Vědci už pěknou řádku let vědí, že kolébkou lidstva je Afrika. Kdy však byla vůbec poprvé osídlena Evropa? Odpověď nyní možná přinesli paleontologové z univerzity ve španělském Burgosu.
Podle vedoucí mezinárodního výzkumného týmu španělské paleontoložky Maríi Martinónové-Torresovové, ve chvíli, kdy si hominidé usmysleli, že je Afrika pro ně příliš těsná, zamířili nejdříve do Asie a teprve potom obsadili Evropu. Dosud byli vědci přesvědčeni o tom, že první Evropané před miliony lety přicházeli pouze přímo z Afriky.
Asie či Afrika?
Vědci velmi podrobně prozkoumali kostry a zvláště zuby hominidů, kteří na území Evropy žili v době před 1,8 milionu let až 125 000 let. Ukázalo se, že většina tehdejších Evropanů měla více společných znaků s hominidy, kteří v té době žili v Asii, než s těmi, kteří obývali Afriku. Hlavní rozdíl podle Martinónové-Torresovové spočíval ve tvaru zubů. Nicméně, několik zkoumaných fosilií mělo i „africké zuby“, což znamená, že mezi všemi třemi kontinenty probíhala čilá migrace. Každopádně, hlavní přistěhovalecká vlna dorazila do Evropy z asijského kontinentu.
Na příchod moderního člověka si však starý kontinent musel ještě nějakou tu chvíli počkat. Kdy se na evropské scéně objevil moderní homo sapiens, není však zcela jasné. Podle jedné teorie přišel do Evropy před zhruba 130 000 lety a to výhradně z Afriky. Jenže, s hmatatelnými důkazy, které by tuto teorii potvrdily, je to poněkud slabší.
Rusko – pravlast všech Evropanů?
Pojem „matička Rus“, který Rusové tak rádi používají, by možná za svůj měla přijmout celá Evropa. Existuje totiž domněnka, že 80 procent Evropanů má za předky lovce a sběrače, kteří se v Evropě měli usídlit po příchodu z Asie a Blízkého východu. To vše se odehrálo někdy v době před 40 000 až 25 000 lety. Nedávno objevili vědci v jižním Rusku artefakty, které dokázaly přítomnost moderního člověka na evropském kontinentě právě před 40 000 lety. Na nalezištích poblíž vesnic Kostenki a Borščevo byly nalezeny kostěné a kamenné nástroje, různé ozdoby či hračky. Jejich provedení vedlo paleontology k závěru, že jejich autory byli příslušníci druhu homo sapiens. První Evropané lovili mamuty, koně, losy, soby, srstnaté nosorožce a bizony. Jak ukázaly chemické analýzy nalezených fosílií, v jejich jídelníčku nechyběly ani ryby a ptáci.
I tito lidé tedy do Evropy zamířili z Asie. Nejspíše nejdřív zdolali Kavkaz a poté se vydali směrem k nekonečným ruským pláním. Migrační cestu přes Anatolii a Balkán začali lidé používat až později.
Jisté je, že příchod moderního člověka do kterékoliv části světa znamenal pro ostatní druhy homo naprostou zkázu, která předznamenala globální dominanci našeho druhu.
Ecce homo!
Homo sapiens se po světě začal rozkoukávat před dvěma sty tisíci let na východě Afriky. Před 60 000 lety začal pronikat do Asie a před 35 000 lety pronikl až do Austrálie. Postupně pak „převálcoval“ ostatní druhy homo, včetně člověka neandrtálského. Ten z největší pravděpodobností nebyl předchůdcem dnešních lidí, jak se častokrát tvrdívalo, ale jednou z vývojových větví rodu homo. Poslední testy DNA potvrdily, že k míšení mezi oběma druhy nedošlo, nicméně po jistý čas žily tyto dva druhy společně.
