Domů     Příroda
Nejen lidé dokáží tančit
21.stoleti 4.5.2009

Všichni, i ti nejméně muzikální z nás to znají – jakmile uslyšíme rytmickou hudbu, něco v nás zaškubá a nejraději bychom tančili. Američtí vědci nedávno přišli se zjištěním, že schopnost tančit nenadělila příroda pouze nám, lidem, ale všem zvířatům, která dokáží napodobovat zvuky. Všichni, i ti nejméně muzikální z nás to znají - jakmile uslyšíme rytmickou hudbu, něco v nás zaškubá a nejraději bychom tančili. Američtí vědci nedávno přišli se zjištěním, že schopnost tančit nenadělila příroda pouze nám, lidem, ale všem zvířatům, která dokáží napodobovat zvuky.

Psychologové z amerického Harvardu se rozhodli otestovat neobvyklou hypotézu. Podle nich je schopnost reagovat na  rytmické zvuky adekvátním pohybem těla (tancem) rodnou sestrou schopnosti napodobovat zvuky. My lidé máme přirozeně obojí – děti začínají tančit zhruba ve stejné době, ve které začínají opakovat slova a učí se tak mluvit. Pro příklad zvířat, která také snadno opakují zvuky, není třeba chodit daleko – velká část lidí je má doma. Řeč je přirozeně o papoušcích, kteří dokáží napodobit zvuky naší řeči, ale řadu jiných zvuků velmi  přesně. Nejeden z nich se také proslavil neuvěřitelnými tanečními kreacemi. Tým vědců vedený postgraduální studentkou psychologie Adenou Schachnerovou, jejímž primárním zájmem je výzkum lidských muzikálních schopností, pracoval s dvěma běžně pěstovanými druhy  papoušků, africkým žako šedým (Psittacus erithacus) a australským kakadu žlutočečelatým (Cacatua galerita). Vědci pouštěli ptákům výrazně rytmickou hudbu (z žánrů převažoval hip-hop a punk) a natáčeli je při tom na video, které později podrobně analyzovali. Aby si databázi videí ptačích tanečníků co nejvíce rozšířili, vydali se pátrat tam, kam by nejspíše zamířila většina z nás – na populární internetový server YouTube, který se podobnými krátkými filmy jen hemží. Na YouTube získali kromě záběrů papoušků i řadu srovnávacího materiálu se zvířaty, která schopnost napodobovat zvuky nemají (např. psi, kočky atd.). Zjistili jsme, že ptáci byli skutečně velmi dobře synchronizováni s rytmem, což se u jiných živočišných druhů neprokázalo, komentuje výsledky Schachnerová. Studie tedy naznačuje, že mezi schopností napodobovat zvuky a schopností tančit či jinak odpovídat na rytmus musí být na úrovni centrálního nervového systému jasné spojení. Vedoucí týmu harvardských psychologů má pro celou věc poměrně jednoduché vysvětlení: Jak při napodobování zvuků, tak při rytmických pohybech je důležitý sluchový vněm (vstup) a také stálé monitorování nejen naší reakce na něj (výstupu),ale i  všech dalších nových vstupů. To nám umožňuje fixovat naše reakce v reálném čase.  Jedna věc však vědce přeci jen zarazila – mezi papoušky byli někteří skutečně jedinečnými tanečníky, jiní jakoby o hudbu příliš velký zájem neprojevovali. Tuto skutečnost si zatím vysvětlují tak, že všichni nejspíše mají stejnou schopnost, k jejímu rozvinutí však potřebují ty správné podněty ze svého okolí. Od lidí se tedy zase až tak neliší, nemyslíte? 

Související články
Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR našli během letoška čtyřicet nových sladkovodních virů, které napadají vodní mikroorganismy. První, který se jim podařilo izolovat a podrobně popsat, dostal jméno podle jihočeské metropole – Budvirus. Jedná se o takzvaný obří virus, který napadá jednobuněčné vodní řasy skrytěnky. Výzkumníci potvrdili, že tento virus má významnou roli v ekosystému, protože […]
Ostatní Příroda 21.11.2024
Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR společně s portugalskými odborníky odlovili dvě dosud největší ryby, které byly kdy uloveny ve sladkých vodách Portugalska. Jednalo se o sumce velké, z nichž jeden měřil 222 cm a vážil 76,5 kg a druhý měl 228 cm a 91,5 kg. Sumec velký (Silurus glanis) je přitom ve vodách  jižní Evropy […]
Ostatní Příroda 20.11.2024
Když u břehů Mauriciu poprvé přistála evropská loď, námořníci se mohli potrhat smíchy: Jídlo jim tam chodilo samo naproti! Ptáci velcí jako krocani se dali bezelstně ubíjet, neutíkali a svá vejce nechávali ležet na zemi. Tím blbounu nejapnému začaly odtikávat hodiny – o století později už jako druh neexistoval. Nejbližším žijícím příbuzným doda zůstává holub […]
Ostatní Příroda 19.11.2024
Mořští biologové strávili 20 let zkoumáním hlubokomořského tvora, kterého pojmenovali Bathydevius caudactylus, aby nyní potvrdili, že se jedná o zcela nový, dosud neobjevený druh. Mořský plž, obývající hlubiny východního severního Tichého oceánu, připomíná průhlednou kapuci a jako ochranu před predátory využívá bioluminiscenci. Na rozdíl od běžných mořských plžů, kteří žijí na mořském dně případně u […]
Jsou pouhým okem neviditelné, bez chuti a bez zápachu. Nemáte šanci je v jídle postřehnout, přitom jde o vysoce nebezpečné karcinogeny. Z přírody se vymýtit nedají. Jistou naději ale dávají výzkumy biologických metod boje proti plísním, které aflatoxiny tvoří. Počátkem 60. let minulého století postihla britské chovatele drůbeže nečekaná rána. Ve velkém jim hynuly především krůty. Vypadalo to […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz