Odborníci bijí na poplach: Stále víc lidí sužuje trvalá nespavost, oběti si vybírá už od čtyřicátníků. Trápení se spaním má 90 % obyvatel nad 60 let. Ještě závažnější je, že nespavost často signalizuje – jako splávek udice přítomnost ryby – velice pestrou mozaiku chorob. Vzniká bludný kruh, kdy nespavost nemusí být jen subjektivním pocitem, ale opravdovou nemocí.
„Spánek se řadí mezi tři nejdůležitější podmínky dobrého zdraví. Dalšími faktory je vhodná strava a zvládání stresu. Ovšem třeba 80% dospělých obyvatel USA nikdy nemluvilo o problémech se spánkem s lékařem,“ dozvědělo se 21. STOLETÍ od prof. MUDr. Karla Šonky, CSc., z Neurologické kliniky 1. Lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze 2.
Víte, jak spíte?
Spánek je útlumově-relaxační fáze činnosti organismu, při které se snižuje či přímo mizí funkčnost některých smyslů. Většinou se sníží i tělesná teplota, takže se před usnutím přikrýváme. Zpomaluje se dýchání, snižuje krevní tlak. Nelze se však domnívat, že člověk vypadá tak jako by měl umírat.
Světoznámý neurolog MUDr. František Koukolík, DrSc., primář oddělení patologie Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze, v této souvislosti pro 21. STOLETÍ upřesnil: „Zjednodušeně lze říci, že spánek je vysoce dynamický proces. Mozek jako celek nespí nikdy. Lze rozlišit dvě základní spánkové fáze. První se nazývá REM (od anglického rapid eye movement), při které dochází pod zavřenými víčky k rychlému pohybu očních bulv. Při této fázi se lidem také zdá většina snů. Tehdy spíme nejhlouběji, jsme doslova odpojeni od zevního prostředí, objevuje se tzv. spánková paralýza. Další základní fází je non-REM, která se dále dělí. O ní se donedávna tvrdilo, že je beze snů. Nejnovější poznatky však ukazují, že sny se vyskytují v obou fázích. V REM fázi jsou však nápadné, barevné, surrealistické, doprovázejí je známky sexuální excitace (vzrušení) , aniž by sny musely mít nutně erotický obsah. Za sny odpovídá velký počet různých oblastí mozkové kůry a rozsáhlé oblasti v hloubce mozku, zejména v mezimozku a mozkovém kmeni.“
Co se děje v mozku?
Ve spánkovém cyklu dělí specialisté fázi non-REM (NREM) do čtyř fází. V první (cca 5 % délky spánku), postupně usínáme nebo se probouzíme, přičemž nás někdo může snadno probudit. Vznikají aktivní mozkové vlny, které se postupně zpomalují ve druhé fázi (5-10 %). Ve 3. fázi (10-15% prospaného času) se spánek začíná prohlubovat, střídají se rychlé a pomalé mozkové vlny. Čtvrtou fázi (20 – 25 %) charakterizují pouze pomalé vlny, nedochází k žádným pohybům očí ani k žádné svalové aktivitě. Fáze REM a non – REM se v průběhu noci střídají
v pravidelných cyklech (5-6 krát); čím blíže k ránu se fáze REM prodlužuje.
Jednou z klíčových funkcí spánku je konsolidace paměti. Spánek, zejména v raném věku, se rozhodujícím způsobem podílí na vývoji mozku.
Nejnovější poznatky potvrzují hypotézu, že elektrofyziologicky zjistitelný spánek se objevil asi před 180 miliony roky, souběžně s vývojem ptáků a savců – současně se složitějším mozkem. Sloužil energetické úspoře v klidové fázi. REM fáze spánku přišla ještě o 50 milionů let později, takže chybí u obojživelníků, plazů a vývojově nejprimitivnějších savců – třeba přihlouplé ježury.
To u takového ptakopyska vědci už REM fázi objevili; upřesnili, že má časové rozpětí 6-8 hodin.
Nespavost dost varuje!
O nespavosti se hovoří, když doba usínání trvá více než 30 minut, anebo když se v průběhu noci objeví čtyři probuzení , která trvají déle než 3 minuty. (To je tedy dostatečně dlouho, abychom si uvědomili, že jsme vzhůru.) Obdobně časné ranní probuzení je definováno jako procitnutí dříve než hodinu před plánovanou dobou vstávání.
V mnoha případech je porucha spánku příznakem jiné poruchy – duševní nebo tělesné. U lidí, které užírá deprese, se nespavost projevuje v 65 %, v případě jejich hospitalizace se vyšplhá až na 90 procent. A jaké jiné choroby může nespavost prozrazovat? Není tajemstvím, že jde o časté močení, defekaci (celkové vyprazdňování), nepříjemné pocity v zažívacím traktu, poruchy dýchání, nepravidelnost srdeční frekvence. „Nespavost mohou vyvolávat i léky a jiné nemoci. Například roztroušená mozkomíšní skleróza je často provázena nekvalitním nočním spánkem a denní únavností, případně spavostí,“ vysvětlil prof. Šonka. Vlezlou noční bolestí je migréna, kterou někdy vyvolává nedostatek spánku. Trápení přinášejí i bolesti zad a kořenové bolestivé syndromy – ischias.
Všechno je individuální
Normální dospělý člověk prospí asi třetinu života, průměrně 25 let. Délka je individuální, bývá neúměrná věku. Obecně se uvádí 7–8 hodin, ovšem záleží na jedinci. Např. Napoleon Bonaparte prý spal pouhé 4 hodiny. Při pokusech na psech a kočkách odpírání spánku a opakované buzení vedlo po asi patnácti dnech ke smrti. Bohužel, dlouhodobý deficit spánku se stal i moderní metodou mučení lidí, protože vede k psychickým problémům, namnoze nevratným.
Ostatně i my z vlastní zkušenostmi víme, že když se pořádně nevyspíme, jsme unavení, nevrlí, špatně se soustřeďujeme na různé činnosti. Musíme si uvědomit, že v průběhu spánku měníme polohu. Nerotujeme sice rychle jako ventilátor, ale přesto se zdravý dospělec nakonec za noc přetočí až 45krát. Také na to musíme vydávat energii.
Nespavost a poruchy spánku (včetně mikrospánku) jsou viníky 35 – 50 % různých dopravních nehod. Nespavost třikrát zvyšuje počet případů bolestí hlavy, dvakrát bolesti krku a zad. Nespavci mají čtyřikrát vyšší riziko vzniku deprese a úzkostných stavů i velké riziko abúzu (nadměrného požívání) alkoholu, léků, drog. Velmi nepříjemnou společnicí (zejména u žen) bývá migréna – záchvatovitá bolest hlavy, obvykle doprovázená nevolností, zvracením a psychickými příznaky. Známe podobu, jakoby nám v polovině hlavy bušili kladívky nesčetní trpaslíci, což vyvolává i poruchy zraku, závratě.
Mnozí jedinci si nuceně probdělé noční chvíle krátí konzumací potravin z lednice, takže velice přibírají na váze. Někteří badatelé v této souvislosti vyvozují závěr, že člověk, který dobře spí, netloustne.
Nemysleme hned na nejhorší…
Občasné problémy se spaním by však neměly být důvodem obav ze zákeřného onemocnění. Odborníci nás ubezpečí, že někdy je nespavost spojena prozaicky s tím, že nemáme dostatek pohybu přes den. Jindy si před usnutím dáme víc kávy než obvykle. Často se nám honí hlavou různé starosti, ale třeba i zážitky z hororového filmu, které přicházející spánek nedokáže odehnat. Velice také záleží na prostředí.
Nyní se ukazuje, že popelkou není ani činnost biologických hodin. Dlouho panoval názor, že máme jen jediné -centrální v mozku. Ovšem menší chronometry mají i další orgány – žaludek, střeva, srdce, střeva… Vše v optimálním případě musí být dobře seřízeno jako pražský Staroměstský orloj.
Krátkodobá situační porucha spánku (třeba nespavost při smutné události) zasahuje 95 % obyvatel. Podle nejnovějšího průzkumu u nás trpí trvalejšími spánkovými poruchami nyní 48, 5 % osob, přičemž převažují ženy (54 %). Některé choroby signalizuje i fakt, že v noci sice spíme jako příslovečný dudek či novorozené batole – a přesto se nám přes den pravidelně zavírají víčka.
V polovině případů ustupují příčiny nespavosti spontánně. Trvalé potíže si zasedly na 10 – 15 % nešťastníků.
Více se dozvíte:
http://www.hkinterier.cz/o-spanku.php
http://zivotni-energie.cz/somnambulismus
Náměsíčníky jsou hlavně děti
Náměsíčnost (somnambulismus) je emocionální porucha, která postihuje 10 % Evropanů. Jde o stav porušeného vědomí, při kterém dochází k nekontrolovanému vykonávání více méně složitých činností v průběhu non-REM spánku. Osoba po usnutí bezděčně vstává z postele. V lehčím případě sedí na lůžku či jeho okraji a chvilku provádí jednoduché bezcílné pohyby. V horším případě chodí bez cíle několik minut až půl hodiny, přičemž se většinou vyhne překážkám. (Jsou však i případy, kdy spadne ze schodů.) Náměsíčník má strnulý obličej, nereaguje ani na to, když na něj lidé hovoří. Přitom se však dokáže obléknout či svléknout, manipulovat s dveřmi, okny, dokonce i vypít nápoj či něco sníst. Poté zase usne (na svém lůžku, ale i někde jinde), avšak po probuzení si nic nepamatuje. Náměsíčnost se vyskytuje od okamžiku, kdy dítě umí chodit. Nejčastěji poskytuje děti ve věku 4 – 6 let, výjimkou však není ani věk kolem 12 let, a to nejvíce u chlapců. Spontánně většinou mizí při dospívání (kolem 15 roků), i když někdy může přetrvat až do dospělosti..
Ani chrápání není stereotypní
Dechovou poruchou spánku je syndrom spánkové apnoe (bezdešší). Postižený při něm několik sekund tají dech, aby následovala hyperventilace, tedy chvíle, kdy prudce dýchá. Příčinou chrápání je rozechvívání uvolněného měkkého patra a čípku při dýchání. S přibývajícím věkem svalové napětí slábne. Podle nejnovějších výzkumů ve věku do 35 let spí hlasitým spánkem 20 % mužů a 5 % žen. Věk 60 – 65 let chrápáním obdaří 60 % mužů a 40 % žen. V tomto nevábném koncertu trubadúrů mají sólo zejména lidé obézní. Hlučný spánek přivolává i nepřiměřené kouření a přemíra alkoholu.
To neumožňuje mj. řídícímu centru mozku i celému organismu potřebný odpočinek. Postiženého po probuzení bolí hlava, bývá ospalý, během dne ho přepadá spánek. Odborníci se tatím neshodli, zda je chrápání dědičné. Tuto spánkovou nemoc lze už léčit mj. pomocí laseru. Spánková apnoe ovšem doprovází i mnohé neurologické choroby jako je mrtvice, nervosvalová onemocnění či některá postižení kmene mozkového.
Spánková laboratoř pomáhá
Diagnózu i léčbu poruch spánku mají na starosti specialisté z výzkumných center spánku neboli laboratoří EEG a klinické neurofyziologie (spánková laboratoř). Výzkumy se mohou provádět jak v noci, tak ve dne. Spící pacient leží na lůžku, přičemž spánkový technik sleduje jeho tělesné pochody a činnosti. Citlivé přístroje registrují činnost mozku, dýchání, tep, pohyb očí, končetin a případné chrápání. Tato centra si však nelze představovat jako haly s desítkami lůžek, kde by pochrupovali klienti jako v kasárnách či na vyhřáté pláži při šumění moře. „Spánková laboratoř na naší klinice má pouhá dvě lůžka, “ přiblížil 21. STOLETÍ tuzemskou realitu prof. Karel Šonka. Ze svých zkušenosti dodal, že převažují pacienti s poruchou dýchání, což je téměř polovina všech poruch spánku. Podobných pracovišť je v ČR osm.
Jak přilákat klidný spánek?
Vyvětraná ložnice by měla být pokojným koutkem s uklidňujícími barvami. Škodí velká fyzická či psychická námaha před spaním. Nejméně hodinu před ulehnutím se nemá pít káva ani čaj. Naopak pomůže horké mléko s medem, čaj z heřmánku či meduňky, která uklidňuje nervy. Kouzelným klíčkem do říše snů bývá i delší horká koupel. Její účinek zesílíme přidáním esenciálních olejů – třeba z levandule (pomáhá při nespavosti, napětí a únavě) nebo jasmínu (mj. zmírňuje stres). Před zhasnutím uvolníme tělo i mysl, např. posezením u svíčky.
Pokud se vám nepodaří usnout do 20 minut, zkuste na chvíli vstát a něco příjemného si číst.
Neradostné dědictví: neklidné nohy!
Desetina obyvatel Evropy se obává ulehnutí, protože s ním přichází stav zvaný syndrom neklidných nohou. Patří k němu nucení stereotypně pohybovat palci, nohami či celými dolními končetinami, což často provázejí nepříjemné pocity. Samozřejmě kvalitě spánku to nepřidává. Tato neurologická choroba bývá často dědičná.
Pomoc čeká na 800 182 571
Od roku 2001 u nás působí Společnost pro výzkum poruch bdění a spánku. Její členové – lékaři a psychologové – zájemcům poskytují od úterý do čtvrtka (15.- 17.30 hod.) konzultaci na lince 800 182 571. Pro nespavce funguje http//www.nespavost.cz.
