Domů     Příroda
Kam míří kontinenty?
21.stoleti 18.5.2007

Jen těžko lze se stoprocentní jistotou odhadovat, jak bude vypadat rozložení kontinentů na Zemi ve vzdálené budoucnosti.Jen těžko lze se stoprocentní jistotou odhadovat, jak bude vypadat rozložení kontinentů na Zemi ve vzdálené budoucnosti.

Některé scénáře ale přece jen existují. Nejspíš se za nějakých 250 miliónů let téměř všechny světadíly spojí do jednoho superkontinentu „Pangea Ultima“. Ostatně, s podobným kontinentem má Země už svou zkušenost, existoval na ní již před 300 miliony let.

Před 300 miliony lety
Kontinenty tvoří obrovskou pevninskou masu, složenou ze severního superkontinentu Pangea a jižního Gondwana. Oba obklopoval jednotný superoceán Pantalasa. Podle některých teorií však Gondwana vznikla až rozlomením Pangey. Tak společně s Gondwanou měla ještě vzniknout Laurasie. Gondwana dala později vzniknout Jižní Americe, Austrálii, Africe, Indii a Antarktidě, Laurasie pak severní Americe, Evropě a Asii.

Současnost
Dno oceánu se na středoatlantickém hřbetu neustále rozšiřuje. Znamená to, že každým rokem je Atlantik širší o 3,6 centimetru. Letecké společnosti asi větší vzdálenost mezi New Yorkem a Prahou zatím nezaznamenají, ale tento jev je trvalý, takže vzdálenost mezi oběma městy se pomalu ale jistě zvětšuje. Podobný proces probíhá i ve východním Pacifiku.

Za 50 milionů let
Atlantský a Indiánský oceán jsou rozevřené. Afrika narazila do Evropy a Středního východu, čímž postupně zaniká Rudé a Středozemní moře. Vzniká masa rotuje po směru hodinových ručiček. Britům, pokud ještě nějací budou, se tak podaří dobýt severní pól, aniž by vytáhli paty z domova. Naopak, obě Ameriky se otáčejí proti směru hodinových ručiček. Austrálie postupně směřuje k jihovýchodní Asii, která jí jde naproti, k nárazu dojde asi na desáté rovnoběžce jižní šířky.

Za 250 milionů let
Vzniká superkontinent Pangea Ultima. V polárních krajích se střetly Afrika a Severní Amerika. Pro Atlantik to znamená, že po éře rozšiřovaní se stane uzavřeným mořem. Podobně dopadne i to, co zbylo z Indického oceánu, když se potká Patagonie a Indonésie. Antarktida a Austrálie se setkají a jediným oceánem bude Tichý superoceán.

Jak vznikají hory?
Zemská litosféra (pevný obal Země tvořený zemskou kůrou a nejsvrchnějšími vrstvami zemského pláště) je tvořena sedmi základními a mnoha menšími tektonickými deskami. Její tloušťka se pohybuje obvykle v rozpětí 70 – 100 km, extrémní hodnoty představují zhruba 2 km, kterých dosahuje na oceánské kůře, a 150 km, kterých dosahuje pod masívy horstev.
Desky plují po polotekuté vrstvě zemského pláště, astenosféře. Když se dvě litosférické desky pohybují proti sobě, nemohou se vyhnout srážce. Můžou pak nastat následující možnosti:
Subdukce – jedna deska se začne podsouvat pod druhou (typická pro oceánsko-kontinentální rozhraní
Obdukce – oceánská deska se začne nasouvat na pevninskou desku
Orogeneze – dvě desky se zapříčí a nastane horotvorný proces . Například pohoří Himaláje vzniklo tak, že Indická deska se zasunula pod Euroasijskou
V místech, kde se desky stýkají a navzájem se podsunují či nadsunují jedna na druhou, bývá zemská kůra rozlámaná tak, že si zde magma, které je pod velkým tlakem, může najít cestu na zemský povrch. Tak vzniká sopečná činnost.
Na roztahování oceánů, tedy procesu, který momentálně probíhá třeba v Atlantiku, má pohyb tektonických desek rovněž zásadní vliv. V tomto případě se desky od sebe vzdalují, pro magma se tak uvolní prostor a může vzniknout nový oceánský hřbet. Jeden takový roste ve východním Pacifiku rychlostí 32,2 centimetrů za rok.
Pokud dvě desky plují vedle sebe a třou se, vzniká zemětřesení. Třením totiž vzniká velké množství energie, které se někde musí uvolnit. To se často děje například v oblasti San Francisca.

Související články
Pro řadu lidí je symbolem roztomilosti. Ale i to předoucí klubíčko pořád zůstává šelmou. A to takovou, že dokáže rozvrátit celé ekosystémy. Kočka domácí, domestikovaná forma kočky plavé, člověka doprovází už nějakých 8 000 let. Dnes jsou kočky společně se psy nejoblíbenějšími domácími mazly. Mezinárodní společnost pro ochranu zvířat (ISPA) odhaduje, že na světě žije […]
Globální oceán již více než rok každý den překonává své teplotní rekordy. Rok 2024 zatím pokračuje v trendu z roku 2023. Právě tehdy se vlna rekordů nastartovala a od té doby nezpomaluje. Podle údajů Copernicus Climate Change Service dosáhla v březnu letošního roku průměrná globální teplota povrchu moře nového měsíčního maxima 21,07 stupně Celsia. „Březen […]
Málokteří živočichové vyvolávají tak silný obdiv a zároveň odpor jako pavouci. Arachnofobií neboli abnormálním strachem z pavouků trpí až 6 % světové populace, častěji ženy než muži. Nutno však říci, že většina nejděsivějších věcí, které se o těchto osminohých členovcích tradují, jsou jen fámy! Řada lidí se domnívá, že je pavouci chtějí pokousat, a to […]
Bezmála tři století víme, že blesk je elektrický výboj. Stále ale není jasné, jak přesně vzniká, a není možné jej předpovědět. Přispět k vyřešení bouřkové hádanky by mohl model elektrizace oblačnosti, na jehož vývoji pracuje Jana Popová z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR. Většinou blesky vznikají v bouřkovém oblaku, který se nazývá cumulonimbus. Známe ho […]
Žijeme v době plastové jako generace „plastic people“, v barevném, naleštěném a nerozbitném. Zatímco z kdysi zázračného produktu se stal veřejný nepřítel číslo jedna, dnes ho bereme na milost. Plasty ale nejsou zlo. „Špatnou reklamu plastům dělají obalové výrobky s krátkou dobou použitelnosti, ale především lidské chování, jak s nimi nakládáme…“ řekl nám ředitel Ústavu makromolekulární chemie […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz