Chcete potkat zombie – nebožtíka, který sice nemá duši, ale v pohodě žije a pracuje dál? Chcete na nepřítele přenést hrůzostrašnou kletbu, která se může stát až kamarádkou trýznivého umírání? Ovšem nechybí ani šance na vyléčení nemocí – nejen bylinami. To a ještě více prý nabízí woodoo. Hlavně v Karibiku a v Jižní Americe tento údajný kult krve dodnes vyznávají miliony lidí.
Pojem woodoo (voodoo, vodoun, vúdú, vodu aj. ) je nejednoznačným označením pro skupinu náboženských kultů. Pestřejší než barvy duhy jsou jeho rozmanité podoby podle oblastí, ale společné kořeny pocházejí ze západní Afriky. Tam ono slovo znamená Boha, resp. Dobrého ducha. Západoafrické náboženství vodoun, podobně jako další africké kulty, hlásá hlavní důraz na předky.
Války ve jménu woodoo
Z Afriky se do „Nového světa“ nuceně dostávali černí otroci. Prvním přístavem, kde si unavení mořeplavci odpočinuli a doplnili zásoby jídla a vody, se stala Havana. Z Kuby otroci putovali i do jiných regionů. Zde se jejich domovská pohanská víra postupně prolínala s různými prvky katolicismu. Původní božstva se promísila s křesťanskými svatými.
Agresivní náboženství, které vyžadovalo krvavé oběti (především zvířecí), prý dokonce manipulovalo s nehmotným tělem. Původně sloužily jeho vyznavačům voskové figurky k léčení. Příznivci byli velmi odolní vůči dětským nemocem.
Málo se ví, že woodoo výrazně mnohokrát zasáhlo i do lidských dějin. Nové objevy ukazují, že zasvěcencem woodoo se díky své první manželce – Kreolce – stal např. mocný Napoleon Bonaparte. Vyznávalo ho údajně stalo 80 % všech Napoleonových generálů; proto měli bojového ducha a dlouho vítězili. Woodoo se mnohdy označuje za velice silnou magii – proti lidské přirozenosti. Kouzelníci woodo prý také rozpoutali v Americe válku Severu proti Jihu, poštvali bílé proti sobě do bratrovražedného boje. Zastánci černochů patřili k příznivcům woodoo – zasvěcencem měl být i legendární běloch John Brown..
Pojem woodoo dnes rovněž označuje kreolské rituály a bylinné léčitelství v americkém New Orleansu. Obvykle se tu však už vytratila původní náboženská tradice s mnoha bohy. Prapůvodní tradice přežívají především na Haiti – nejchudší zemi západní polokoule.
PRO
PhDr. Zdeněk Vojtíšek,
odborný asistent na Husitské teologické fakultě UK v Praze, mluvčí Společnosti pro studium sekt a nových náboženských směrů
O hodnověrnosti za nás nikdo nerozhodne
Posuzovat hodnověrnost různých způsobů, jakými chápeme svět, je výsadou i odpovědností každého člověka. Ani o hodnověrnosti woodoo za nás nikdo nerozhodne. Můžeme si ale v uvažování pomoci tím, že oddělíme náboženskou tradici od osobního prožívání jednotlivého příslušníka tohoto náboženství. Náboženskou tradici můžeme zkoumat a osobně se rozhodovat o její hodnověrnosti. V tom nám může pomoci religionistika (věda o náboženství). Naproti tomu osobní prožívání jednotlivého člověka lze zkoumat jen velmi omezeně. Pokud navíc sami ve stejné duchovní tradici nežijeme, stěží si představujeme, čím vším náboženské tradice člověka sytí a naplňují. Jsme pak v pokušení náboženské prožívání podceňovat a domnívat se, že to podstatné je vlastně kdesi „za“ náboženstvím. Snadno pak mluvíme o tom, že něco neexistuje nebo nefunguje, nebo že to je dokonce podvod, že jde jen o peníze či o moc atd. I na tyto pochybnosti máme právo a někdy nemusíme být daleko od pravdy. Historické bádání i současná zkušenost napovídají, že osobní náboženské prožívání je obvykle hodnověrné. Protože se jednak opírám o tuto zkušenost a jednak nechci nikoho podezírat, považuji náboženství woodoo za hodnověrné v tom smyslu, že ho jeho příslušníci autenticky prožívají.
PROTI
Věra Nosková,
nakladatelka, Český klub skeptiků Sisyfos
U zombie šlo v podstatě o kriminální činnost
Velká většina lidí si výraz woodoo spojuje především s jistým způsobem zlovolného čarování, které se praktikuje předpokládaným přenosem bolesti a ublížení na zdraví pomocí panenek woodoo. Další mýtus spojený s woodoo se týká tzv. zombie. Ty jsou etnografy doložené v minulosti haitského venkova. Jedince zotročené pomocí omamných látek a jedů míval na svědomí místní „černokněžník“. V podstatě šlo o kriminální činnost, které se mohlo dařit jen díky pověrám a mýtům obyvatel. Tyto historky se ale staly vděčným námětem hororových filmů, které okrajový jev démonizovaly. Zapichování jehel do panenek je doloženo jako někdejší způsob léčitelství (souvisící s ideou akupresury), později vznikla pověra, že tím lze přivolat kletbu na osobu, kterou panenka představuje. Místa vpichu pak měla odpovídat místům týraných orgánů na těle oběti. Tento způsob „ublížení na těle“ má kořeny i ve středověkých evropských magických praktikách.
Pro osoby, kterým nedělá problém čemukoliv uvěřit, může být představa, že má jejich tělo – zastoupené bezmocnou figurkou – v moci nepřítel, natolik traumatizující, že se u nich fyzické problémy i bolest mohou dostavit. Naopak lidé věřící v magii a provozující tento poněkud dětinský rituál jistě prožívají svou nadřazenost a domnělou moc nad druhými. Motivace k obřadu a jeho eventuální následky se odehrávají především ve fantazii a složitostech lidské psychiky.
Jak to vidí 21. STOLETÍ
Woodoo tvoří směsici katolicismu a magií afrických kmenů. Většina z nás ho zná díky hororovému filmu „Čarodějky z Eastwicku“. Ten v euroamerické kultuře posílil zájem o tuto techniku a fascinaci čarováním. Hadrové panenky woodoo si dnes můžeme objednat na internetu; rituály woodoo zde nabízejí tzv. magici a čarodějové, kteří si z něho udělali docela výnosný kšeft. Na Haiti i jinde v karibské oblasti, právě tak jako třeba v americkém New Orleansu, kde žijí haitští emigranti, se však daří „skutečným“ kněžím woodoo. Jejich rituály nemají jen náboženský význam, ale do jisté míry mohou pomáhat při léčení nemocí psychosomatického původu. Racionálně lze tedy vysvětlit i zdánlivě čarovné účinky. Ostatně ani pro nás není cizí úsloví „Věř a víra tvá tě uzdraví!“. Podle odborníků současný zájem o woodoo dokládá potřebu fantazírování, strachu a mýtů i v moderní, vědou vytvořené civilizaci. A navíc, se strachem lidí se dobře obchoduje. Nicméně psychicky zdravý člověk se woodoo rozhodně nemusí obávat.
Více se dozvíte:
L. Kříž: Povídání v magických energiích, EUROMEDIA – IKAR 2008
J. Heřt: Výkladový sklovník esoteriky a pavěd, Naklad. Věra Nosková, 2008 http:/cs.wikipedia.org/wiki/Woodoo
ČTENÁŘSKÁ ANKETA Z INTERNETOVÉHO VYDÁNÍ 21. STOLETÍ
Kult woodoo podle vašeho názoru:
1.Má reálné základy a působí účinně. 15%
2.Je nehodnověrný, založený na pouhých mýtech a pověrách. 35%
3.Může zapůsobit jen na osoby psychicky labilní. 13%
4.Za jistých okolností může (především z hlediska psychosomatiky) ovlivnit většinu lidí. 20%
5.Nemám dostatek informací. 17%
