Britští vědci přinášejí překvapivé novinky z fyziologie kytovců.Podle britské studie publikované v časopise Current Biology vorvani prokazatelně spí hlubokým spánkem. Až doposud se mělo za to, že kytovci si nemohou dovolit zcela usnout, proto vždy „vypínají“ jen jednu polovinu mozku. Tato teorie však vycházela pouze z pozorování menších druhů chovaných v zajetí (zejména delfínů). Britové u severního pobřeží Chille nicméně přistihli vorvaně, jak si těsně pod hladinou dopřávají dřímoty a nenechají se ničím rušit. Vůbec si nevšímali proplouvajícího potápěče a nevzbudila je dokonce ani loď s vypnutými motory. Vorvani odpočívají s dýchacím otvorem nad hladinou a usínají pouze na 10-15 minut. Podle údajů získaných z vysílaček upevněných na tělech zvířat takto tráví jen 7 % času denně. To je v porovnání s ostatními kytovci velmi málo. Běluhy například prospí (i když jen stylem „na půl mozku“) 32 % a plejtvákovci šedí 41 % času. Vorvaň by se tímto výkonem dokonce stal savčím rekordmanem ve bdění, za kterého byla dosud považována žirafa s 8 % času věnovanému spánku denně. Je ovšem také možné, že vorvani využívají i odpočinku s uspanou jednou polovinou mozku a těch 7 % hlubokého spánku mají jen jako bonus.