Domů     Příroda
Vůně na požádání
21.stoleti 13.10.2008

Čich nehraje mezi lidskými smysly prim a bývá proto neprávem podceňován. Koho by však nepotěšila krásná květinová vůně? Výzkumy izraelských vědců našly cestu, jak přidat květinám na „voňavosti“.Čich nehraje mezi lidskými smysly prim a bývá proto neprávem podceňován. Koho by však nepotěšila krásná květinová vůně? Výzkumy izraelských vědců našly cestu, jak přidat květinám na „voňavosti“.

Květny rozhodně nezačaly vonět kvůli lidské potěše. Jejich vůně hrají důležitou roli v životních cyklech rostlin. Mají v první řadě přilákat opylovače a zajistit tak květinám reprodukci. Ani vůně však není zadarmo a květiny se s ní naučily šetřit. Většina z nich se naučila vonět jen v době, kdy je hmyz nebo jiný potencionální opylovač aktivní, tedy většinou přes den. V době, kdy se nevyplatí vůní plýtvat, květina buď svůj květ stáhne, nebo prostě přestane produkovat aromatické látky. Stejně významná je pro rostlinu i vůně plodů. Jejím prostřednictvím láká květena  býložravce, kteří  zkonzumováním plodu napomohou rostlině rozšířit se dále.  Mnoho rostlin ztratilo vůni díky roky trvajícímu křížení. Současné výzkumy napomohu vytvořit rostliny, které voní intenzivněji stejně jako vytvořit nové složky vůně, říká prof. Alexander Vainstein z Hebrejské univerzity v Jeruzalémě. Jeho genetické výzkumy budou pravděpodobně využitelné v různých oborech – od praktické zemědělství o voňavkářský průmysl.

Související články
V chladných oblastech Sibiře a severní Kanady se vyskytuje sysel Parryův. Ve zkamenělých výkalech předchůdců těchto syslů, kteří obývali kanadský permafrost, objevili výzkumníci DNA dávných zvířat, včetně dnes již vyhynulých mamutů… „Prohledávání syslích výkalů (neboli koprolitu) se může zdát  ‚méně atraktivní‘ než vykopání mamutího klu,“ domnívá se Tyler Murchie, výzkumník v oboru paleogenomiky na kanadské […]
Když se řekne masožravá rostlina, vybaví si většina lidí právě mucholapku, která jako jediná suchozemská rostlina loví drobné živočichy prudkým pohybem pasti. Jak to ale dělá? Mucholapkou podivnou (Dionaea muscipula) byl fascinován už zakladatel evoluční biologie Charles Darwin (1809–1882). Sklapnutí její pasti bylo totiž tak rychlé, že si myslel, že snad rostlina disponuje svaly. Třetí […]
Výlet do australské přírody může na věci neznalého turistu působit jako idyla: Žádné velké šelmy, možná jen pozor na hady. Jenže také na jedovaté pavouky a štíry a co už tuší málokdo, i na nenápadný keř se srdčitými listy. Stačí letmý dotyk a ozve se pronikavá bolest, která přetrvává i týdny. Nenápadný tento keř není […]
Příroda 10.6.2026
Šelmy medvědovité jsou poměrně známou čeledí. Zdaleka ne tolik známé jsou šelmy medvídkovité. Leckdo vůbec netuší, že k nim patří populární američtí mývalové či nosálové. A ještě nedávno byla mezi nimi jako doma také panda červená. Jedná se o zvíře velikostně srovnatelné právě s mývaly a nosály. Na rozdíl od pand velkých si ty červené […]
Příroda 8.6.2026
Obvykle nepřekypuje aktivitou. Teď je ale samice pandy červené netypicky činorodá a přenáší mládě z jednoho hnízda do jiného. Opatrnosti není nazbyt, vždyť se kolem toulá hladový irbis neboli levhart sněžný. Tyto šelmy přitom představují nebezpečí i pro mláďata pand velkých. Oba tito živočichové patří u lidí mezi velmi oblíbené. Něco mají společného – je […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz