Většina doposud objevených extrasolárních planet patří mezi plynné obry, kteří kolem své hvězdy obíhají v relativně malé vzdálenosti. S rozvojem pozorovací techniky se však stále častěji objevují i planety ve větších vzdálenostech, které mohou být menší a z pevného materiálu.
Evropská jižní observatoř ohlásila, že v soustavě červeného trpaslíka Gliese 581 (ve vzdálenosti 20,5 světelného roku od našeho systému) byla objevena planeta, která je 1,5krát větší než Země, tedy zhruba 19 000 km v průměru, a váží pětkrát více. Obíhá svou hvězdu ve vzdálenosti, která jí zaručuje střední teplotu mezi 0 a 40 stupni Celsia. Voda by se zde tedy mohla vyskytovat v kapalném skupenství a mohl by tu existovat život.
Astronomové však zároveň uznávají, že zatím mají jen velmi málo informací na to, aby mohli tvrdit, že tato planeta je obyvatelná, či dokonce na ní nějaký život existuje.
Proč se mění klima?
Nejnovější průzkum názorů na oteplování
Z letošního celosvětového sociologického průzkumu názorů na oteplování vyplývá, že změn klimatu se obává stále více lidí. Průzkum probíhal v 21 zemích na šesti kontinentech a jeho cílem bylo zjistit přístup světové populace ke klimatickým změnám. Uskutečnila jej agentura Synovate pro britský zpravodajský kanál BBC World.
Z výsledků průzkumu mimo jiné vyplývá, že více než dvě třetiny lidí na světě se obávají klimatických změn. Nejvíce znepokojeni jsou Brazilci (87 %), Španělé (87 %), Australané (84 %) a Jihoafričané (82 %). Právě v těchto státech se obyvatelé nejvíce snaží chovat ekologicky.
Největší podíl populace, která uvádí, že se vůbec neobává klimatických změn, je s nimi spokojena, připisuje změny přírodnímu cyklu nebo prostě nevěří, že se podnebí mění, vykázalo Polsko s 31 % a Rusko s 27 % spolu s 22 % Američanů a stejným počtem Indů.
Největší vinu dávají člověku Španělé (32 %) a Brazilci (31 %). Za hlavní příčinu změny klimatu je všeobecně považováno znečištění (23 %), v lidské zavinění (kácení stromů, odpad a navýšení celkové populace lidstva) věří 21 % lidí, spolu se zvýšením skleníkových plynů a globálním oteplováním (v obou případech v 10 %).
Kdy neřesti mohou pomoci?
Někdy je to zdravé
Nejnovější americká studie ukazuje, že mezi lidmi trpícími Parkinsonovou chorobou je méně kuřáků než mezi zdravou populací. Lékaři sbírali evidenci o tom, že kuřáci jsou k „Parkinsonovi“ náchylní méně než nekuřáci, již po několik desetiletí. Tabáku však nechtěli blahodárný vliv přiřknout, jelikož se zdálo, že odolnost je dána genetickou predispozicí.
Aby se snížila možnost, že výsledky u sledovaných osob budou zkresleny různorodostí genů, hodnotili se zvlášť členové jednotlivých rodin. Podle této studie je mezi postiženými o 40 % méně kuřáků než u jejich zdravých blízkých příbuzných.
Stejný podíl se týká i zvýšené konzumace kávy. Lékaři však upozorňují, že 40procentní snížení rizika propuknutí Parkinsonovy choroby ani zdaleka nevyrovná škodlivé důsledky kouření a častého popíjení kávy. Účinek potlačování této choroby připisují vědci stimulaci některých mozkových buněk k sekreci dopaminu (látka, která zajišťuje přenos nervových vzruchů) kofeinem a nikotinem, což zabraňuje jejich předčasnému odumírání.
Ostatky nepatří Janě z Arku!
O 800 let starší egyptská mumie
Francouzský zámek Chinon na Loiře se dlouho chlubil tím, že se v něm nacházejí pozůstatky Jany z Arku. Šlo o žebro a kůži, které měly být nalezeny pod hranicí, na níž byla Jana v roce 1431 Angličany upálena.
Francouzští experti tyto pozůstatky podrobně prozkoumali a došli k překvapujícímu zjištění. Metoda, při které byl použit radioaktivní uhlík C14, dokázala, že tkáň pochází již ze 3. století před naším letopočtem, a nemůže tedy v rozhodně patřit slavné Francouzce.
Jana z Arku, nebo též Panna Orleánská, bojovala v 15. století proti anglickému vojsku a získala si velkou popularitu. Zajali ji Burgunďané a za 10 000 liber ji prodali Angličanům. Ti ji v jejích 19 letech upálili.
Další rozbory nyní ukázaly, že pozůstatky zřejmě patří egyptské mumii. Ty se ve středověku používaly při výrobě léků.
Skleněný chodník nad Grand Canyonem
Odolá i tornádu?
Turisté, kteří navštíví americký Grand Canyon, si nyní mohou pohled do tohoto divu přírody vychutnat z nového úhlu. Ve výšce 1854 metrů je zde zavěšen skleněný most ve tvaru podkovy.
Stavba, která na první pohled působí velmi křehce a relativně dobře zapadá do okolní krajiny, patří mezi nejodolnější architektonické počiny světa. Bylo na ni spotřebováno 450 tun oceli a měla by vydržet i nápory případných tornád (až 150 km/h) nebo silných zemětřesení (až osm stupňů Richterovy stupnice).
Skywalk, jak je mostu přezdíváno, má nosnost 30 tun. Samotný chodník i dvoumetrová ochranná stěna jsou postaveny ze skla. Podlaha mostu má přitom tloušťku pouhých osm centimetrů. Návštěvníci tak mohou, při pohledu do téměř dvoukilometrové hloubky pod sebou, zažít příjemné adrenalinové mrazení v zádech. Stačí si jen koupit za 25 dolarů vstupenku a obout si speciální obuv, která zabraňuje ničení skleněné podlahy.
Jak přemýšlejí psi?
Za sušenku dokážou i improvizovat!
Etologové z Vídeňské univerzity připravili pokus, který odhalil, že psi jen slepě nekopírují pozorované cviky, ale dokážou se přizpůsobit aktuální situaci.
K pokusu byla použita dřevěná tyč, za kterou měl pes zatáhnout, aby dostal sušenku. Psí učitel předváděl svým čtyřnohým studentům, jak za tyč zatáhnout pomocí tlapy. Pokud při cviku ještě držel v zubech míček, psí žáci usoudili, že člověk „tlapu“ používá jen proto, že tyč nemůže stisknout zuby. V takovém případě pak sami za tyč tahali pohodlnějším způsobem za pomoci zubů. Tlapu používali jen ve chvíli, kdy „učitel“ tlačil na páku svou „tlapou“, aniž by v zubech cokoli držel.
Podle rakouských badatelů je takto sofistikované učení u psů velkým překvapením a mění pohled na to, jakým způsobem zvířata přistupují k řešení některých problémů.
Záhadná síla brzdí vesmírné sondy
Působí tam jiná fyzika?
Více než třicet let putují vesmírem sondy Pioneer 10 a Pioneer 11. Ze Země odstartovaly v roce 1972, respektive 1973. V současnosti se nacházejí již za hranicemi sluneční soustavy.
Vědci již několik let pozorují záhadný jev, který sondy brzdí a odkloňuje je z jejich původní dráhy. Může to být způsobeno samotnými sondami, ale také dosud neznámými fyzikálními jevy. Koneckonců, nikdo neví, zda mimo naši sluneční soustavu nenabírá fyzika zcela nových rozměrů.
Většina expertů je však přesvědčena, že „Pioneer anomálii“ lze vysvětlit nám známou fyzikou. Astrofyzik z Harvardské univerzity Irwin Shapiro tvrdí: „Vsadil bych bednu brusinkového džusu na to, že ,Pioneer anomálie´ bude mít vysvětlení v dimenzích dosud známé fyziky.“ Vědci očekávají, že rozluštění záhady bude známo nejpozději do roka.
Obrat v názoru na vliv oteplení
Bude méně hurikánů?
Většinou se setkáváme s názory, že vyšší teplota ovzduší způsobuje větší odpařování vody z oceánů a tím i zvýšení tepla uvolněného při kondenzaci vody ve vyšších vrstvách atmosféry. Ta pak slouží jako hnací síla pro vytváření hurikánů. Nový klimatický model ale ukazuje, že zvýšení teploty přinese i časté tzv. střihy větru (prudké změny rychlosti a směru proudění vzduchu), které tvorbu cyklon brzdí. Výsledkem by mělo být snížení jejich výskytu.
Poslední sezona, která byla na hurikány značně chudá (utvořilo se jich pouze 10), by údajně mohla tuto teorii podporovat.
Včelám nesvědčí mobily!
Pěstitelé mohou splakat nad výdělkem
Podivné vymírání včelstev zaznamenali ve větší míře chovatelé z Ameriky, ale nepříjemná situace se rozvíjí i v Evropě. Na včelách je přitom závislé opylení mnoha zemědělských plodin, a tak by se mohlo stát, že za pár desítek let nebudou mít pěstitelé co sklízet.
Včelaři se domnívají, že za vymíráním stojí záření z mobilů, které narušuje orientační schopnosti včel. Ty pak nemohou najít cestu domů a v úlu zůstává jen matka, hladové larvy a několik dělnic.
Vliv parazitů, chorob nebo pesticidů se nezdá být příliš přesvědčivý, protože v úlech nejsou nacházeni žádní nemocní a ani mrtví jedinci. V USA činí úbytek včelstev něco mezi 60–70 %, některé evropské země (např. Velká Británie, Portugalsko, Švýcarsko, Itálie) jsou na tom podobně.
Neekologické řešení ekologické krize
Povede kácení lesů k ochlazení planety?
Jeden z doposud nejkomplexnějších sestrojených klimatických modelů ukazuje, že masivní odlesnění zdaleka nemusí znamenat přikládání pod kotel. Ve vyšších zeměpisných šířkách by podle klimatologů odlesnění přineslo výrazné ochlazení, jelikož tmavší lesní porost by byl nahrazen bílým sněhem, který pohltí mnohem méně světla. V jižnějších částech zeměkoule by naopak ztráta vegetace přinesla nižší odpařování vody do atmosféry, tím i méně srážek a oteplení atmosféry.
Podle článku v americkém vědeckém časopise Proceedings of the National Academy of Sciences však přesto výsledný efekt odlesňovaní bude v roce 2010 v globálním měřítku znamenat snížení teploty o 0,3 stupně Celsia. Vinu nese především fakt, že ke kácení porostů dochází v největší míře v severních oblastech. Mnozí klimatologové nicméně s podobnými závěry nesouhlasí a poukazují především na to, že model nijak nebere v úvahu způsob vyzařování energie zpět do vesmíru. Do vědecké debaty se začala údajně vkrádat i anonymní obvinění autorů studie ze spolupráce s dřevařskými firmami.
Zoologové změnili názor!
Savci se vyvinuli dříve
Němečtí vědci nyní přinesli důkazy, že vyhynutí dinosaurů přišlo dávno poté, kdy populace savců začaly nabírat na síle. Až dosud zoologové vycházeli převážně z názoru, že po vyhynutí dinosaurů se uvolnilo místo pro savce, a ti díky tomu prožili evoluční boom.
Současné výzkumy ale napovídají, že většina vývojových větví savců byla v pokročilé fázi již v době, kdy neslavnému konci dinosaurů ještě nic nenasvědčovalo. Na základě analýz DNA a morfologie nalezených fosilií sestavili němečtí vědci evoluční superstrom 4510 ze všech dnešních 4554 popsaných druhů savců. Nejsilnější větvení se podle nich konalo před 91 miliony let, tedy o 26 milionů let dříve, než vyhynuli dinosauři. Další evoluční orgie se konaly před 50 miliony let a souvisely s vyhynutím starších typů savců.
Budou místo deštných lesů savany?
600 milionů lidí postihne hladomor!
Zpráva mezinárodního týmu klimatologů vypracovaná na zakázku OSN uvádí, že důsledky oteplování pocítí každý druhý člověk.Vědci uvádějí, že v následujících desetiletích postupně vymře až 30 % živočišných druhů, obyvatelstvo chudších oblastí se bude potýkat s hladomorem (postihne na 600 milionů lidí) a téměř polovina lidstva pocítí nedostatek pitné vody. Zvýší se frekvence výskytu ničivých záplav a vln veder.
Oteplování se nejvíce dotkne afrického kontinentu, kde vlivem sucha a záplav vyvolaných zvýšenou hladinou moře mohou zemědělci přijít až 8 % orné půdy.
Změny ale postihnou i další kontinenty. Část amazonských deštných lesů se změní v savany, Austrálie bude sužována suchem a požáry. V Evropě ohrozí zvýšená hladina moře pobřežní města, v Alpách roztají ledovce. Pozitivní dopad bude kupodivu mít oteplování na severu Evropy, kde se může rozšířit plocha orné půdy a posunout hranice zalesněných oblastí.
Malé velké informace
Argentinští genetici oznámili, že přivedli na svět 4 geneticky modifikované jalovice, jejichž mléko bude obsahovat lidský inzulín. Současný způsob produkce inzulínu je velmi nákladný (získává se z kultur geneticky pozměněných bakterií). Výroba z kravského mléka by tento hormon zlevnila až o 30 %. Vědci tvrdí, že na zásobení 1,5 milionu argentinských diabetiků jim bude stačit stádo 25 krav.
Američané objevili zkamenělé zbytky 300 milionů let starého pralesa. Ten se podle odhadů paleontologů rozkládal na ploše přibližně 100 čtverečních kilometrů (rozloha čtyř Orlických přehrad). Nález z uhelného dolu v americkém státě Illinois zahrnoval nebývale zachovalé kmeny, z nichž mnohé měly i listy. Ukázalo se, že jedny z nejstarších dřevin byly značně vyšší (kolem 30 metrů) a dnešním stromům i více podobné, než se dříve předpokládalo.
Vědci vyvinuli mýdlo, které má mít podobné účinky jako ranní káva. Mýdlo s názvem Shower Shock dodá do organismu tolik kofeinu jako dva šálky silné kávy. Jeho účinky se mají projevit už po pěti minutách. Shower shock má proti kávě i další výhodu – nezpůsobuje totiž žaludeční vředy a další problémy, které má za následek časté pití horké kávy nalačno.
Tradiční dubnový bostonský maraton si americká astronautka Sunita Williamsová zaběhla na tréninkovém pásu vesmírné stanice. Trať dlouhou 42 km zdolala ve slušném čase 4 hodiny 23 minut. Vesmírný sportovec musí být navíc k pásu připoután, aby se k němu po každém odrazu nemusel vracet přes celou kajutu.
Světoznámý britský vědec Stephen Hawking, který je upoután na invalidní vozík, si při několika manévrech Boeingu 727 vyzkoušel stav beztíže. Kromě toho, že mu simulace umožnila opoutat se od křesla, se tak připravoval na plánovaný let do vesmíru, který chce uskutečnit v roce 2009.
Australský vědec Lloyd Godson strávil 13 dní v kabině na dně moře. Původně plánoval přežít bez dodávek potravin i kyslíku, chtěl si vystačit pouze s produkcí zelených řas, které pěstoval. Stejně tak si i sám vyráběl elektřinu jízdou na rotopedu. Přestože se nakonec ukázalo, že by se bez doplnění potravin a vody neobešel, jeho pokus ukázal, že v budoucnu může člověk budovat nezávislá města pod hladinou moře.
Korejští vědci jako první na světě naklonovali vlka. Po předchozích zkušenostech se skandálem okolo lidských embryí jim vědecká obec příliš nevěřila, ale i pravost vlčích klonů potvrdila i nezávislá komise. Asiaté si tak tentokrát primát opravu zapíšou.
Někteří veteráni z války v zálivu mají pozměněný mozek. V důsledku těchto změn trpí poruchami paměti i myšlení. Magnetická rezonance ukázala, že mají o 5–6 % zmenšené dvě části mozku, odpovědné zejména za paměť a zpracování informací. Lékaři dávají vinu nadměrnému stresu a některým chemickým látkám, použitým jako zbraně hromadného ničení.
Na Bahamách byl úspěšně vyzkoušen robot, který dokáže rozpoznat volání velryb. Díky němu se velké lodě dokážou včas ohroženým kytovcům vyhnout. Přístroj se dokáže ponořit do hloubky až 200 metrů a disponuje bateriemi, které mu umožňují až měsíční provoz bez dobíjení energie.
Tým technologů z Nového Zélandu se letos chystá uskutečnit 15 000 km dlouhou cestu (10x irský Dublin – Praha) z antarktického pobřeží k jižnímu pólu bez pomoci klasických spalovacích motorů. Chtějí tak demonstrovat pokročilost alternativních technologií a možnost zbavit se závislosti na ropě.
Stalo se
Před 1144 lety 5. 7. 863 – na Velkou Moravu dorazili slovanští věrozvěsti Cyril a Metoděj. Vytvořili slovanské písmo hlaholici a staroslověnštinu prosadili jako bohoslužebný jazyk.
Před 650 lety 9. 7. 1357 – Karel IV. položil základní kámen Karlova mostu v Praze. Dokončen byl roku 1402 a jedná se o druhý nejstarší most v Čechách.
Před 214 lety 29. 6. 1793 – narodil se český lesník, vynálezce a spisovatel Josef Ressel, který vynalezl lodní šroub. Zemřel 10. 10. 1857.
Před 88 lety 2. 7. 1919 – byl odstartování první úspěšný přelet Atlantiku bez mezipřistání. Britské vzducholodi R 34 cesta trvala dva dny.
Před 30 lety 3. 7. 1977 – byla poprvé v historii použita magnetická rezonance (zobrazovací metoda) pro humánní vyšetření.
Před 14 lety 12. 7. 1993 – zemětřesení o síle 7,8 stupně Richterovy stupnice u japonského ostrova Hokkaido mělo za následek vlnu tsunami, která stála život 202 lidí.
Před 4 lety 28. 6. 2003 – v čínské Šanghaji byl uveden do provozu nejdelší obloukový most na světě. Jeho délka dosahuje 3900 metrů.
