Subatomární částice neutrina řadí vědci mezi leptony, tedy takové částice, které se neskládají z částic menších, kvarků. Když se vědci snaží vysvětlit, proč je ve vesmíru více hmoty než antihmoty, tak problém asymetrie hmoty a antihmoty leptonů od stejného problému s baryony oddělují.
Mohla by se tedy velká část antihmoty vesmíru skrývat v antineutrinech. Tyto částice dělají fyzikům stejně jako jejich hmotné protějšky, neutrina, velké potíže. Tou hlavní je to, že se chovají jako duch, který prochází vším, aniž by po sobě byl ochoten zanechat nějakou stopu.
Jak ale antineutrina ve vesmíru vypátrat? Situace není tak beznadějná. Na samotném počátku vesmíru měla mít totiž vliv na tzv. primární nukleosyntézu, neboli vznik jader lehkých prvků (zejména hélia). Na stopu by jim tedy vědci mohli přijít díky pečlivé analýze „stopy po Velkém třesku“, kterou je mikrovlnné pozaďové záření.
Právě takovou nedávno provedlo astronomové Dominik J. Schwarz a Maik Stuke z Bielefeld University v Německu. Jejich závěry naznačují, že skutečně žijeme ve světě plném antineutrin.