Domů     Příroda
Lepící páska podle rosniček
21.stoleti 18.1.2008

Proč objevovat objevené? Proč hledat něco, co sama příroda už dávno našla? Tyto otázky si pokládali indičtí vědci, když vyvíjeli co možná nejdokonalejší lepící pásku.Proč objevovat objevené? Proč hledat něco, co sama příroda už dávno našla? Tyto otázky si pokládali indičtí vědci, když vyvíjeli co možná nejdokonalejší lepící pásku.

Tým odborníků technologického institutu v indickém Kánpuru pod vedením chemika Animangsu Ghataka představil světu lepící pásku, která své vlastnosti neztrácí ani po několikerém použití. Téměř nekonečně použitelná izolepa přitom vznikla především díky důkladnému výzkumu rosniček.

Stačí jedna trhlinka….
Na první pohled se může zdát, že rosničky a izolepy spolu nijak nesouvisí. Ovšem tento první pohled je poněkud klamný. Rosnička totiž po každém svém skoku dokáže k povrchu přilnout zas a znovu. Tato vlastnost lepícím páskám dosud chyběla, pokud byla izolepa jednou odlepena, mohla skončit už jedině mezi odpadky. Ve vrstvě lepidla odstraněné pásky se totiž objeví trhliny a páska je již v podstatě více nepoužitelná.
Rosničky na to jdou jinak. Taková rosnička má štíhlé končetiny s prsty, zakončenými typickými kruhovitými přísavkami. Žabky samozřejmě nemají své nohy potřené nějakým lepidlem. Na jejich „chodidlech“ se však vytvořila síť nepatrných kanálků, které jako lepidlo fungují.

Funguje to!
Přírodní lepidla nejrůznějších členovců a obratlovců vykazují silnou soudržnost a vynikající znuvupoužitelnost. Zatímco dokonalé struktury na povrchu jejich těl jsou dostatečně prozkoumané, role podpovrchových struktur, takových, jako jsou mikrokanálky na chodidlech  rosniček, nebyla doposud studována.
Indičtí vědci si řekli, že pokud se podobné kanálky použijí při výrobě izolepy, mohou zde mít hned dvě funkce. Zaprvé výrazně zvyšují přilnavost a zadruhé zabraňují šíření prasklin v lepivé vrstvě. A pokud se nevytvoří praskliny, páska může lepit dále.
Teorie je jedna věc, praxe druhá. Kánpurští experti provedli testy, když na pružný podklad, vodou či vzduchem naplněných kanálků, položili vrstvu lepidla. Výsledky byly pozoruhodné. Kouzlo rosniček skutečně fungovalo i u normální izolepy. Lepivost pásky se podle indických vědců zvýšila až třicetinásobně a navíc neztrácela přilnavost ani při opakovaném použití.

Vědci jsou nadšeni
Řada vědců je nadšena. „Tento výsledek je skutečně vzrušující,“ prohlásil profesor Phillip Messersmith z chicagské Northwestern University v USA. Přizvukuje mu i skotský biolog John Barnes z britské Glasgowské univerzity, který dodává: „Tyto a další výzkumy nám pomáhají odhalit tajemství, proč se žáby ale nejen ony, třeba i hmyz, dokáží udržet na povrchu ve chvíli, kdy fyzikální zákony tomu na první pohled odporují.“  Třeba se brzy dočkáme i technologií, které z každého člověka udělají Spidermana. Základ již je položen.
Inspirace přírodou
Vědce z Německa a Švýcarska zajímalo, co pavoukům umožňuje udržet se vzhůru nohama na stropě. Posvítili si elektronovým mikroskopem na pavouky skákavky (Salticidae) a objevili, že tento druh pavouka má na sobě ohromné množství miniaturních chloupků, které by udržely i 173násobek její váhy. Z výsledků tohoto výzkumu se vyvíjejí nové vysoce přilnavé technologie, které už lepidlo dávno nepotřebují.
Nebo jiný příklad. Brouk řádu Cyphochilus, který žije v jihovýchodní Asii, se pyšní nejbělejší bílou barvou na světě. Vědcům dlouho vrtalo hlavou, co tuto bělost způsobuje. Krovky brouka tvoří šupinky nahodilé struktury, jež jsou desetkrát tenčí než lidský vlas, tedy pět milióntin milimetru. Tato nepravidelná vnitřní struktura a prostory mezi jednotlivými částicemi, které tvoří šupiny, způsobují, že se světelné vlny rozptylují do všech směrů. Pokud by se lidem podařilo schopnost brouka napodobit, šlo by třeba vyrábět za nižších nákladů účinnější krycí barvy, jejichž množství by ve srovnání s nynějšími pokrylo dvojnásobnou plochu.

Související články
Medicína Příroda 5.2.2026
Chuť na hořké v nás spouští jeden z nejstarších ochranných reflexů. V přírodě totiž hořkost často signalizovala jedovaté látky v rostlinách. Mozek se proto během evoluce naučil, že hořké rovná se potenciálně nebezpečné. I dnes, v době laboratorně testovaných potravin, tento mechanismus funguje téměř automaticky. U většiny lidí vyvolává hořká chuť instinktivní odpor, někdy dokonce […]
Příroda 4.2.2026
V minulosti získávali a dodnes někde získávají lučištníci jed na své šípy z různých zdrojů. Z rostlin, od hadů. Kapitolu samo o sobě představují takzvané šípové žáby. Jde o extrémně jedovaté a přitom malé, i kolem jednoho centimetru měřící jihoamerické pralesničky. Vyznačují se výraznými barvami, jimiž všem predátorům dávají jasně najevo, aby se jim zdaleka […]
Příroda 4.2.2026
Lesní požáry lidé z tuzemska často vnímají jako problematiku, která se týká spíš Austrálie nebo Kalifornie. Ovšem podle expertů se i ve střední Evropě, regionu, kde na tenhle typ pohromy nejsme příliš zvyklí, začnou objevovat častěji. Jak ničivě mohou naši krajinu postihnout, jasně ukázal rok 2022, kdy oheň vzplál v Národním parku České Švýcarsko. Tak […]
Proces fotosyntézy, při níž rostliny za využití slunečního světla získávají důležité živiny, je považován za naprosto klíčový. Jak se však ukázalo, ne každá rostlina ho pro svou existenci potřebuje. Buk z Moravského krasu na Blanensku se obejde i bez něj. Asi metr vysoký strom se vyznačuje tím, že jeho listy jsou bílé, nikoli zelené. Postrádá […]
Historie Příroda 28.1.2026
Mezi nejděsivější tvory druhohorních oceánů patřili bezesporu plazi z řádu Plesiosauria, respektive z podřádu Pliosauroidea. Jeho zástupci se řadili k mohutným, masivním predátorům, kteří mohli směle konkurovat obávaným dinosauřím dravcům. Za zmínku stojí rozhodně monstra z rodu Kronosaurus, jejichž pozůstatky nalezli badatelé v Austrálii a jihoamerické Kolumbii. Tito lovci s názvem odkazujícím na řeckou mytologii, […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz