Rodiče často ani netuší, jakému riziku jsou vystaveny jejich děti při používání internetu.
Internet doslova ovládl volný čas dospívajících dětí. 45 % mladistvých dnes tráví většinu svého času v online sociálních sítích, 23 % z nich pak vyžívá tento čas zejména k posílání rychlých zpráv. U 51 % případů rodiče vůbec netuší, čemu se jejich děti věnují a v jakém jsou nebezpečí. 69 % mladistvých má pocit, že zná rizika spojená s internetem, obětí internetového obtěžování ale neustále přibývá. Potvrzuje to i skutečnost, že 38 % náctiletých si myslí, že jejich okolí na internetu dostatečně nerespektuje jejich soukromí. Podle 53 % je obtěžování přes internet daleko jednodušší, což je možná příčinou smutných 29 % obětí, které byly v minulosti přes internet obtěžovány skupinou nebo jednotlivcem. Tento vývoj potvrzuje průzkum společnosti Microsoft a nezávislé agentury Cross Tab, který proběhl ve vybraných evropských zemích v lednu 2009 (Velká Británie, Dánsko, Rakousko, Finsko, Norsko, Španělsko, Švýcarsko, Irsko, Portugalsko).
I přesto, že 69 % dospívajících tvrdí, že si je vědomo internetového nebezpečí, a ví, jak se chránit, počet obětí internetového zneužívání nadále roste. Zvláště vážná je pak situace v severských zemích. S internetovým obtěžováním se setkala polovina Norů a 45 % Dánů. Pětina z nich je dokonce přes internet obtěžována opakovaně. Situace je lepší ve Středozemí, kde se 90 % dotázaných nikdy s tímto problémem nesetkalo. Uživatelé jsou stále ochotnější poskytovat osobní údaje cizím osobám. Bohužel nejen o sobě samých, ale také o svých kamarádech. 38 % mladistvých se domnívá, že je stále častější, že lidé nerespektují soukromí ostatních. Lidé na internetu stále častěji zobrazují fotky svých kamarádů, často bez souhlasu majitele. Nejpozitivnější situace je ve Finsku, kde by 69 % mladých nejprve požádalo o svolení. Naopak třetina Irů a Španělů by fotky svých kamarádů zveřejnila bez jakékoliv kontroly. Průzkum dále ukázal, že téměř čtvrtina respondentů (22 %) stále chybuje při využívání bezpečnostních nastavení chránících jejich osobní informace, 27 % využívá této ochrany pouze příležitostně. Nejvíce otevření a ochotní sdílet citlivé údaje jsou podle průzkumu Španělé (45 % respondentů). Naopak 62 % Portugalců a 59 % Dánů je při poskytování osobních údajů třetím osobám spíše ostražitá. Ve Švýcarsku a Finsku si 46 % dotázaných pravidelně publikuje své fotky online.
Důležitým krokem ke zlepšení situace by měla být změna v přístupu rodičů. Pouze 51 % mladistvých totiž potvrdilo, že surfuje po internetu v přítomnosti rodičů. V Norsku a Španělsku se o pravidelnou kontrolu svých dětí snaží dokonce méně než 30 % rodičů. Vedle preventivní kontroly má nezastupitelnou roli i schopnost rodičů ujistit své děti, že v případě problému se na ně mohou kdykoliv obrátit. Bohužel pouze 38 % náctiletých by této možnosti využilo. Celých 30 % by šlo raději za kamarády.
I přesto, že výsledky nejsou příliš pozitivní, jde o zjevné zlepšení výsledků oproti výzkumu v roce 2007, kdy 69 % náctiletých pravidelně dostávalo osobní online zprávy od cizích lidí a většina jich to neřekla žádnému dospělému.
Tipy pro rodiče, jak chránit své děti:
1. Podporujte své děti a jejich kamarády v tom, aby dávali pozor jeden na druhého.
2. Umístěte rodinný počítač a internetové herní konzole do společných míst a sledujte online aktivity vašich dětí.
3. Ptejte se dětí, co právě dělají na internetu, a požadujte konkrétní odpověď.
4. Prohlédněte si webové stránky, které navštěvují, a informujte se o online aktivitách, kterých se účastní.
5. Vážně diskutujte o online nebezpečích, vysvětlete dětem, že rozdíl mezi dobrým a špatným platí na internetu stejně jako v reálném životě.
6. Vysvětlete svým dětem, že nemají nikomu dávat adresu ani telefon.
7. Ujistěte se, že k vám děti cítí důvěru.
8. Slibte jim, že nahlásíte případnou aféru pouze s jejich souhlasem.
9. Zamyslete se nad jasnými důsledky, kterým bude vaše dítě čelit, pokud zapadne do online šikanování ostatních.
10. Vysvětlete dětem, že přátelé z internetu nemusí být těmi, za které se vydávají.
