Domů     Příroda
Kam míří kontinenty?
21.stoleti 18.5.2007

Jen těžko lze se stoprocentní jistotou odhadovat, jak bude vypadat rozložení kontinentů na Zemi ve vzdálené budoucnosti.Jen těžko lze se stoprocentní jistotou odhadovat, jak bude vypadat rozložení kontinentů na Zemi ve vzdálené budoucnosti.

Některé scénáře ale přece jen existují. Nejspíš se za nějakých 250 miliónů let téměř všechny světadíly spojí do jednoho superkontinentu „Pangea Ultima“. Ostatně, s podobným kontinentem má Země už svou zkušenost, existoval na ní již před 300 miliony let.

Před 300 miliony lety
Kontinenty tvoří obrovskou pevninskou masu, složenou ze severního superkontinentu Pangea a jižního Gondwana. Oba obklopoval jednotný superoceán Pantalasa. Podle některých teorií však Gondwana vznikla až rozlomením Pangey. Tak společně s Gondwanou měla ještě vzniknout Laurasie. Gondwana dala později vzniknout Jižní Americe, Austrálii, Africe, Indii a Antarktidě, Laurasie pak severní Americe, Evropě a Asii.

Současnost
Dno oceánu se na středoatlantickém hřbetu neustále rozšiřuje. Znamená to, že každým rokem je Atlantik širší o 3,6 centimetru. Letecké společnosti asi větší vzdálenost mezi New Yorkem a Prahou zatím nezaznamenají, ale tento jev je trvalý, takže vzdálenost mezi oběma městy se pomalu ale jistě zvětšuje. Podobný proces probíhá i ve východním Pacifiku.

Za 50 milionů let
Atlantský a Indiánský oceán jsou rozevřené. Afrika narazila do Evropy a Středního východu, čímž postupně zaniká Rudé a Středozemní moře. Vzniká masa rotuje po směru hodinových ručiček. Britům, pokud ještě nějací budou, se tak podaří dobýt severní pól, aniž by vytáhli paty z domova. Naopak, obě Ameriky se otáčejí proti směru hodinových ručiček. Austrálie postupně směřuje k jihovýchodní Asii, která jí jde naproti, k nárazu dojde asi na desáté rovnoběžce jižní šířky.

Za 250 milionů let
Vzniká superkontinent Pangea Ultima. V polárních krajích se střetly Afrika a Severní Amerika. Pro Atlantik to znamená, že po éře rozšiřovaní se stane uzavřeným mořem. Podobně dopadne i to, co zbylo z Indického oceánu, když se potká Patagonie a Indonésie. Antarktida a Austrálie se setkají a jediným oceánem bude Tichý superoceán.

Jak vznikají hory?
Zemská litosféra (pevný obal Země tvořený zemskou kůrou a nejsvrchnějšími vrstvami zemského pláště) je tvořena sedmi základními a mnoha menšími tektonickými deskami. Její tloušťka se pohybuje obvykle v rozpětí 70 – 100 km, extrémní hodnoty představují zhruba 2 km, kterých dosahuje na oceánské kůře, a 150 km, kterých dosahuje pod masívy horstev.
Desky plují po polotekuté vrstvě zemského pláště, astenosféře. Když se dvě litosférické desky pohybují proti sobě, nemohou se vyhnout srážce. Můžou pak nastat následující možnosti:
Subdukce – jedna deska se začne podsouvat pod druhou (typická pro oceánsko-kontinentální rozhraní
Obdukce – oceánská deska se začne nasouvat na pevninskou desku
Orogeneze – dvě desky se zapříčí a nastane horotvorný proces . Například pohoří Himaláje vzniklo tak, že Indická deska se zasunula pod Euroasijskou
V místech, kde se desky stýkají a navzájem se podsunují či nadsunují jedna na druhou, bývá zemská kůra rozlámaná tak, že si zde magma, které je pod velkým tlakem, může najít cestu na zemský povrch. Tak vzniká sopečná činnost.
Na roztahování oceánů, tedy procesu, který momentálně probíhá třeba v Atlantiku, má pohyb tektonických desek rovněž zásadní vliv. V tomto případě se desky od sebe vzdalují, pro magma se tak uvolní prostor a může vzniknout nový oceánský hřbet. Jeden takový roste ve východním Pacifiku rychlostí 32,2 centimetrů za rok.
Pokud dvě desky plují vedle sebe a třou se, vzniká zemětřesení. Třením totiž vzniká velké množství energie, které se někde musí uvolnit. To se často děje například v oblasti San Francisca.

Související články
Vědci nalezli v třetihorním baltském jantaru důkazy, že nejen vzhled hmyzu, ale také jeho chování je konzervováno desítky milionů let. Přibližně před 40 miliony let se termití pár druhu Electrotermes affinis zrovna věnoval námluvám, když uvízl v lepkavé pryskyřici stromu a navždy zůstal uvězněn ve zkamenělém jantaru. Tato dosud jediná známá fosilie páru termitů poskytla vědcům […]
Vysoká škola chemicko-technologická v Praze spustila nový bakalářský studijní program zaměřený na problematiku klimatických změn a minimalizaci jejich dopadů na společnost a přírodu. Program Omezování klimatických změn je navržen tak, aby ze studentů vyrostli skuteční experti připravení vyvíjet nové technologii a navrhovat udržitelné řízení zdrojů. Nový program nabízí unikátní kombinaci chemického, technologického a manažerského vzdělání, […]
Klíšťata rozhodně už dávno nejsou druhem, který by preferoval venkovské prostředí. Zlotřilí paraziti ovládli i města a jejich nebezpečnost se zde ještě zvýšila. V každém krajském městě sbírali vědci klíšťata v parcích a zjišťovali, nakolik jsou pro člověka nebezpečná. Nyní vyhodnotili výsledky za loňskou sezonu a vyplynulo z nich, že klíšťata v městských parcích jsou […]
V roce 1989 objevil dnes již zesnulý paleontolog Bill Mueller, spolu s amatérským sběratelem Emmettem Sheddem, ve formaci Cooper Canyon v severozápadním Texasu fosilie, které patřily novému druhu aetosaura, archosaurního plaza, který žil v období pozdního triasu (před 233 až 201 miliony let). Nepodařilo se jim však rozluštit jeho evoluční historii. Až nyní vědci přichází […]
Nejnáročnějším obdobím roku pro ptáky nebývá překvapivě zima, ale hnízdění. Během péče o mláďata zhubnou až o pětinu své váhy. A to je pak ještě čeká energeticky podobně náročné přepeřování.   Odborných studií, které by se zabývaly celoročním krmení ptáků, není mnoho. Navíc si často protiřečí nebo již nejsou aktuální. V zásadě ale převažuje doporučení krmit […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz