Jsou stále větší, rychlejší a pohodlnější. Využívají ty nejmodernější technologie a je pravděpodobné, že se stanou hlavním dopravním prostředkem následujících let. O čem je řeč? O vlacích. Samozřejmě, že ne o takových lokálkách, které jezdí na trati tzv. Posázavského pacifiku mezi Davlí a Čerčany. Třeba v Číně cestující ze šanghajského letiště do města vlakem doslova letí rychlostí 430 kilometrů v hodině.
Shinkansen Trains (Japonsko)
Rok zahájení provozu: 1964
Provozní rychlost: 300 km/h
Psal se rok 1964, kdy Tokio pořádalo letní olympijské hry. Aby byla japonská vnitrostátní doprava plynulejší, byl zahájen mezi Tokiem a Ósakou provoz prvního vysokorychlostního vlaku zvaného Tokaido-Shinkansen. Tehdy dosáhl rychlosti 210 kilometrů za hodinu. V současnosti tyto vlaky jezdí na osmi tratích a obsluhují většinu japonských velkoměst na ostrovech Honšú a Kjúšú. Během svého provozu využilo tuto síť více než šest miliard cestujících. Japonci drží i světový rekord v rychlosti vlaku. V roce 2003 dosáhla experimentální souprava s označením MLX01 – Maglev rychlost přesahující 583 kilometrů v hodině.
Train à Grande Vitesse (Francie)
Rok zahájení provozu: 1981
Provozní rychlost: 300 km/h
Mezi Evropany jsou největšími specialisty na vysokorychlostní vlaky bezesporu Francouzi. Na vlakovou dopravu se země galského kohouta soustředí od šedesátých let a výsledkem je celosvětově známý vlak TGV. Provozní rychlost vlaků TGV se pohybuje okolo tří set kilometrů v hodině, ale souprava dokáže v ideálních podmínkách vyvinout rychlost 574 kilometrů v hodině, jak se tomu stalo v dubnu loňského roku. Zajímavý výkon předvedla souprava TGV č. 531 dne 26. května 2001, kdy překonala vzdálenost napříč Francií z Calais do Marseille (1067,2 kilometrů, tedy zhruba stejně jako z Prahy do Paříže) za tři hodiny a 29 minut. Zhruba stejnou dobu trvá jízda rychlíkem mezi Prahou a Břeclaví, vzdálenost je zde ovšem třetinová. V 60. a 70. letech minulého století Francouzi experimentovali též s kolejovým vznášedlem, které bylo nazváno Aérotrain. Dosahovalo rychlosti 430 kilometrů za hodinu.
InterCityExpress (Německo)
Rok zahájení provozu: 1991
Provozní rychlost: 330 km/h
Že by Němci, národ vyspělých technologií, neměli zastoupení mezi nejrychlejšími vlaky světa? Kdepak. Už více než patnáct let lze po Německu cestovat soupravami ICE. Tyto soupravy postupně prošly třemi fázemi vývoje a každá nová byla zároveň rychlejší a pohodlnější. Vlaky ICE se neomezují jen na území Německa. Lze jimi dojet i do Švýcarska, Rakouska, Francie, Belgie, Nizozemska a Dánska. Vzhledem ke stavu českých tratí asi nelze v dohledné budoucnosti očekávat návštěvu německého expresu na některém z tuzemských nádraží. Není bez zajímavosti, že ruské železnice si objednaly širší verzi těchto vlaků pro tratě mezi Petrohradem, Moskvou a Nižným Novgorodem.
Alta Velocidad Española (Španělsko)
Rok zahájení provozu: 1992
Provozní rychlost: 300 km/h
I Pyrenejský poloostrov je protkán sítí vysokorychlostních vlaků. Španělé se nechali inspirovat u svých severních sousedů a od roku 1992 mohou po své zemi cestovat soupravami AVE. Síť se rozvíjela pomalu, dlouhá léta se mohlo cestovat jen mezi Madridem a Sevillou, s nástupem nového milénia však bylo otevřeno hned šest dalších tratí. Jedna z nich, směřující k Barceloně, jede osm kilometrů dlouhým tunelem.
Shanghai Maglev Train (Čínská lidová republika)
Rok zahájení provozu: 2004
Provozní rychlost: 450 km/h
Během pouhých dvou minut tento vlak dosáhne rychlosti 350 kilometrů v hodině. Maximální dosažená rychlost tohoto vlaku činí 501 kilometrů v hodině, stalo se tak při testech 12. listopadu 2003. Samotné soupravy nepocházejí z Číny, ale byly vyrobeny u našich německých sousedů. Jak název napovídá, celý projekt využívá technologii „maglev“ neboli magnetickou levitaci. Vlak zde nejezdí po kolejnici, ale vznáší se nad ní. Vzhledem k tomu, že zde schází tření, mohou soupravy dosahovat vyšších rychlostí. Hluk tohoto vlaku jedoucího rychlostí tři sta kilometrů v hodině je ve vzdálenosti dvaceti pěti metrů o polovinu nižší než u elektrických rychlovlaků. Šanghajský Maglev Train je nejrychlejším vlakem na světě podle jízdního řádu.
KTX Rail System (Korejská republika)
Rok zahájení provozu: 2004
Provozní rychlost: 350 km/h
Jeden z asijských tygrů – Jižní Korea – se také může pochlubit svým rychlovlakem. Je velmi podobný francouzskému TGV. Korejci poté vlastní technologií zvýšili provozní rychlost souprav ze tří set na 350 kilometrů v hodině. Jihokorejci plánují, že další generace těchto vlaků budou svištět rychlostí až 400 km/h. Nové vlaky by se na jihokorejských tratích měly objevit již za tři roky.
Taiwan High Speed Rail (Čína – Tchajwan)
Rok zahájení provozu: 2007
Provozní rychlost: 300 km/h
Východoasijský region je superrychlým vlakům oblastí zaslíbenou. Ani Čínská republika a Tchajwan nezůstávají pozadu, i když ostrov, na kterém se rozkládá, je relativně malý, do České republiky by se vešel rozlohou dvakrát. Tchajwanský supervlak je založen na technologiích převzatých z japonského Šinkanzenu. Cestování mezi severem a jihem ostrova je od roku 2007 o dvě třetiny kratší, než tomu bývalo za dob, kdy místní Číňané byli zvyklí na klasické vlaky.
Eurostar (Evropa)
Rok zahájení provozu: 2007
Provozní rychlost: 300 km/h
Evropský kontinent je už téměř bez bariér a vlaková doprava tento trend podporuje. Vlaky Eurostar jsou společným projektem Velké Británie, Francie a Belgie. Díky nim cestujícím trvá jízda mezi Londýnem a Bruselem jen jednu hodinu a 34 minut a mezi Londýnem a Paříží něco málo přes dvě hodiny. V tunelu pod lamanšským průlivem je rychlost vlaků Eurostar omezená na 160 kilometrů v hodině.
Nejrychlejší vlak v České republice
Asi nepřekvapí, že nejrychlejším vlakem v České republice je populární Pendolino. 18. listopad roku 2004 vstoupil do české železničářské historie. V ten den na běžně provozované trati Břeclav – Brno dosáhla souprava Pendolino za zvláštních bezpečnostních podmínek rychlosti 237 km/h. Stalo se tak v úseku mezi stanicí Zaječí a zastávkou Rakvice. Dosavadní rychlostní rekord 219 km/h české a československé železnice dosáhla v roce 1972 elektrická lokomotiva řady E 469.3030. Nejrychlejší parní lokomotivou bývalých ČSD byl stroj 498.106 „albatros“, který dosáhl v roce 1964 rychlost 162 km/h. Nejrychlejší dieselovou lokomotivou byl stroj T 499.0002, který vyvinul na testovací základně nejvyšší rychlost 178 km/h. Šlo ale pouze o prototypové stroje, které nebyly sériově vyráběny ani používány v běžném provozu. Všechny rychlostní rekordy v bývalém Československu, resp. v současné České republice, však byly vytvořeny na zkušebním železničním okruhu u Velimi na Kolínsku, a ne na běžné železniční trati určené pro pravidelný provoz.
Rychlostní rekordy
Výtah Budova Sluneční svit v Tokiu 37 km/h –
Člověk Maurice Greene (USA) 43,9 km/h 2000
Těžní klec důl Western Deep Levels (JAR) 65,8 km/h –
Gepard – 69,8 km/h 1937*
Motorizovaná pohovka Marek Turowski (Brit.) 148 km/h 2007
Kolo Marcus Stoeckl (Rak.) 210 km/h 2007**
Truck David Vršecký (ČR) 281,7 km/h 2004
Sokol – 350 km/h 1980***
Pilotovaný stroj experimentální raketoplán X-15 7295 km/h 1963
Raketové saně americká produkce, bez posádky 9851 km/h 1982
* Měřeno na oválné dráze v Londýně. Gepardice ovšem měla problémy v zatáčkách, tudíž nemohla dosáhnout své maximální rychlosti. Ve volné přírodě dokáže na krátkou vzdálenost vyvinout gepard rychlost až 100 kilometrů za hodinu.
** Sjezd na kole v chilských Andách
*** Testováno v Německu