Američtí mikrobiologové přivedli k životu bakterie zamrzlé v pravěkém antarktickém ledu.Nejstarším známým (živým) organismům na Zemi jejich věk nejde příliš k duhu. Miliony let vlivu UV záření „rozbily“ jejich DNA a bakterie se teď množí jen velmi neochotně. Jejich mladší příbuzné ze 100 000 let starého ledu přitom vykazují běžnou životaschopnost srovnatelnou se současnými druhy. Vědci proto odebrali DNA mikrobů z několika vzorků různě starého ledu a stanovili „poločas rozpadu“ DNA. Vyšlo jim, že každých 1,1 milionů let se DNA fragmenty zkrátí na polovinu. Po osmi milionech let tedy mají bakterie ze své dědičné informace docela složité puzzle a není se co divit, že projevovat známky života se chce se jen malé části populace. Tento poznatek poněkud snižuje i pravděpodobnost, že se život na naši planetu dostal například s kometou z jiné sluneční soustavy. Pokud by v podmínkách panujících v jádru komety probíhal proces rozpadu podobně rychle jako v antarktickém ledu, přijely by k nám bakterie po mnoha milionech let putování vesmírem s DNA na padrť (tedy ve stavu zcela nezpůsobilém k osidlování planety). Někteří astrobiologové ovšem oponují tím, že ve směsi hornin a ledu v kometě mohou panovat naprosto odlišné podmínky a bakterie tu mohou být vlivu kosmického záření téměř zcela ušetřeny. Autor: Petra Soukupová