Ve znalostech fyzikálních vlastností obyčejné vody existuje pro vědce ještě překvapivě velké množství bílých míst. Ale právě detailnější znalost těchto procesů by mohla lidstvu prokázat významné služby. Mohl by totiž napomoci naší schopnosti regulovat procesy v atmosféře a tak skutečně „poručit dešti“.
Všichni jistě známe pohled na včelí plásty shora. Základní dvourozměrnou jednotkou, z nichž je včelí plást stvořen, je šestiúhelník neboli hexagon. Právě takové šestiúhelníkové struktury většinou tvoří základní stavební kameny pevného skupenství vody – ledu. Ledové šestiúhelníky jsou velmi dobře patrné například na sněhových vločkách, které jsou jedním z produktů přeměny vodních par ve vyšších vrstvách atmosféry. Porozumět struktuře a formování ledu na nanoúrovni je velmi důležité. Zvláště důležité je pak porozumět tomu, jak vzniká na površích pevných látek, říká první z autorů studie Dr. Javier Carrasco. Spojený tým vědců z University College London a Fritz Haber Institute z Berlína proto v nedávné době vypěstoval zvláštní krystaly ledu, v nichž jsou jednotlivé atomy uspořádány nikoliv v šestiúhelnících, ale v pětiúhelnících (pentagonech). Na první pohled možná podivná hrátka pánů z laboratoří, na ten druhý ale možná významný objev. Nechme však nový druh ledu popsat jednoho z členů mezinárodního týmu, Dr. Angelose Michaelidese z Berlína: Tento objev vede ke zcela novému porozumění povaze vodíkových vazeb na styčných plochách. Neexistuje totiž žádné apriorní pravidlo, které by předepisovalo šestiúhelníkovou formu. Podporuje také myšlenku, že při pátrání po nových činidlech, které způsobují srážení mraků, by se výzkumníci nemuseli soustředit jen na materiály s šestiúhelníkovou strukturou. Ostatní typy povrchů udělají stejně dobrou službu. Objev nanoinženýrů může tedy otevřít cestu k novým „semínkům“ (kondenzačním jádrům), z nichž se vypěstují životadárné mraky.