Domů     Technika
Zlatokopové se bez elektronového mikroskopu neobejdou!
21.stoleti 19.10.2007

Doby romantických zlatokopeckých horeček už jsou dávno pryč. Klondike zeje prázdnotou a moderní zlatochtivci se přestěhovali do Jihoafrické republiky nebo na ruskou Sibiř.Doby romantických zlatokopeckých horeček už jsou dávno pryč. Klondike zeje prázdnotou a moderní zlatochtivci se přestěhovali do Jihoafrické republiky nebo na ruskou Sibiř.

I způsob získávání zlatého pokladu se velmi liší. Krompáče nahradily bagry, zlatokopecké misky elektronové mikroskopy. Dnes už to nejde jen tak se sebrat a vyrazit hledat štěstí na vlastní pěst. Podstatné jsou mnohamilionové investice do vybavení.
I když se v České republice kromě recesistických a zábavných zlatokopeckých akcí zlato nikde nedobývá (nejznámějším nalezištěm je zřejmě koryto jihočeské řeky Otavy, dále bylo zlato v hornině zjištěno u Kašperských Hor, Slapské přehrady, Jílové u Prahy a u Roudné), hraje Česká republika přesto ve zlatokopeckém průmyslu významnou roli.

Těžit lze i neviditelné zlato
Postup, který se dnes pro těžbu používá, se nazývá hydrometalurgický. Hornina se jemně namele a poté projde sérií testů, které zjišťují množství zlata v ní obsažené. Tyto testy jsou prováděny elektronovými mikroskopy vyráběnými mimo jiné právě v České republice. “Česko je téměř Mekkou elektronové mikroskopie,” říká Jiří Očadlík, ředitel brněnské FEI, společnosti, která převzala štafetu tamní Tesly a vyváží elektronové mikroskopy do celého světa, a dodává: “Moderní zlatokopové používají analyzátor minerálů obsažených v hornině, který automaticky rozpoznává mikroskopické vzorky zlata v ní obsažené.” Teprve na základě těchto testů se hornina určí jako vhodná k těžbě.
Zajímavostí přitom je,  že na to, aby byla hornina výnosná stačí 3 – 5 gramů zlata v jedné tuně této horniny. „Dřívější metody analýzy hornin nedokázaly toto víceméně nicotné množství rozpoznat a navíc starší méně efektivní metody nechávaly v hlušině z dnešního pohledu velké množství kovu nevytěžené. Proto těžební společnosti rovněž užívají analyzátory materiálů na inspekci a přezkoumání již jednou vytěžené rudy,“ upřesňuje užití elektronových mikroskopů Očadlík.

Nastupuje chemie
Zlato se v rudě nenachází ve valouncích, jaké známe z dobrodružných filmů, ale v mikroskopických částečkách, které se z horniny vylouhují buď kyselým roztokem s vysokým obsahem chloridových iontů, nebo roztokem alkalických kyanidů aplikovaných za probublávání vzdušným kyslíkem. Z loužícího roztoku se poté zlato získává redukcí, např. průchodem elektrického proudu roztokem – elektrochemicky, kdy se kovové zlato vyloučí na záporné elektrodě – katodě.
A proč se vlastně lidé pro zlato tak namáhají a vytvářejí pro něj unikátní přístroje i technologie těžby? Nejen cena zlata je důvodem. Zlato má totiž také úžasné fyzikální vlastnosti. Je extrémně kujné a tažné – je možné jej tepat do lístků tak tenkých, že jimi prochází světlo. Staří Egypťané dovedli vytepat zlato do tak průsvitných lístků , že 140 000 vrstev tohoto materiálu mělo tloušťku menší než jeden centimetr. Zlato je prakticky netečné vůči vnějším vlivům, což spolu se skvělou vodivostí znamená využívání v mikroelektronice a počítačovém průmyslu. 

Zlato v kosmu
Doslova zlatá budoucnost čeká zlato i v kosmonautice. S dalším rozvojem kosmického výzkumu jej bude potřeba stále více. Již dnes je vzhledem ke svým vlastnostem nezbytnou součástí celé řady přístrojů a zařízení kosmických lodí. Například i lunární modul Apollo 14, vypuštěný v lednu 1971, byl na ochranu před kosmickým zářením pokryt zlatou fólií. Do vesmíru putovala na amerických sondách Voyager 1 a Voyager 2 i zlatá deska, nesoucí zvukové pozdravy v 60 jazycích.

Předchozí článek
Související články
Technika 5.9.2026
Asi málokde tak výstižně sedí úsloví, že někomu ujíždí vlak, jako v souvislosti výstavby vysokorychlostních tratí a České republiky. Přitom vyspělé země směrem k rychlým vlakům vykročily už před nějakou dobou… První skutečný rychlovlak vyjel na trať už v roce 1964 v Japonsku. Legendární šinkansen spojil při příležitosti letní olympiády, kterou země vycházejícího slunce pořádala, […]
Medicína Technika 31.8.2026
Roztroušená skleróza je závažné autoimunitní onemocnění, které postihuje centrální nervovou soustavu. Důležité je sledovat jeho případný rozvoj, respektive změny, které se v těle pacienta odehrávají. S tím by mohla pomoci umělá inteligence. Standardní postup při kontrole roztroušené sklerózy představuje komparace snímků magnetické rezonance, během níž se lékaři snaží odhalit jakékoli změny. Pátrají po případných nových […]
Jak využít nejjemnější část betonového odpadu, pro kterou dnes recyklace jen obtížně hledá uplatnění a která často končí na skládkách? Čeští vědci prokázali, že takový betonový prach lze pomocí bakteriálně řízených procesů spojit do soudržného materiálu – a to bez použití cementu. Výzkum přitom přinesl nečekané zjištění: účinnější než původně testované ureolytické bakterie byly bakterie […]
Technika 13.8.2026
Japonský automobilový gigant Toyota je známý jako pionýr vodíkového pohonu v osobních autech. Jenže vývoj na trhu ukazuje, že potenciál vodíkových palivových článků sahá mnohem dál než jen k pohonu kol. Toyota nyní masivně rozšiřuje využití svých technologií do stacionárních generátorů elektřiny, které mohou zachraňovat přetížené sítě i dodávat energii nemocnicím. Když se řekne vodíkový […]
Příroda Technika 13.8.2026
Plastový obal nebo ojetá pneumatika mají po skončení své služby nepříjemný problém. Materiál, ze kterého jsou vyrobené, jen tak nezmizí. Část podobného odpadu proto končí ve spalovnách nebo na skládkách. Česká společnost ENRESS ale ukazuje, že existuje i jiná cesta. Pomocí vysokých teplot dokáže z obtížně recyklovatelného odpadu znovu získat suroviny využitelné v průmyslu. Právě […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz