Domů     Příroda
KROK ZA KROKEM: Největší roste v Bosně
21.stoleti 18.5.2007

Jedle bělokorá (Abies alba) je vysoký statný jehličnatý strom (dorůstá výšky až 65 m) s pyramidální až válcovitou korunou na vrcholu zploštělou (tzv. čapí hnízdo) a válcovitým rovným kmenem o průměru až 2 m. Kůru má hladkou, většinou světle šedivou, ve stáří tmavší. Dožívá se 300 – 600 let.Jedle bělokorá (Abies alba) je vysoký statný jehličnatý strom (dorůstá výšky až 65 m) s pyramidální až válcovitou korunou na vrcholu zploštělou (tzv. čapí hnízdo) a válcovitým rovným kmenem o průměru až 2 m. Kůru má hladkou, většinou světle šedivou, ve stáří tmavší. Dožívá se 300 - 600 let.

Ploché jehlice mají uspořádané ve dvou řadách. Jsou 18 – 30 mm dlouhé, asi 2 mm široké, na líci tmavě zelené, lesklé s rýhou. Na rubu mají 2 světlé pruhy. 
Největším žijícím evropským stromem je 65 m vysoká jedle bělokorá, rostoucí v pralese Peručica v národním parku Sutjeska v Bosně při hranicích s Černou horou.
U nás dříve tvořila kolem 18 % skladby přirozených lesů ale byla většinou nahrazena smrkem a dnes je zastoupena pouze 1 %, tedy jen každý stý strom v našich lesích je jedle bělokorá. Její souvislejší rozšíření začíná v západním předhůří Alp ve východní Francii a v pohořích Jura, Vogézy a německém Černém lese. Hranice jejího rozšíření je limitována vlhkostí a citlivostí vůči pozdním mrazům. Je také velmi citlivá na znečištěné ovzduší (především oxidy síry).
Kvete v dubnu až květnu. Zelenožluté samčí šištice jsou dlouhé 2 cm a 0,6 cm široké a nejčastěji je najdeme na okrajích střední až dolní části koruny, naspodu loňských výhonů. Samičí šištice bývají 2,5 – 4,5 cm dlouhé a 1-1,5 cm široké, zelenožluté až červené, a rostou hlavně na konci loňských výhonů na vrcholu koruny. Šišky (10 – 18 x 3-5 cm) má jedle vzpřímené. Než dozrají (dozrávají prvním rokem během září) jsou nazelenalé až namodralé, po dozrání pak hnědé. Leskle hnědé semeno asymetrického tvaru je 7 – 10 mm dlouhé, tříhranné.
Semena klíčí nadzemně, to znamená, že po upevnění kořínků v půdě prorážejí dělohy na povrch a v podobě klíčních (děložních) lístků se zezelenají. Poté začínají fotosyntézou vyrábět potravu.
Semenáčky jedle rostou velmi pomalu. Stromek odrůstající pod mateřským porostem dosáhne výšky 130 cm ve věku 21 až 60 let.

Předchozí článek
Další článek
Související články
Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR našli během letoška čtyřicet nových sladkovodních virů, které napadají vodní mikroorganismy. První, který se jim podařilo izolovat a podrobně popsat, dostal jméno podle jihočeské metropole – Budvirus. Jedná se o takzvaný obří virus, který napadá jednobuněčné vodní řasy skrytěnky. Výzkumníci potvrdili, že tento virus má významnou roli v ekosystému, protože […]
Ostatní Příroda 21.11.2024
Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR společně s portugalskými odborníky odlovili dvě dosud největší ryby, které byly kdy uloveny ve sladkých vodách Portugalska. Jednalo se o sumce velké, z nichž jeden měřil 222 cm a vážil 76,5 kg a druhý měl 228 cm a 91,5 kg. Sumec velký (Silurus glanis) je přitom ve vodách  jižní Evropy […]
Ostatní Příroda 20.11.2024
Když u břehů Mauriciu poprvé přistála evropská loď, námořníci se mohli potrhat smíchy: Jídlo jim tam chodilo samo naproti! Ptáci velcí jako krocani se dali bezelstně ubíjet, neutíkali a svá vejce nechávali ležet na zemi. Tím blbounu nejapnému začaly odtikávat hodiny – o století později už jako druh neexistoval. Nejbližším žijícím příbuzným doda zůstává holub […]
Ostatní Příroda 19.11.2024
Mořští biologové strávili 20 let zkoumáním hlubokomořského tvora, kterého pojmenovali Bathydevius caudactylus, aby nyní potvrdili, že se jedná o zcela nový, dosud neobjevený druh. Mořský plž, obývající hlubiny východního severního Tichého oceánu, připomíná průhlednou kapuci a jako ochranu před predátory využívá bioluminiscenci. Na rozdíl od běžných mořských plžů, kteří žijí na mořském dně případně u […]
Jsou pouhým okem neviditelné, bez chuti a bez zápachu. Nemáte šanci je v jídle postřehnout, přitom jde o vysoce nebezpečné karcinogeny. Z přírody se vymýtit nedají. Jistou naději ale dávají výzkumy biologických metod boje proti plísním, které aflatoxiny tvoří. Počátkem 60. let minulého století postihla britské chovatele drůbeže nečekaná rána. Ve velkém jim hynuly především krůty. Vypadalo to […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz