Kaloni se orientují díky křídlům
Kaloni patřící k příbuzným netopýrů se v prostoru orientují zcela unikátním způsobem. Přišli na to izraelští biologové Yossi Yovel a Arjan Boonman z university v Tel Avivu, kteří prokázali, že k hrubé orientaci používají kaloni podobně jako netopýři odrazy zvuků. Jsou však o nižších kmitočtech a vyluzují je křídly. Dosud se soudilo, že tato zvířata užívají podobný…
Ve vzdálených galaxiích se našel vodík
Atomy vodíkového plynu v galaxiích vzdálených tři miliardy světelných let se podařilo najít australským astronomům. Podle autorů výzkumu jde o mimořádný nález. Vodíkový plyn je základním materiálem pro tvorbu nových hvězd, jakým je třeba naše Slunce. „Atomy vodíkového plynu jsou doslova palivem intenzivní hvězdotvorby. Jde o zásadní subjekt našeho zkoumání, pokud chceme porozumět tvorbě a…
Slovenští vědci odhalili příčinu arytmie
Slovenští vědci a jejich kolegové z univerzity v britském Cardiffu odhalili část struktury lidské bílkoviny, jejíž porucha vyvolává srdeční arytmie. Výsledek výzkumu má v budoucnu pomoci při léčbě vážných onemocnění srdce. Mezinárodní tým určil počáteční strukturu takzvaného ryanodinového receptoru (RyR2), který řídí přenos vápníku v srdci. „Narušení koloběhu vápníku v důsledku mutací lidského receptoru vede…
Češi vymysleli domácí test na rakovinu
S objevem domácího testu na rakovinu prostaty přišli brněnští vědci z Mendelovy univerzity. Tým vědců pod vedením profesora Reného Kizeka přes čtyři roky pracoval s aminokyselinou sarkosinem, která podle zjištění amerických vědců z roku 2009 funguje jako jeden z potenciálních ukazatelů onemocnění prostaty. „Analyzovali jsme vzorky více než pěti stovek pacientů a na základě toho jsme vyvinuli…
Slon africký brzy vyhyne. Kvůli pytlákům
Slon africký je zřejmě na pokraji vyhynutí, tvrdí to aspoň společnost Save The Elephants, podle níž jsou sloni ohroženi kvůli pytlákům a obchodníkům se slonovinou. Vyhynout by tak údajně mohli během jediné generace. Pytlácký lov slonů, ale také nosorožců v Africe se v posledních letech prudce rozšířil vinou silné poptávky po slonovině a rozích v Asii….
Češi zjistili, jak vznikl život
Život na Zemi nevznikl náhodou či nepřišel odjinud, ale umožnily jej podmínky, které na planetě způsobil náraz asteroidu. Naznačuje to studie českých vědců, kteří simulovali v laboratoři událost, jež před téměř čtyřmi miliardami let předcházela pravděpodobnému vzniku prvních živých forem na Zemi. Vědci získali za pomocí působení laseru na směs chemických látek odpovídajících tehdejším podmínkám…
Kdo vyčistí velkoměsta? Mravenci!
Mravenci patří podle většiny městských obyvatel k nevítaným společníkům. Podle nové studie North Carolina State University bychom si jich však měli vážit. Významně totiž přispívají k čištění městského prostoru od nejrůznějšího odpadu. „Spočítali jsme, že jen v oblasti ulic Brodway a West Street v New Yorku zkonzumují za rok více než jednu tunu odhozených potravin,“ uvedla vedoucí…
Nejlepší výběr článků každý den!
V Údolí ohrožené divočiny vznikla...
Operaci šedého zákalu je bezpečné...
Odkaz nenáviděného diktátora:...
Na léky nezapomínejte ani o letní...
Zážitek podobný Tour de France?...
Obratnou taktikou si Julius Caesar...
Práce na směny ničí paměť
Lidé, kteří pracují střídavě na noční a denní směny, vykazují prokazatelně horší paměť. Kromě toho mají i pomalejší reakce. Zjistili to vědci z univerzit ve francouzském Toulouse a britském Swansea, kteří podrobili testům více než tisícovku dobrovolníků. Příčinou je podle vědců narušení takzvaných vnitřních hodin, které v lidském organismu fungují. Poškozenou paměť lze podle výzkumu částečně…
Solární panely budou mnohem účinnější
Australští vědci dnes oznámili, že se jim podařil průlom ve zvýšení účinnosti solárních panelů. To, jak doufají, by časem mohlo vést k levnějším zdrojům obnovitelné energie. Jak uvedla Univerzita Nového Jižního Walesu, jako první na světě australští vědci dokázali přeměnit více než 40 procent dopadajícího slunečního světla na panely na elektřinu. „To je dosud nejvyšší…
Umění je starší, než jsme mysleli
Rytinu na povrchu mušle starou 430 až 540 tisíc let objevil vědec Stephen Munro z Australian National University. Vrypy musejí být tedy dílem člověka vzpřímeného (Homo erectus). „Přepíše to lidské dějiny. Je to poprvé, co jsme našli důkaz, že se Homo erectus choval tímto způsobem,“ uvedl Stephen Munro, který mušli objevil v depozitáři zkamenělin v Nizozemsku, kde…