Domů     Příroda
Poručíme větru dešti? Dešti možná ano!
21.stoleti 12.3.2009

Ve znalostech fyzikálních vlastností obyčejné vody existuje pro vědce ještě překvapivě velké množství bílých míst. Ale právě detailnější znalost těchto procesů by mohla lidstvu prokázat významné služby. Mohl by totiž napomoci naší schopnosti regulovat procesy v atmosféře a tak skutečně „poručit dešti“. Ve znalostech  fyzikálních vlastností obyčejné vody  existuje pro vědce ještě překvapivě velké množství bílých míst. Ale právě detailnější znalost těchto procesů by mohla lidstvu prokázat významné služby. Mohl by totiž napomoci naší schopnosti regulovat procesy v atmosféře a tak skutečně „poručit dešti“.

Všichni jistě známe pohled na včelí plásty shora. Základní dvourozměrnou jednotkou, z nichž je včelí plást stvořen, je šestiúhelník neboli hexagon. Právě takové šestiúhelníkové struktury většinou tvoří základní stavební kameny pevného skupenství vody – ledu. Ledové šestiúhelníky jsou velmi dobře  patrné například na sněhových vločkách, které jsou jedním z produktů přeměny vodních par ve vyšších vrstvách atmosféry.  Porozumět struktuře a formování ledu na nanoúrovni je velmi důležité. Zvláště důležité je pak porozumět tomu, jak vzniká na površích pevných látek,  říká první z autorů studie Dr. Javier Carrasco.   Spojený tým vědců z University College London a Fritz Haber Institute z Berlína proto v nedávné době vypěstoval zvláštní krystaly ledu, v nichž jsou jednotlivé atomy uspořádány nikoliv v šestiúhelnících, ale v pětiúhelnících (pentagonech). Na první pohled možná podivná hrátka pánů z laboratoří, na ten druhý ale možná významný objev. Nechme však nový druh ledu popsat jednoho z členů mezinárodního týmu, Dr. Angelose Michaelidese z Berlína: Tento objev vede  ke zcela novému porozumění povaze vodíkových vazeb na styčných plochách. Neexistuje totiž žádné apriorní pravidlo, které by předepisovalo šestiúhelníkovou formu. Podporuje také myšlenku, že při pátrání po nových činidlech, které způsobují srážení mraků, by se výzkumníci  nemuseli soustředit jen na materiály s šestiúhelníkovou strukturou. Ostatní typy povrchů udělají stejně dobrou  službu. Objev nanoinženýrů může tedy otevřít cestu k novým „semínkům“  (kondenzačním jádrům), z nichž se vypěstují životadárné mraky.

Související články
Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR našli během letoška čtyřicet nových sladkovodních virů, které napadají vodní mikroorganismy. První, který se jim podařilo izolovat a podrobně popsat, dostal jméno podle jihočeské metropole – Budvirus. Jedná se o takzvaný obří virus, který napadá jednobuněčné vodní řasy skrytěnky. Výzkumníci potvrdili, že tento virus má významnou roli v ekosystému, protože […]
Ostatní Příroda 21.11.2024
Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR společně s portugalskými odborníky odlovili dvě dosud největší ryby, které byly kdy uloveny ve sladkých vodách Portugalska. Jednalo se o sumce velké, z nichž jeden měřil 222 cm a vážil 76,5 kg a druhý měl 228 cm a 91,5 kg. Sumec velký (Silurus glanis) je přitom ve vodách  jižní Evropy […]
Ostatní Příroda 20.11.2024
Když u břehů Mauriciu poprvé přistála evropská loď, námořníci se mohli potrhat smíchy: Jídlo jim tam chodilo samo naproti! Ptáci velcí jako krocani se dali bezelstně ubíjet, neutíkali a svá vejce nechávali ležet na zemi. Tím blbounu nejapnému začaly odtikávat hodiny – o století později už jako druh neexistoval. Nejbližším žijícím příbuzným doda zůstává holub […]
Ostatní Příroda 19.11.2024
Mořští biologové strávili 20 let zkoumáním hlubokomořského tvora, kterého pojmenovali Bathydevius caudactylus, aby nyní potvrdili, že se jedná o zcela nový, dosud neobjevený druh. Mořský plž, obývající hlubiny východního severního Tichého oceánu, připomíná průhlednou kapuci a jako ochranu před predátory využívá bioluminiscenci. Na rozdíl od běžných mořských plžů, kteří žijí na mořském dně případně u […]
Jsou pouhým okem neviditelné, bez chuti a bez zápachu. Nemáte šanci je v jídle postřehnout, přitom jde o vysoce nebezpečné karcinogeny. Z přírody se vymýtit nedají. Jistou naději ale dávají výzkumy biologických metod boje proti plísním, které aflatoxiny tvoří. Počátkem 60. let minulého století postihla britské chovatele drůbeže nečekaná rána. Ve velkém jim hynuly především krůty. Vypadalo to […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz