 200 000 let poté
Po odeznění skleníkového efektu se Země začala ochlazovat zpět na svou původní teplotu. Pro většinu druhů to znamenalo značné ztížení životních podmínek a s tím spojené pomalé snižování početnosti populace. Jen vliv klimatických změn mohl pro mnohé tropické druhy znamenat, že se dostaly na okraj vyhubení. A právě v tento kritický okamžik, podle nejnovější teorie, dopadl na Zemi další meteorit, ještě větší než 10kilometrový kolos z Mexika. Při dopadu ze mělo uvolnit obrovské množství prachu, které na dlouhou dobu zcela zastínilo Zemi a ještě více urychlilo ochlazování. Velké množství organismů nemělo dostatek času se přizpůsobit, a tak pro ně ochlazení znamenalo konec. Stopy po dopadu druhého meteoritu však vědci ještě stále marně hledají. Hlavním kandidátem je Šiva v indickém Dekkánu, u něhož ale zatím není zcela potvrzeno, že se opravdu jedná o kráter vytvořený meteroritem.

Předchozí článek
Související články
Historie 10.11.2026
V průběhu 2. světové války uvízlo v náruči nesmiřitelného živlu mnoho plavidel. Rozlehlé „pohřebiště“ představuje oblast Tichomoří, kde sváděly tuhé boje spojenecké síly s námořníky země vycházejícího slunce. Na dně tu leží bitevní lodě Spojených států amerických, Velké Británie, Austrálie nebo Japonska. Ty se staly pomyslnou rakví pro tisíce vojáků, kteří zde zahynuli. Žádnou úctu […]
Jak se sem ty nádoby dostaly? To je záhada! Anebo ne? Keramické amfory, „utopené“ poblíž tureckého ostrova, jednoduše vydržely déle než dřevo lodi, která je kdysi převážela. Po dlouhých tisíciletích zůstaly z plavidla jen kotvy a nádoby, v nichž byl uložen náklad. Od doby, kdy člověk vyplul na moře, šlo bezpočet lodí, člunů či parníků […]
Poušť rozhodně není místem, které by si většina lidí vybrala k životu. Nicméně existují oblasti s vyprahlou zemí, jež se dočkaly osídlení. Už v pravěku někteří naši předkové „zakotvili“ v pouštních regionech. Klíčová pro výběr správné lokality nebyla přitom jen přítomnost vody V rámci studie, zveřejněné v prestižním časopise Nature, se otázkou zásadních podmínek dávného osídlení […]
Současnou popkulturou mají lidé do jisté míry deformovanou představu o náboženství Vikingů, respektive o severském náboženství. To se začalo formovat už stovky let před naším letopočtem, a i když ho postupem času nahradilo křesťanství, rozhodně nebylo zapomenuto. Ve složitém systému tamní mytologie patří k nejvýznamnějším postavám bůh Ódin, označovaný také jako Woden. Dalo by se […]
Historie Zajímavosti 30.10.2026
Jedno z nejslavnějších děl světového malířství, Hvězdná noc od Vincenta van Gogha, v sobě možná ukrývá mnohem větší vědeckou přesnost, než se dosud předpokládalo. Nová vědecká studie publikovaná v odborném časopise Scientific Reports přichází s fascinujícím zjištěním: uspořádání hvězd a nebeských těles na plátně odpovídá reálné podobě noční oblohy z 22. července 1889. Vincent van […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Proč si muži a ženy zapínají oblečení jinak? Za všechno údajně může ješitný Napoleon!
epochaplus.cz
Proč si muži a ženy zapínají oblečení jinak? Za všechno údajně může ješitný Napoleon!
Vezmete do ruky pánskou košili a knoflíčky má na pravé straně. Sáhnete po dámské halence a najednou je všechno obráceně. Náhoda? Módní rozmar? Nebo snad tajné spiknutí krejčích, kteří chtějí lidstvu komplikovat život? Důvod sahá hluboko do historie a nabízí hned několik překvapivých vysvětlení. Jedno z nich dokonce posílá do hry samotného Napoleona I. Bonaparta!
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
historyplus.cz
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
Pravému křídlu Karlovy armády se podařilo narušit britské linie. Vzbouřenci toho ale nedokážou využít, jejich levé křídlo kvůli bažinatému terénu postupuje jen velmi pomalu. Britové přisunou na ohrožený úsek bojiště posily a vrhnou se do rozhodujícího protiútoku… Vrátit Stuartovce na britský trůn chtěli už v roce 1715, jejich povstání ale skončilo neúspěchem. Znovu to jakobité,
Kam zmizelo bohatství mocných Rožmberků? Knihovnu ukradli Švédové
enigmaplus.cz
Kam zmizelo bohatství mocných Rožmberků? Knihovnu ukradli Švédové
Zlato ukryté ve sklepeních, truhlice plné drahokamů a tajné chodby, které údajně vedou k pohádkovému bohatství. Rožmberkové patří k nejmocnějším a nejmajetnějším českým šlechtickým rodům a jejich záni
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
Hrad v Litoměřicích připravil den plný vánoční inspirace, tradičních řemeslných výrobků, originálních dekorací a drobných dárků pro vaše blízké. Chybět nebudou ani pekařské a cukrářské dobroty, voňavé pochutiny a pestrý doprovodný program. Na své si přijdou také děti, pro které budou připraveny tvořivé dílničky s vánoční tématikou a setkání se živými zvířátky. Můžete se přihlásit
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz