Kam míří kontinenty?

Jen těžko lze se stoprocentní jistotou odhadovat, jak bude vypadat rozložení kontinentů na Zemi ve vzdálené budoucnosti.Jen těžko lze se stoprocentní jistotou odhadovat, jak bude vypadat rozložení kontinentů na Zemi ve vzdálené budoucnosti.

Některé scénáře ale přece jen existují. Nejspíš se za nějakých 250 miliónů let téměř všechny světadíly spojí do jednoho superkontinentu „Pangea Ultima“. Ostatně, s podobným kontinentem má Země už svou zkušenost, existoval na ní již před 300 miliony let.

Před 300 miliony letyKontinenty tvoří obrovskou pevninskou masu, složenou ze severního superkontinentu Pangea a jižního Gondwana. Oba obklopoval jednotný superoceán Pantalasa. Podle některých teorií však Gondwana vznikla až rozlomením Pangey.

Tak společně s Gondwanou měla ještě vzniknout Laurasie. Gondwana dala později vzniknout Jižní Americe, Austrálii, Africe, Indii a Antarktidě, Laurasie pak severní Americe, Evropě a Asii.

SoučasnostDno oceánu se na středoatlantickém hřbetu neustále rozšiřuje. Znamená to, že každým rokem je Atlantik širší o 3,6 centimetru. Letecké společnosti asi větší vzdálenost mezi New Yorkem a Prahou zatím nezaznamenají, ale tento jev je trvalý, takže vzdálenost mezi oběma městy se pomalu ale jistě zvětšuje.

Podobný proces probíhá i ve východním Pacifiku.

Za 50 milionů letAtlantský a Indiánský oceán jsou rozevřené. Afrika narazila do Evropy a Středního východu, čímž postupně zaniká Rudé a Středozemní moře. Vzniká masa rotuje po směru hodinových ručiček.

Britům, pokud ještě nějací budou, se tak podaří dobýt severní pól, aniž by vytáhli paty z domova. Naopak, obě Ameriky se otáčejí proti směru hodinových ručiček.

Austrálie postupně směřuje k jihovýchodní Asii, která jí jde naproti, k nárazu dojde asi na desáté rovnoběžce jižní šířky.

Za 250 milionů letVzniká superkontinent Pangea Ultima. V polárních krajích se střetly Afrika a Severní Amerika. Pro Atlantik to znamená, že po éře rozšiřovaní se stane uzavřeným mořem. Podobně dopadne i to, co zbylo z Indického oceánu, když se potká Patagonie a Indonésie.

Antarktida a Austrálie se setkají a jediným oceánem bude Tichý superoceán.

Jak vznikají hory?Zemská litosféra (pevný obal Země tvořený zemskou kůrou a nejsvrchnějšími vrstvami zemského pláště) je tvořena sedmi základními a mnoha menšími tektonickými deskami. Její tloušťka se pohybuje obvykle v rozpětí 70 – 100 km, extrémní hodnoty představují zhruba 2 km, kterých dosahuje na oceánské kůře, a 150 km, kterých dosahuje pod masívy horstev.

Desky plují po polotekuté vrstvě zemského pláště, astenosféře. Když se dvě litosférické desky pohybují proti sobě, nemohou se vyhnout srážce. Můžou pak nastat následující možnosti: Subdukce – jedna deska se začne podsouvat pod druhou (typická pro oceánsko-kontinentální rozhraníObdukce – oceánská deska se začne nasouvat na pevninskou deskuOrogeneze – dvě desky se zapříčí a nastane horotvorný proces .

Například pohoří Himaláje vzniklo tak, že Indická deska se zasunula pod EuroasijskouV místech, kde se desky stýkají a navzájem se podsunují či nadsunují jedna na druhou, bývá zemská kůra rozlámaná tak, že si zde magma, které je pod velkým tlakem, může najít cestu na zemský povrch.

Tak vzniká sopečná činnost.Na roztahování oceánů, tedy procesu, který momentálně probíhá třeba v Atlantiku, má pohyb tektonických desek rovněž zásadní vliv. V tomto případě se desky od sebe vzdalují, pro magma se tak uvolní prostor a může vzniknout nový oceánský hřbet.

Jeden takový roste ve východním Pacifiku rychlostí 32,2 centimetrů za rok. Pokud dvě desky plují vedle sebe a třou se, vzniká zemětřesení. Třením totiž vzniká velké množství energie, které se někde musí uvolnit.

To se často děje například v oblasti San Francisca.

Autor: Martin Janda
Rubriky:  Geologie
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Panda proti pandě

Panda proti pandě

Černobílé pandy jsou mezi zoology velice oblíbeným cílem a pozorování...
Katastrofa klepe na dveře

Katastrofa klepe na dveře

Scénář jako z katastrofického filmu? I to může hrozit,...
Kvůli kovům v rostlinách se spojí vědci z 30 zemí

Kvůli kovům v rostlinách se spojí...

Kovy v rostlinách – to je téma, které budou společně řešit...
Slunatec nádherný se náležitě představil

Slunatec nádherný se náležitě...

Ačkoliv měří sice jen něco málo přes 40 centimetrů a jeho hmotnost dosahuje...
Želvušky pod ochranou

Želvušky pod ochranou

Co do velikosti jsou bezobratlé želvušky (Tardigrada) skutečně malými tvory –...
Podařilo se jim poprvé získat DNA

Podařilo se jim poprvé získat DNA

Vědci mohou slavit, vůbec poprvé se jim totiž podařilo získat DNA hmyzu, jenž...
V lesích jižní Moravy je víc housenek než v tropech

V lesích jižní Moravy je víc...

Ubývání hmyzu je jedním z velkých ekologických problémů současnosti....
Čeští vědci varují: Kanál Dunaj-Odra-Labe je projektem plným rizik

Čeští vědci varují: Kanál...

Dva rektoři, dvanáct děkanů (včetně děkanů všech Přírodovědeckých fakult),...
Dobré zprávy z Austrálie: Tasmánských čertů ve volné přírodě přibývá

Dobré zprávy z Austrálie: Tasmánských...

Ďáblovi medvědovitému neboli tasmánskému čertovi zřejmě svítá na lepší časy....
Nezvaní hosté

Nezvaní hosté

Nejnovější vědecká zpráva varuje před rozšířením nepůvodních neboli invazivních...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Změňte pravidla! Dočkají se šachy nového kabátu?

Změňte pravidla! Dočkají se šachy...

Milujeme je už celá staletí, ovšem jejich kouzlo se prý nebezpečně vytrácí....
Když se lámou kosti

Když se lámou kosti

Mírný pád, lehký náraz nebo pouhé kýchnutí. Situace, které mohou skončit...
Setkání Jiřího z Poděbrad a Matyáše Korvína skončilo rvačkou šašků

Setkání Jiřího z Poděbrad a Matyáše...

„Potom v tom čase zjevil se nám bratr Paleček a my s ním rádi se seznámili, abychom...
Nový nízkonákladový depozitář v Čáslavi

Nový nízkonákladový depozitář v...

Ve čtvrtek 22. října byla v prostorách Národního zemědělského muzea v Čáslavi...
Bakterie v ústech nejen na obtíž

Bakterie v ústech nejen na obtíž

Pojem bakterie je vnímán obecně spíše negativně, avšak skupina vědců z...
Zabránil husitskému povstání v Brně královský šašek?

Zabránil husitskému povstání v Brně...

Aragonský král Martin I. přivítá šaška Borru 20. ledna 1440 ve své...
Šafrán: Kilo za čtvrt milionu!

Šafrán: Kilo za čtvrt milionu!

Máte navíc čtvrt milionu korun? Můžete si koupit nové auto nebo zhruba jeden...
Rumunské trovanty: Kameny, které rostou a množí se!

Rumunské trovanty: Kameny, které...

Když vznikly, byly velké pouhých pár milimetrů, teď měří až 10...
Měl Václav IV. na svém dvoře bratrova špiona?

Měl Václav IV. na svém dvoře...

„Velký podvodník,“ tak říká humanista Jan Dubravius (1486‒1553) o kouzelníkovi a...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.