Domů     Zajímavosti
Číhají na nás ve vesmíru záhadné bytosti?
21.stoleti 19.9.2007

Veškerý pozemský život je založený na stejné bázi. Základ organických látek tvoří uhlíková kostra a všechny metabolické procesy se odehrávají ve vodním prostředí. Mohly by však někde ve vesmíru existovat i organismy využívající naprosto rozdílné principy?Veškerý pozemský život je založený na stejné bázi. Základ organických látek tvoří uhlíková kostra a všechny metabolické procesy se odehrávají ve vodním prostředí. Mohly by však někde ve vesmíru existovat i organismy využívající naprosto rozdílné principy?

Pozemská forma života nevznikla náhodou. Uhlík patří mezi nejběžnější prvky ve vesmíru a zároveň je pro organické sloučeniny jako stvořený. Ochotně se spojuje do různě velkých molekul a tyto molekuly pak ještě ochotněji spojuje do dlouhých řetězců. Jeho společenské choutky se navíc neomezují jen na jedince stejné druhu, ale nevyhýbají se ani dalším partnerům. Jeho nejčastějšími společníky v organických molekulách jsou vodík a kyslík, další dva prvky, na kterých se ve vesmíru nešetřilo. Nerozlučná trojka tvoří základ všech důležitých látek živých soustav, ať už se jedná o cukry, tuky, bílkoviny, nebo DNA. Příroda v tomto ohledu nedělá rozdíly, stejné principy platí pro miniaturní bakterie, několikasettunové stromové velikány i člověka.

Což takhle oceány čpavku?
Podobné to je i s vodou. Poskytuje ideální prostředí pro transport různých iontů, a tedy i pro mnoho biologických reakcí. Také se vyskytuje v kapalném stavu při teplotách, které i chemické sloučeniny považují za rozumné pro všemožné štěpení, syntézy a další úpravy svého vzhledu či složení. Z pohledu metabolických procesů je prostě voda to nejlepší místo pro podnikání.
Ne všichni biologové jsou však přesvědčeni o tom, že je voda jediným médiem v celém vesmíru, která zvládá podobné funkce. „Pozemský život se naučil pracovat s vodou, protože se jedná  o jedinou tekutinu, která se na naší planetě vyskytuje v hojném množství,“ říká astrobiolog Dirk Schulze-Makuch z Washingtonské státní univerzity v Pullmanu. Je toho názoru, že na teplejších planetách by stejnou práci mohly zastat při evoluci například oceány kyseliny sírové a na chladnějších kapalný metan, čpavek nebo metanol. Kromě toho i v našich podmínkách se vyskytuje značné množství tekutin, které dokáží stejně jako voda transportovat vodíkové kationy, které jsou nezbytné pro všechny biochemické reakce (například kyselina sírová, amoniak nebo peroxid vodíku).

Píseční tvorové
Základní stavební prvek: křemík
Teplota vhodná pro život: -90 až –190 oC
Nejvhodnější vesmírný objekt pro osídlení: Saturnův měsíc Titan
Křemík má v periodické soustavě prvků velmi podobné postavení jako uhlík, proto dokáže vytvářet i podobné řetězce molekul. Vazby mezi nimi jsou však bohužel při pokojové teplotě mnohem méně stabilní než v případě uhlíku. Proto se také předpokládá, že by křemíkové organismy musely žít v chladnějších podmínkách a v atmosféře s nižším obsahem kyslíku. Při pokusech, kdy byly v jednoduchých organických látkách atomy uhlíky nahrazeny atomy křemíku, se totiž výsledná látka v atmosférickém vzduchu samovolně vzněcovala.
Bohužel na většině planet se stejně jako na Zemi křemík nachází v pevných vazbách s kyslíkem ve formě oxidu křemičitého v pevných horninách. Pro biochemické procesy je tedy zcela nedostupný. I z tohoto důvodu by se tedy křemíkové organismy mohly vyvinout jen na planetě s nízkým obsahem kyslíku.

Peroxidový pohon
Základní stavební prvek: peroxid vodíku jako médium společně s vodou
Teplota vhodná pro život: -50 až –100 oC
Nejvhodnější vesmírný objekt pro osídlení: Mars

Podle některých teorií na Marsu existuje život, který se zde vyvinul v teplejších obdobích planety. Tehdy měl fungovat stejně jako ten pozemský ve vodním prostředí. Jak se však teplota na Marsu snižovala, zdejší bakterie se musely přeorientovat na směs vody a peroxidu vodíku. Vysoký obsah peroxidu jim zajišťuje, že mohou účinně chytat vlhkost z okolí a zároveň snižuje teplotu mrznutí vody. Ostatně i na Zemi, uvězněné v antarktickém ledu, žijí bakterie, které si podle nejnovějších výzkumů vodu upravují tak, aby jim nezmrzla i při – 180 oC.  Přítomnost peroxidového života na Marsu má testovat i sonda Phoenix, která bude na planetu vyslána v roce 2008.

Živí duchové
Základní stavební prvek: látky v plynném skupenství
Teplota vhodná pro život: kolem –140 oC
Nejvhodnější vesmírný objekt pro osídlení: Jupiter

Mohl by jako médium pro biochemické reakce namísto tekutiny fungovat i plyn? „Je známo, že některé enzymy dokáží katalyzovat chemické reakce i v plynném skupenství,“ říká Dougles Clark, biochemik z Kalifornské univerzity v Berkeley. Novozélandští vědci z Waikatské univerzity zjistili, že například prasečí jaterní esteráza (enzym, který štěpí tuky) funguje i v suchém stavu, tedy pokud není přítomna v roztoku. Je sice asi stokrát pomalejší než normálně, nicméně tento enzym je stavěný na to, aby fungoval v orgánech pozemského prasete. Clark je toho názoru, že kdyby se enzym vyvíjel například na Jupiteru, měl by k dispozici funkční skupiny, které by „chytaly“ molekuly z okolního prostředí a zvyšovaly tak jeho účinnost.
Organismus z plynného skupenství má však kromě jiného jedno velké omezení. Zatímco voda může sloužit jako médium pro velké komplexní molekuly, jako jsou polysacharidy nebo bílkoviny, plyn dokáže přenášet jen jednodušší látky jako například etanol, formaldehyd nebo propan. Živí duchové by si tak museli vystačit jen s velmi jednoduchým metabolismem, který by byl nezávislý na složitých látkách.

Pijáci kyseliny
Základní stavební prvek: kyselina jako médium namísto vody
Teplota vhodná pro život: 20-80 oC
Nejvhodnější vesmírný objekt pro osídlení: Venuše

Namísto vody může životu jako médium posloužit například i kyselina sírová. V našich podmínkách má sice pověst velmi silné žíraviny, která působí škody i při kontaktu s kůží a pít by ji mohl snad jen sebevrah za účelem skonání co nejkrutější smrti. Jenže kyselina sírová se takto chová jen ve vodním prostředí. Pokud by život na jiné planetě existovat v prostředí s malým obsahem vody, mohli by jeho představitelé na tyto dvě látky pohlížet přesně opačně. Kyselinu sírová by pro ně byla životodárnou tekutinou, zatímco voda nebezpečnou žíravinou. „V suchém stavu není kyselina sírová nijak agresivní,“ říká chemik Felix Franks z londýnské společnosti BioUpdate.
Někteří vědci spekulují o tom, že by v oblacích z kapiček kyseliny sírové na Venuši mohly žít bakterie. Podle jejich úvah se tento život mohl vyvinou v dřívějších dobách, kdy na povrchu Venuše vládly chladnější podmínky, a postupem času se přemístil do oblačnosti 50 km na povrchem. Tady jim kyselinové mraky zaručují podobné teplotní i tlakové podmínky jako na Zemi. Ostatně podobní tvorové žijí i na naší planetě. Bakterie Picrophillus torridus dokáže bydlet na tak  nehostinném místě, jako jsou horké sirné prameny. Tyto bakterie však přežívají díky tomu, že si dokáží udržet kyselinu od těla a dovnitř pouštějí jen vodu. Bakterie na Venuši by měly fungovat přesně opačně – držet si v sobě kyselinu sírovou a vodu mimo tělo.

Předchozí článek
Další článek
Související články
Technika Zajímavosti 20.11.2026
Německý automobilový trh prochází výraznou proměnou. V říjnu 2026 se tam nově registrovalo 94 086 čistě elektrických osobních automobilů. Meziročně to představuje nárůst o 79,5 procenta a podíl na celkovém trhu dosáhl 37 procent. Ještě zajímavější je srovnání s tradičními pohony: benzinových aut přibylo 38 516 a dieselových 23 882. Elektromobily tak obě kategorie dohromady […]
Příroda Zajímavosti 17.11.2026
Vyprahlou krajinu spaluje horké slunce. To ale ptáka s chocholkou na hlavě nemůže zastavit. Křižuje oblast a hledá něco k snědku. Nepohybuje se však po nebi, nýbrž po zemi. Když narazí na chřestýše, nezalekne se ho. Místo toho se s ním pustí do tuhého boje. Typickými nelétavými ptáky jsou pštrosi a tučňáci. Ti však ani […]
Problematiku mikroplastů, které pronikají rovněž do našeho organismu a mohou zřejmě přispívat ke zdravotním obtížím, řeší aktuálně řada vědců – mimo jiné i ti z výzkumného centra CEITEC, respektive Vysokého učení technického v Brně, Univerzity Palackého v Olomouci, Mezinárodního klinického výzkumného centra a Mendelovy univerzity v Brně. Těmito badateli byli vyvinuti mikroroboti, určení k odstranění […]
Objevy Zajímavosti 16.11.2026
Málokdo si asi uvědomuje, že když jde večer spát, uléhá na matraci z ekologicky problematické polyuretanové pěny. Na tento materiál bychom přitom narazili v rozličných odvětvích – od stavebnictví přes nábytkářství až po textilní průmysl. Kromě toho, že je polyuretanová pěna těžko recyklovatelná, její výroba je spojená s fosilními surovinami či toxickými isokyanáty a katalyzátory. […]
Medicína Zajímavosti 14.11.2026
Spojené státy čelí největší epidemii spalniček za více než třicet let. Jen během posledního týdne přibylo 230 potvrzených případů a celkový letošní počet nakažených překročil 5 400, nemoc si navíc vyžádala nejméně deset lidských životů. Za návratem vysoce nakažlivého viru stojí především klesající proočkovanost populace. Americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) zveřejnilo v […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Puškin o vlas unikl vyhnanství na Sibiři
historyplus.cz
Puškin o vlas unikl vyhnanství na Sibiři
Zakladatel moderní ruské literatury Alexandr Sergejevič Puškin trpí pocitem, že v něm žijí dvě rozdílné bytosti. Jednou je plodný básník a tou druhou nadutý, domýšlivý hejsek, svárlivý rváč, karbaník a záletník. Vystihl se dokonale…   Světlo světa spatřil Alexandr Sergejevič Puškin 6. června 1799 (podle juliánského kalendáře 26. května) v Moskvě. Nadmíru společenští rodiče přenechávají
Víly z fotografií. V jejich existenci uvěřil i slavný spisovatel
enigmaplus.cz
Víly z fotografií. V jejich existenci uvěřil i slavný spisovatel
Vypadaly jako důkaz, že za zahradním plotem skutečně žijí drobné okřídlené bytosti. Pět fotografií z anglické vesnice Cottingley na začátku 20. století poblázní veřejnost a přesvědčí dokonce i Arthura
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
Hrad v Litoměřicích připravil den plný vánoční inspirace, tradičních řemeslných výrobků, originálních dekorací a drobných dárků pro vaše blízké. Chybět nebudou ani pekařské a cukrářské dobroty, voňavé pochutiny a pestrý doprovodný program. Na své si přijdou také děti, pro které budou připraveny tvořivé dílničky s vánoční tématikou a setkání se živými zvířátky. Můžete se přihlásit
Kdo zanechal vlas? Kriminalisté z něj dokážou vyčíst víc, než byste čekali
epochaplus.cz
Kdo zanechal vlas? Kriminalisté z něj dokážou vyčíst víc, než byste čekali
Stačí jediný vlas na polštáři, na oblečení nebo na podlaze a kriminalisté zbystří. Nenápadný kousek lidského těla totiž může prozradit, zda pochází od člověka, nebo zvířete, z jaké části těla se uvolnil a zda prošel chemickým ošetřením. Cesta vlasu z obyčejného smetí mezi důkazy přitom začíná už v 19. století. Někdy vede až k překvapivému
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz