Domů     Příroda
Zima od A až po Ž
21.stoleti 19.12.2007

Obvykle při teplotě 0 °C (bod mrazu) se voda mění v led mnoha podob. Hned je veseleji příznivcům zimy, která na naší severní polokouli začíná 22. prosince. Zimní čas zase aktualizuje také následující pojmy.

Aerologie – meteorologická vědní disciplína, která se zabývá výzkumem volné atmosféry do výše cca 30 km. Atmosféra – vzdušný obal Země, v jehož spodních vrstvách (do 15 km) se odehrává počasí – je směsí dusíku (78, 084 objemových %) a kyslíku (20, 948 %), přičemž dusík působí hlavně jako „tlumič“ vyrovnávající aktivitu kyslíku. Zbytek atmosféry tvoří různé plyny. Z nich je pro povětrnostní děje nejdůležitější oxid uhličitý (CO2 – 0,0314 obj. %). Dále je zde mj. argon, neon, helium, metan, vodík, ozon.

Blizard – (z anglického blizzard), drsné povětrnostní podmínky v Severní Americe. Charakterizuje je prudký mrazivý vítr (rychlost  50 – 180 km/hod), velmi nízké teploty a velice omezená viditelnost. Vítr doprovázený sněžením nese velké množství sněhu, většinou zvířeného ze stálé sněhové pokrývky. V Rusku obdobně straší mrazivá vánice (metelice) zvaná sněžný buran.

CERAD – středoevropská síť meteorologických radiolokátorů. Její sloučená informace umožňuje sledovat celoročně srážky od Beneluxu na západě až po východní Slovensko na východě a od severního Německa po Slovinsko na jihu.

Čára sněžná – hranice vymezující území s celoročně možným výskytem sněhové pokrývky. Na čáře sněhové existuje rovnováha přírůstku spadlých tuhých srážek a úbytku sněhové pokrývky v průběhu roku. Tato výšková hranice tedy odděluje území dlouhodobě pokryté sněhem od území bez sněhové přikrývky. Klesá směrem k pólům a zvedá se směrem k rovníku, kde je tepleji.

Den mrazový  – meteorologický termín pro den, kdy minimální teplota klesne pod bod mrazu, tedy se dostane pod teplotu 0 °C. Pokud teplota zůstává pod hodnotou 0°C dokonce po celých 24 hodin, jde o tzv. den ledový.

Etnometeorologie (lidová meteorologie) – soubor starších lidových představ o počasí a povětrnostních jevech, jejich původu a změnách. Vycházejí (někdy již od středověku) zejména z toho, že naši předci žili v mnohem těsnějším spojení s přírodou. Na začátku 19. stol. se předpověď počasí – podobně jako v dávných babylonských dobách – opírala o takové lidové moudrosti. Tak vznikaly i různé pojmy – pro zimu např. cigánská rosa (jíní) a hlavně pranostiky, které často spojují počasí v určitém měsíci či dnu se situací v následujícím ročním období. Příklady: Mráz o nejkratším dnu – 22. prosinci – ohlašuje tuhou zimu!( z Anglie), Jsou – li ptáci a jezevci v říjnu vypasení, očekávej krutou zimu!(USA). A české? Srpen z počátku – li hřeje, zima pak se dlouho sněhem skvěje! či Srpen bez hub – zima bez sněhu!

Firn (srež) –přechodné stádium mezi sněhem a ledem. Vzniká opakovaným táním a mrznutím sněhu. Během něj dochází ke zmenšování objemu sněhového tělesa a zvyšování jeho hustoty. Změny ve struktuře krystalů postupně mění sníh na led, který v dostatečné mocnosti začne tvořit ledovec.Firnové oblasti jsou klíčovou složkou míst, kde se tvoří nový horský ledovec a pevninský ledovec. V Evropě např. oblasti v Alpách a na Skandinávském poloostrově.

Glacioklimatologie – vědní obor zabývající se vztahy mezi zaledněním a podnebím. Studuje podmínky vzniku a rozvoje ledovce v závislosti na klimatických podmínkách a klimatických změnách.

Hydrometeor – atmosférický jev (meteor) tvořený soustavou vodních kapiček či ledových krystalů (mj. rosa, kouřmo). Zimním hydrometeorem (tuhého skupenství) je sníh, dále ledovka (viz).

Charakteristické teplotní extrémy – oficiální absolutní minimum minus 89, 2 °C bylo naměřeno 21. 7. 1983 na sovětské meteorologické stanici Vostok v Antarktidě. V ČR se mrazový rekord od 1. 2. 1929 datoval z meteorologické stanice Litvínovice u Českých Budějovic; měl hodnotu – 42,2 °C.

Inverze – (z latinského inversio = obrácení, zvrat, obrat v normálním průběhu jevu) – silné prochlazení přízemních vrstev vzduchu v tlakové výši vede ke vzniku tzv. polštáře studeného vzduchu pod teplejším vzduchem nad ním (přízemní inverze). To omezuje výstupné pohyby vzduchu a vede ke škodlivému hromadění odpadních plynů a znečišťujících příměsí pod teplým vzduchem. Inverze se vyskytuje zejména v zimě (a také na podzim)..

Jevy námrazové – termín pro situaci, kdy na povrch s teplotou pod 0 °C dopadají velmi přechlazené kapky (většinou mlhy), okamžitě při námrazu zmrznou a mezi nimi zůstává vzduch. Tak se vytváří neprůhledná ledová usazenina, která však není tak kluzká jako ledovka (viz). Sem patří jinovatka (slovensky inovať) – krystalická námraza, která se tvoří sublimací (přímá změna pevného skupenství látky v plynné) vodní páry a namrzáním vodních kapiček na přechlazených předmětech. Pozor: Námrazovým jevem není jíní (sl. srieň, osuhel‘), jehož ledové částice mají nejčastěji podobu jehliček, peříček či vějířků na stéblech trávy, vodorovných i šikmých plochách. Narozdíl od jinovatky se neusazuje na elektrickém vedení. Na vozovce však může přispívat k tvorbě ledových usazenin.

Kry ledové – jsou tvořeny ledem (až 15 000 let starým) ze sladké vody. Nad mořskou hladinou ční do výšky 1 – 75 m.. Každý rok vznikne 10 až 15 tisíc ledových ker (vnitřní teplota  −15 až −20°C.). Největší ledová kra v oblasti severního Atlantiku byla vysoká 168 m.

Ledovka (slov. l‘adovica) – hladká a obvykle neprůhledná souvislá usazenina nekrystalického ledu. Vše začíná tím, že zmrzlý déšť a ledové krupky se většinou při nárazu na zemský povrch roztříští a úlomky ledu se rozptýlí po povrchu. Avšak v případě, že nepromrzly až dovnitř, voda z jejich vnitřku se rozlije po povrchu, jehož teplota má rozpětí od 0 do – 3 °C. Po zmrznutí vznikne nebezpečná ledovka. Vrstva ledu (silná až několik cm) nemá patrnou vnitřní strukturu, pokrývá souvislý prostor, takže ji nelze odtrhnout. Ledovka roztaje zpravidla za několik hodin.(Ovšem např. v roce 1969 zůstala v americkém státě Connectitut na stromech až 6 týdnů!)

Mráz – situace, kdy teplota vzduchu klesne pod bod mrazu, zjištěný měřením v meteorologické budce (tj. ve výšce 2 m nad zemí). Pokud mrzne při absenci sněhu, jde o tzv. holomráz. Na ochranu sadů před mrazem se někde používá vrtulník, který udržuje nad sadem cirkulaci vzduchu mezi stromy a dodává trochu tepla z výfuku. Jinde se užívají velké ventilátory.

Náledí (slov. pol’adovica) –lesklá vrstva pokrývající zemi. Vzniká mj., když kapičky mrholení či deště padající na zem zmrznou. Jindy postačí, aby voda z roztávajícího sněhu opět zmrzla. Třetí možností je, že ztvrdne a zledovatí rozježděná sněhová pokrývka na vozovce či na neudržovaných chodnících apod. Pozor: Narozdíl od ledovky není náledí hydrometeorem (viz).

Obleva – charakteristická pro teplejší počasí po tzv. sněhopadu. V našich podmínkách se veskrze periodicky dočasná obleva dostavuje v období Vánoc. Její předzvěstí  je ledovka (viz)

Pól chladu – oblast či místo s nejnižší teplotou vzduchu při zemském povrchu na jižní polokouli. V severovýchodní Antarktidě na ledovcovém štítu ve výšce 3420 m n.m. naměřili mráz – 90 C. Pozor: Ani na severní polokouli není místem s největším mrazem zeměpisný pól, ale ledovcový štít v Grónsku(- 65 °C).

Rampouch –vzniká zejména při mrznoucím dešti, když všechny voda nezmrzne naráz. Tehdy stéká dolů, ochlazuje se a mrzne do tvaru rampouchů (starší název „střechýly“). Pojmenování pochází ze staročeského ropěti“, což znamenalo kapat.

Sněžení -jedna z možných forem atmosférických srážek. Sníh má podobu ledových krystalků a tvar převážně šestiramenných hvězdiček (někdy rovněž jako šestiboký sloupek, šestiboká destička, šesticípá hvězdice, jehlička), které se spojují do sněhových vloček. Vzniká ve vzduchu mrznutím přechlazených vodních kapek při teplotách od – 12 °C do – 16 °C. Průměr sněhových krystalků je od 0,005 mm do několika mm, tloušťka činí cca 1/10 průměru. Při teplotách blízko nuly dochází ke sřetězení krystalků a vznikají velké sněhové vločky. Druhy sněhu:jemnozrnný, suchý prašan,vlhký a lepivý sníh, firn (viz). Sněhová pokrývka funguje jako izolace a chrání půdu a rostliny před silnými mrazy (holomrazy).

Šedý mráz – lidové označení pro jíní. Tento pojem odráží fakt, že výskyt jíní signalizuje především ranní mrazíky na jaře a na podzim.

Telení ledovců – (angl. calving) je přirozený proces, kdy za obrovskéhohluku dochází k deformaci souvislé vrstvy ledu a k odlamování obrovských bloků (ker) z ledovců vlivem nadnášecí schopnosti vody. Díky gravitaci se kry pohybují po přirozené spádnici ze svahu dolů, až se dostane k vodní ploše (k moři případně k jezeru).Ledovec nejprve brázdí mořské dno, ale vlivem nadnášení se začne prohýbat a nakonec odlamovat. Vzniká tam oblast s ledovcovým polem, respektive oblast, kde se odlamují obrovské kry, které jsou poté unášeny mořskými proudy na širé moře. Tam se stávají potenciální hrozbou pro zámořské lodě, jelikož z vody vystupuje pouhá 1/8 jejich výšky. Srážka s lodí je velmi nebezpečná, jelikož
může dojít k poškození lodě pod čárou ponoru a k jejímu potopení. Tragickým příkladem je zkáza „nepotopitelného“ Titaniku.

Úroveň sněhové pokrývky – v ČR se v období od listopadu do dubna vyskytuje průměrně 35 – 70 dnů v roce s obvyklým maximem výšky 15 – 30 cm. Na horách sněží většinou mezi měsíci říjnem až květnem. Sněhová vrstva (50 – 200 cm) zde vydrží cca 100 – 200 dnů.

Všeobecná cirkulace atmosféry – (z lat. circulatio = obíhat, otáčet, kroužit); celosvětové větrné systémy v atmosféře, které např. uskutečňují velkoprostorový transport škodlivin. V první řadě je však globální pohyb vzduchových hmot zodpovědný za vývoj počasí a za tvorbu podnebí. Vedle všeobecné (planetární) cirkulace meteorologie rozlišuje i – atmosférickou a místní.

Zrnitý led – mladý typ ledu. Vzniká ze sněhu, který byl částečně rozmražen, opětovně zmrzl a zpevnil se. Zrnitý led nemilují lyžaři, protože zvyšuje pravděpodobnost jejich pádu.
Živelní pohromy – doprovodné jevy rovněž zimního období – zejména v některých oblastech světa. Značnou hrozbou (především ve velehorách, ale částečně i u nás) jsou sněhové laviny, polomy v lesích, jinde i sněhové bouře apod.

Více se dozvíte:
P.Karas, A. Zárybnická, T. Míková, Skoro jasno, Česká televize, 2007
J. Kopáček, J. Bednář, Jak vzniká počasí, Karolinum, 2005
P. Dvořák, Letecká meteorologie, Svět křídel, 2004
Meteorologický slovník výkladový a terminologický, ACADEMIA, 2003
J. Bednář, Meteorologie, Portál, 2003
G. D.Roth, Encyklopedie počasí, Knižní klub, 2000
http://cs.wikipedia- org/wiki/meteorologie

Související články
Příroda Rozhovory 4.6.2026
Daniel Kortus je především vědec. Ale poslední měsíce i hvězda sociálních sítí. Pohybuje se na pomezí dvou světů – v laboratoři studuje materiály budoucnosti, na sociálních sítích vysvětluje klimatickou změnu tak, aby jí rozuměla i babička. Klimatická změna dnes patří k nejdiskutovanějším tématům planety, a zároveň k těm nejvíc zapleveleným polopravdami. Jedni vidí blížící se […]
Příroda 3.6.2026
Vidět orlosupa bradatého na území starého kontinentu nebylo v minulosti nic výjimečného – než byli tito majestátní ptáci ve valné části Evropy vyhubeni. Nyní probíhá jejich reintrodukce, do níž se zapojily i české zoo. Pokud jde o reintrodukční projekty, jsou v našich končinách známé zejména transporty koní Převalského, které ve spolupráci s dalšími subjekty organizačně […]
Příroda 3.6.2026
Letošním hmyzem roku vyhlásila Česká společnost entomologická kudlanku nábožnou. Kdo ví, možná tak trochu ze strachu, protože kudlanka představuje téměř dokonalého hmyzího predátora, který se navíc od počátku milénia nebývale šíří Českou republikou. Zároveň díky pověstnému kanibalismu, velkým očím a postoji, který připomíná modlící se postavu, přitahuje kudlanka neustále lidskou pozornost. Kudlanka nábožná je doposud […]
Psi jsou věrnými souputníky člověka možná už 40 000 let. Za tu dobu se z lovců a ochránců stali životní partneři, kteří s námi sdílí domácnost, často postel a ještě častěji i dobroty od stolu. Není proto divu, že si lidé přejí, aby tu s nimi jejich psí mazlíčci byli co nejdéle. Vědci radí, jak […]
Příroda 1.6.2026
Existuje mnoho druhů želv. Mezi nejznámější patří bezesporu ty, které dosahují největší hmotnosti a rozměrů. Které konkrétně patří do skupiny obrněných gigantů? Pro začátek představme želvu sloní. Zástupci tohoto druhu žijí na souostroví Galapágy, které se nachází západně od jihoamerického státu Ekvádor. Jsou proslulí jednak svou velikostí a jednak tím, že se dožívají extrémně vysokého […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz