Výzkumu se zúčastnilo přes 690 studentů, mezi nimiž byli zástupci obou skupin. Výsledky ukázaly, že noční typy na rozdíl od ranních ptáčat trpí častěji depresí, mají horší kvalitu spánku, více holdují kouření, kávě i alkoholu.

„Noční ptáci jsou na tom ve všech směrech hůře. Mnohem více využívají různé podpůrné prostředky. Také tráví více času u počítače, naopak mnohem méně sportují,“ uvedla vedoucí výzkumu Denisa Janečková.  .

Na druhé straně spektra byla ranní ptáčata. U nich se ukázalo, že žijí podstatně zdravěji. Snaží se omezit konzumaci alkoholu na minimum, často sportují každý den a vyhýbají se kávě.

Noční typy také hůře usínají a spí kratší dobu, než by potřebovaly. Důsledkem pak mohou být sklony k depresím, podrážděnost a únava. „Spánek je jedna z nejdůležitějších potřeb, které člověk má. Současně ji nejvíce zanedbáváme.

Spánkový dluh se kumuluje, lidé už ho nestačí dohnat ani o víkendech,“ varuje Denisa Janečková.

Pro ranní typy je charakteristické probouzení se v časných hodinách. Vrchol jejich denní aktivity se pohybuje v rozmezí od 9 do 12 hodin, ke spánku uléhají mezi 21. až 23. hodinou. U večerních typů se denní harmonogram posouvá o několik hodin, nejaktivnější jsou tedy večer a v noci.

Podle Janečkové svůj chronotyp nemůžeme vědomě změnit, lidé jsou jen nuceni se dlouhodobě přizpůsobit požadavkům společnosti. „Musí se ale dost přemáhat. Je také otázka, zda všichni jedinci zařazení mezi ranní ptáčata či nevyhraněné k těmto chronotypům skutečně patří, nebo je to jen důsledek toho, že se chovají tak, jak jsou nuceni,“ doplnila Janečková.