Od konce tzv. studené války uplynulo v řece času již přes 20 let. Může však celý svět už žít trvale v míru a klidu? Podle nejnovějších údajů vědeckého časopisu New Scientist působí dnes přes 400 000 vědců a inženýrů ve vojenském výzkumu. Ovšem jen málo se ví o tom, na jaké cíle se zaměřují. Náš nový seriál vám přiblíží nejničivější zbraně, které by mohly způsobit globální katastrofu.
Zbraně hromadného ničení (ZHN) slouží, vyjádřeno vojenskou mluvou, „k hromadnému ničení živé síly, materiálu a vojenské techniky nepřítele“. Měly premiéru v podobě chemických zbraní, používaných za první světové války (1914–1918). Vedle bojových chemických látek do ničivé rodiny náležejí zbraně biologické a jaderné.
1. Jaderné zbraně: Zemi by proměnily v oblak plynu!
Jaderné (atomové, nukleární) zbraně jsou nejničivějším druhem ZHN. Z konstrukčního hlediska tvoří zbraňové systémy zahrnující jadernou náplň a prostředky dopravy na cíl.
Jde o ZHN založené na principu neřízené řetězové reakce jader těžkých prvků. Mezi jaderné zbraně se někdy řadí také zbraně založené na slučování jader lehkých prvků (termonukleární zbraň – viz dále), případně i zbraně, kde štěpný materiál slouží jen jako zdroj radioaktivního zamoření cílové oblasti (tzv. špinavá bomba).
Kategorizace: V současnosti existují tři známé typy jaderných zbraní
1. štěpné (atomové, kobaltová bomba)
2. štěpno-syntetické (termojaderné – vodíkové)
3. syntetické – neutronová bomba
VODÍKOVÁ BOMBA
Charakteristika: Atomová bomba, která jako palivo termonukleární reakce, používá izotopy vodíku – deuterium a tritium. V praxi se spíše využívají izotopy lithia, ze kterého působením neutronů vzniká tritium.
Účinky: Atomový výbuch vytvoří počáteční teplotu několika milionů stupňů Celsia, která rozběhne jadernou fúzi. Podle velikosti nálože výbuch odpovídá více než 100 kilotun výbušniny trinitrotoluenu (Kt TNT). Největší sestrojené bomby mají účinek desítek megatun (Mt) TNT. Umíte si představit, že taková bomba ničí domy v okruhu 20 km a zapaluje hořlavé předměty do vzdálenosti 100 km?
21. STOLETÍ upřesňuje:
První pokusný výbuch absolvovala roku 1951 díky americkému jadernému fyzikovi Edwardu Kellerovi. Souhrnné množství výbušných bomb, které shodili ve 2. světové válce spojenci, představovalo 1,4 milionu tun. To vše nyní sama zvládne vodíková zbraň ráže 1,4 megatun TNT.
KOBALTOVÁ BOMBA
Charakteristika: Je to rovněž vodíková bomba, v jejímž obalu je nejen deuterium a tritium, ale i kobalt. Ten se působením neutronů změní na izotop s poločasem rozpadu 5,24 roku a dlouhodobě nebezpečně zamoří půdu.
NEUTRONOVÁ BOMBA
Charakteristika: Představte si, že odcházíte s kamarády ze školy. Náhle vás oslepí prudký záblesk. Vmžiku se všichni spolužáci vypaří, zůstane po nich jen oblečení, aktovky, boty, hodinky – i školní budova stojí bez poškození. Tak čaruje neutronová bomba – vodíková zbraň, u které je však omezen destruktivní účinek a naopak posíleno vyzařování různých druhů záření, zejména proudu neutronů. Ten proniká i pancéřováním. Na druhou stranu je relativně šetrný k civilním budovám v oblasti, kde boje probíhají. Objekty vzdálenější od epicentra výbuchu se tak zachovají vcelku neporušené, jen lidé a zvířata z masa a kostí se „vypaří“ jako pára nad hrncem!
Účinky: Kilotunová bomba zabíjí vše v okruhu tří kilometrů. Pokud se zasažená osoba nachází ve větší vzdálenosti, neutrony jí poškodí obaly buněk. Bez možnosti léčení do dnů, týdnů, měsíců nebo i let trýznivě umírá.
21. STOLETÍ dodává:
Duchovním otcem teorie neutronové bomby (pumy) se v roce 1958 stal Američan Samuel Cohen. Po skončení tzv. studené války poslední neutronovou bombu Američané rozebrali roku 2003.
TŘÍSTUPŇOVÁ BOMBA
Charakteristika: Je to v podstatě vodíková puma, avšak se třetím stupněm tvořeným pláštěm z uranu 238. Rychlé neutrony vzniklé z jaderné fúze štěpí uran 238, čímž se zvyšuje účinnost.
Největší vyzkoušená puma měla být třístupňová, avšak místo pláště z U 238 dostala plášť z olova, který tlumil účinky a pohlcoval radiaci.
Účinky: V podstatě jde o několikanásobně silnější účinky, než má běžná vodíková puma.
21. STOLETÍ upozorňuje:
Nejsilnější jadernou zbraní v historii byla sovětská Car-bomba, která mohla zničit obydlenou oblast o průměru 280 km.
Nukleární zima životu nesvědčí
Charakteristika: Nukleární zima je označení pro situaci, kdy dochází ke globální změně klimatu v důsledku jaderné války či dopadu asteroidu na planetu.
Průběh: Jaderný výbuch dokáže vynést velké množství materiálu do značných výšek v atmosféře. Následkem velké exploze (či většího množství jaderných explozí) atmosféru zahltí značné množství popela, úlomků a kouře. V důsledku toho následuje pokles teplot a změny klimatu. Výrazně negativně se vše projevuje na fauně i flóře. Podle vědeckých hypotéz by výjimkou nebylo ani vymírání různých druhů, pokud by se urychleně nepřizpůsobily novým teplotám (a dále mj. radioaktivnímu prostředí).
Exploze jaderné zbraně do atmosféry vymrští velké množství aerosolu, který brání běžnému průchodu slunečních paprsků na zemský povrch. Co se bude dít? Teplo se odráží již ve stratosféře či troposféře a nedopadá na zemský povrch jako dnes. Zmenšený příkon energie od Slunce má za následek ochlazování planety. Experti se domnívají, že částice mohou v atmosféře setrvávat několik měsíců, ba i let.
Maximum ohrožení: V případě jaderného střetu by se největší množství aerosolu nahromadilo mezi 30° a 60° rovnoběžkou severní šířky. Proč? V této oblasti se nachází většina strategických cílů, jakými jsou velká města.
21. STOLETÍ doplňuje:
S nukleární zimou souvisí i moderní termín globální stmívání (Global Dimming). Označuje postupné snižování množství slunečního záření dopadajícího na Zemi. Tento jev vědci poprvé pozorovali počátkem 90. let minulého století.
Věřme, že podobné hrůzy nehrozí nám ani dalším generacím potomků.
Více se dozvíte:
F. Ništiar: Bioterorizmus – zhubný nádor tretieho tisícročia, Amicus, Košice, 2002
http://cs.wikipedia.org/
Hromadné ničení není minulostí
Charakteristika: Zbraně hromadného ničení (ZHN) mají v maximální míře zabíjet lidi a ničit civilní i vojenské cíle. Jejich konstrukce znemožňuje či velmi ztěžuje jejich taktické užití proti čistě vojenským cílům.
Druhy: Obecně se za ZHN označují jaderné zbraně (včetně radiologických), biologické zbraně a chemické zbraně.
Ničivé účinky: ZHN způsobují mj. tlakovou vlnu, světelné a tepelné záření, pronikavou radiaci, radioaktivní spad, kontaminaci, elektromagnetické impulzy, otravy, nákazy, nemoc z ozáření.
U všech tří skupin ničivý účinek přetrvává ještě dlouho po použití – nejen v podobě zamoření terénu, které ničí rostlinstvo, znehodnocuje pitnou vodu, vede k nedostatku potravin. To platí i o různých zdravotních postiženích..
21. STOLETÍ aktuálně doplňuje:
U nových druhů ZHN není výjimkou genetické poškození, které si pak jako prokletou štafetu předávají potomci postižených lidí.
Kdo vlastní jadernou smrt?
Smlouvu o nešíření jaderných zbraní (Nuclear Non-Proliferation Treaty, NPT) v současné době uznává pět jaderných velmocí: USA, Rusko, Velká Británie, Francie a Čína. Tři další státy, které nebyly signatáři NPT, po jejím uzavření uskutečnily jaderné testy – Indie, Pákistán a Severní Korea. Z vlastnictví jaderných zbraní je podezříván Izrael; ten to však nikdy oficiálně nekomentoval. Jadernou zbraň kdysi vyvinula Jihoafrická republika, ale poté zásoby zničila. Z výroby jaderných zbraní západní státy obviňují také Írán. S ním chce jednat nový americký prezident Barack Hussain Obama.
Jaderné zbraně z pohledu historie
Jaderné zbraně píšou svoje dějiny od roku 1896, kdy francouzský fyzik Henry Bequerel objevil radioaktivitu. Další rozvoj jaderné fyziky se pojí se jmény francouzských manželů Pierra Curie a Marie Sklodowské-Curie. V roce 1932 anglický fyzik sir James Chadwick objevil neutron a francouzský fyzik a chemik Frédéric Joliot-Curie umělou radioaktivitu. Praktické využití jaderné energie začalo objevem řetězové reakce díky německým chemikům Otto Hahnovi a Fritzi Strassmannovi.
Velký zájem o vývoj nové zbraně projevilo hitlerovské Německo. Díky varovnému osobnímu dopisu, který zaslal německý fyzik-emigrant Albert Einstein americkému prezidentu F. D. Rooseveltovi, se v USA v období 1943–1945 uskutečnil vojenský projekt Manhattan. První pokusný jaderný výbuch se odehrál 16. 7. 1945 v americké poušti White Sands. Výsledkem pro praxi se staly atomové bomby – uranová pojmenovaná„Little Boy“ („Chlapeček“) a plutoniová se jménem „Fat Man“ („Tlouštík“). Pět tun vážícího „Chlapečka“ – v podobě válce dlouhého 60 cm a širokého 45 cm s 38,35 kg uranu – svrhli 6. 8. 1945 v 8.16 hod. místního času z amerického bombardéru B-29 Enola Gay na japonské město Hirošima. Výsledek šokoval: 80 000 lidí v hrůzných útrapách zahynulo, 14 tisíc zmizelo beze stopy, 37 000 obětí utrpělo vážná poranění a 235 000 postižených mělo různá poranění vinou světelných účinků a ionizujícího záření. O tři dny později „Tlouštík“ rozséval hrůzu a smrt v městě Nagasaki.
Teroristé fandí „špinavé bombě“
„Špinavá bomba“ je označení pro zbraň, která způsobuje zamoření tím, že rozmetá radioaktivní látky pomocí klasické výbušniny.
Skládá se z nálože klasické trhaviny a radioaktivního materiálu – např. vyhořelého paliva z jaderné elektrárny nebo radioaktivního materiálu z průmyslových a medicínských zářičů. Je jisté, že by ji mohli vcelku snadno vyrobit třeba teroristé. Při „oficiálních“ pokusech v USA se však ukázalo, že tato zbraň by měla význam spíše psychologický.
Nenechte si ujít další díly seriálu
1. Jaderné zbraně: Jasnější než tisíc Sluncí!
2. Biologické zbraně zahubí „jen“ život
3. Botulismus je masovým vrahem
4. Kde chemie slouží hromadnému zabíjení?
5. Nováček (Novičok) předčí vyzkoušené nervově paralytické látky
6. Otec všech bomb sedmikrásky neseká
7. Nejnovější zbraně budoucnosti pro přímé působení na lidi
8. Záměrné závažné zásahy do přírody (geofyzikální zbraně) a následná likvidace živých organismů
9. Relativně neagresivní informační válka
10. Jisté je, že na svou šanci čekají i teroristé