Jak již jejich jméno napovídá, břehule říční dříve obývaly především nátrže říčních břehů, ve kterých si hrabaly své až metr dlouhé nory. „S rozvojem vodohospodářství však divočící řeky z krajiny zmizely a břehule si musely hledat nová hnízdiště.

Tento koloniálně hnízdící pták nově obsadil pískovny, štěrkovny a hliniště. Dnes dokonce existují pískovny, kde hnízdí i několik tisíc párů břehulí. Přesto se jejich početnost vytrvale snižuje, v současnosti odhadujeme velikost hnízdní populace na českém území na 15—30 tisíc párů,“ říká Zdeněk Vermouzek, ředitel České společnosti ornitologické.

Úbytek břehulí a jejich lokalit souvisí především se zánikem většiny malých pískoven a s rychlým postupem rekultivačních prací v těžebnách velkých. Břehule dnes obsazují především velké štěrkopískovny, kde vytvářejí početné kolonie až mnoha stovek párů.

Koncentrace do velkých kolonií je ale činí mnohem zranitelnějšími – dochází k sesuvům hnízdních stěn po deštích, na některých místech může intenzivní nešetrná těžba vést až k likvidaci velkých částí kolonií s vejci i mláďaty.

Naštěstí je mnoho těžebních firem ochotno se na ochraně hnízdních stěn dohodnout – zodpovědné plánování těžby i s ohledem na břehule je výborným příkladem pozitivního vlivu těžby na živou přírodu. „Těžebny písků a štěrkopísků se stávají fenoménem, který do značné míry určuje ráz krajiny, nebo vytváří krajinu novou.

Při vhodném managementu umožňují nejen zahnízdění břehulí, ale toto nové prostředí využívají i další stovky druhů organismů,“ říká dr. Petr Heneberg z Univerzity Karlovy v Praze, který se problematice využití těžeben jako náhradních stanovišť pro živočichy dlouhodobě věnuje.

Břehule znamenají i příjemné oživení pro zaměstnance těžebních společností, jak potvrzuje Ing. Jan Špaček, ředitel pro ekologii společnosti Lafarge Cement, a.s., generálního partnera kampaně Pták roku 2013: „V loňském roce nám břehule hromadně osídlily hromadu energosádrovce, materiálu, který se přidává k surovině pro výrobu cementu a je uskladněn na volném prostranství v cementárně.

Desítky jedinců tam od jara do podzimu tvořily milou společnost našim zaměstnancům. Při realizaci projektu na podporu hnízdění sokola stěhovavého jsme s českými ornitology narazili na možnost rozšířit spolupráci a podpořit ochranu břehulí.

Přišlo nám to příhodné, zvláště když pro propagaci a popularizaci tohoto druhu máme své vlastní živé exempláře. Tedy doufáme, že se k nám z teplých krajin vrátí a nejenom zaměstnance, ale i širokou veřejnost budeme moci pozvat, aby se na kolonii břehulí přišli podívat,“ vysvětluje Jan Špaček.

Mapování břehulí

Česká společnost ornitologická vyzývá veřejnost k mapování hnízdišť břehulí. Zejména hnízdiště mimo aktivní těžebny písku mohou snadno unikat pozornosti. Údaje je možno zadávat do faunistické databáze avif.birds.cz, zaslat na e-mail petr.heneberg@lf3.cuni.cz.

Cenné jsou i údaje o případném ohrožení břehulí – v akutní situaci je vhodné informovat sekretariát ČSO nebo přímo Českou inspekci životního prostředí. Do míst s aktivní těžbou písku bývá vstup zakázán, je potřeba v zájmu vlastní bezpečnosti respektovat tato nařízení!

-TZ ČSO-