Na 1,5 milionu osob různého věku, což dalece převyšuje počet obyvatel Prahy, trpí v ČR degenerativním kloubním onemocněním – artrózou. Jak proti ní bojují čeští vědci?
Kromě toho, že kloubní onemocnění bývají příčinou pracovní neschopnosti, ba i trvalé invalidity, jsou spojena s vysokými náklady na léčbu. Zmírnění kloubních potíží výrazně zvyšuje kvalitu života, zlepšuje náladu i spánek.
Trápení není stereotypní
Existují dvě základní skupiny kloubních onemocnění:
1.Zánětlivá kloubní onemocnění – odborně nazývaná artritidy. Jejich příčinou je zánět v kloubu, který může být nejčastěji jednak infekčního (tj. způsobený bakteriemi) nebo revmatického původu (tj. na základě obranných reakcí organizmu na dosud nejasnou příčinu).
2.Degenerativní artróza – což je ona vlastní „artróza“, o které jsme se zmínili v úvodu. Je zdrojem obtíží převážné většiny starší populace.
Takovou artrózu odborníci definují jako nezánětlivé degenerativní (tj. z opotřebení)) kloubní onemocnění charakterizované poškozením kloubní chrupavky, změnou kostní struktury i tvarů kloubního zakončení kostí a i změnami okolních tkání – tj. vazů, kloubní výstelky i obalů kloubů. Zasahuje častěji ženy a nejvíce postihuje drobné ruční klouby, dále pak váhonosné (tj. ty klouby, které při chůzi nesou hmotnost těla – nejvíc kyčle a kolena). Její četnost přibývá s věkem.
Zbývá ještě hodně prozkoumat:
Co je tedy pravděpodobnou příčinou artrózy?
Na tuto otázku nám odpověděl MUDr. Radovan Kubeš z Ortopedické kliniky Institutu pro postgraduální vzdělávání a 1. lékařské fakulty UK se sídlem ve Fakultní nemocnici Na Bulovce v Praze: „Jednak existuje celá řada stavů, které artróze předcházejí, či spíše přesněji řečeno nakonec vyústí v artrózu – pak mluvíme o tzv. druhotné (sekundární) artróze. Tímto stavem může být například předchozí mechanické poškození kloubu úrazem, který vede k následné nerovnosti kloubních povrchů a ve svém důsledku způsobí tzv. sekundární posttraumatickou (poúrazovou) artrózu.“ Další příčinou může být vrozená vývojová vada kloubu – toto je typické např. u kyčelního kloubu, proběhlý infekční zánět kloubu a podobně. Rozhodující faktorem je zde to, že lze v období před rozvojem artrózy prokázat nějaké předchozí postižení. Často existuje i velmi dlouhý časový interval mezi tímto postižením – které může nastat i v časném dětství, a následným rozvojem artrózy až v pozdní dospělosti.
Jak jsme se dále dozvěděli, může artróza vzniknout bez vystopování nějaké příčiny v minulosti a i v přítomnosti. V takovém případě se hovoří o degenerativní neboli primární (prvotní) artróze, jejíž jednoznačná příčina zůstává stále záhadou. Jasné je pouze to, že tajemství artrózy se skrývá v metabolických pochodech poškozené kloubní chrupavky.
Dostáváme ji na celý život
Názornou představu o ní vyvolává MUDr. Kubeš: „Téměř ideálním exemplářem je chrupavka z vepřového kolenního kloubu, který se dokonce svou velikostí i anatomickým uspořádáním velmi blíží i lidskému kolennímu kloubu. Můžete vidět, že chrupavka je bělavá, velmi hladká a kluzká vrstva povlékající kostní kloubní zakončení. Její strukturu můžeme přirovnat k velmi husté namočené houbě, díky své stavbě je také i do jisté míry pružná a pomáhá tedy i absorbovat přenášené nárazy v kloubu při chůzi. S určitou nadsázkou bychom mohli říci, že se jedná o jakési pružné ložisko v kloubu.“ Každý z nás dostal kloubní chrupavku na celý život.
Jak se dá léčit?
K dispozici je celá řada nejrůznějších medikamentů.
Léčiva na bázi kortikosteroidů (zkráceně steroidy) jsou léky chemicky odvozené od hormonů, produkovaných kůrou nadledvin. Jejich hlavním efektem je tlumení zánětlivých projevů organismu, které jsou hlavním zdrojem problémů pacienta. Bohužel nikterak neregenerují poškození chrupavky.
Další skupinou jsou nesteroidní protizánětlivé a analgetické léky. Mají podobný efekt jako steroidy, ale s potlačením jejich mnoha závažných vedlejších projevů, neboť již nejsou hormonálního původu. Mohou však vést k poškození ledvin a jater. Ani tyto léky nemají žádný vliv na regeneraci chrupavky.
Poslední skupinu tvoří tzv. pomalu působící protiartrotické léky. Mají – hlavně v delším časovém intervalu – zlepšit funkci a zpomalit nebo ideálně zcela zastavit degeneraci chrupavky. „Ideálním stavem by bylo obnovení poškozené chrupavky pouze pomocí léků. To je však zatím nedostižným ideálem, ale operativně toto již částečně lze – ale zatím takto můžeme nahradit pouze malou plochu poškozené chrupavky. To se děje buď přenosem nepoškozené chrupavky z nezatěžované části kloubu, nebo dokonce i jakýmsi vypěstováním nové chrupavky v laboratorních podmínkách a poté její transplantací do poškozeného místa,“ řekl 21. STOLETÍ MUDr. Kubeš.
Suverénní metodou v řešení konečných stadií artrózy je implantace umělé kloubní náhrady. Ale podle názoru odborníků, je operace je až posledním řešením, a proto je každý nový lék, který může pacientům pomoci, na tomto poli vítán.
NENÁPADNÁ RŮŽE POMŮŽE TRPÍCÍM
Příroda dokáže nachystat překvapení, nad kterými může zůstat rozum (často i vědcům!) stát. Poznal to i farmář Erik Hansen z dánského ostrova Langeland.
Rodinný lékař u něj diagnostikoval degenerativní onemocnění kloubů a předepsal mu protizánětlivé léky a přípravky proti bolesti. Farmář zjistil, že mnohé z nich (na chemické bázi) mají negativní vedlejší účinky. Navíc mu příliš nepomáhaly.
Potom se doslechl, že na ostrově roste zvláštní druh šípkové růže; prý pomáhá při chronických bolestech. Přítelkyně mu z ní připravila šípkovou marmeládu, kterou pravidelně užíval. Brzy pocítil úlevu od bolesti. Nasbíral plody, usušil je, rozemlel na prášek a začal přidávat do stravy. Během měsíce potíže ustoupily! Lékaři mu však nevěřili. Přesto se zpráva o zázračném prášku rychle rozšířila. Farmář ho rozeslal všem zájemcům. Za pár měsíců obdržel přes 5000 děkovných dopisů.
Odborníci se už neposmívají
Teprve poté se o tuto záhadu začal zajímat místní lékař. Kontaktoval prof. Arsalana Kharazmiho z oddělení klinické mikrobiologie Univerzitní nemocnice v Kodani. Výsledky testů in vitro (ve zkumavce) byly impozantní – prokázaly, že testovaný prášek ze zvláštní odrůdy šípkové růže vykazuje silné protizánětlivé účinky. Následné klinické testy potvrdily vysokou účinnost přípravku při degenerativním onemocnění kloubů. Dva roky (1999–2001) pracoval vědecký tým z Dánského institutu zemědělských věd na extrakci aktivní složky přípravku. Nakonec identifikoval galaktolipid – aktivní protizánětlivou látku.
