Biologové měli dlouho za to, že první nukleovou kyselinou na světě byla RNA. Ta je totiž strukturně jednodušší, může zastávat řadu různých funkcí a v neposlední řadě může fungovat jako katalyzátor řady důležitých chemických reakcí.
DNA byla proto odsunuta na druhou kolej – její struktura dvoušroubovice s biochemikům zdála vždy příliš komplikovaná na o, aby spontánně vznikla jako první.
Chemik Matthew Powner z britské University College London však nedávno provedl se svými kolegy sérii experimentů, během nichž se snažili dokázat, že složitá struktura DNA mohla vzniknout spontánně. Důkaz není sice ještě úplný, ale vědci jsou podle všeho na dobré cestě.
Podařilo se jim ukázat, že základní stavební jednotky, by mohly za jistých příznivých podmínek vzniknout z komponent, které se na Zemi vyskytovaly v ranných fázích vývoje planety.
I když důkaz není ještě předveden s úplnou průkazností, Powner již navrhuje alternativní scénář k představě RNA-světa. Mohl jím být „RNA a DNA svět“, v němž byly přítomny jak nukleotidy budoucí RNA, tak DNA a vznikaly tak z našeho pohledu „hybridní“ molekuly.
K jednoznačnému rozdělení na oba typy a později i funkce mohlo dojít až později.